‚Na hromadné žaloby se vyloženě těšíme.‘ LitFin vyplňuje díru na trhu, financuje spory za jiné |
Devět měsíců. Tak dlouho ležel vládní návrh zákona o hromadných žalobách (o hromadném řízení – pozn. red.) ve sněmovně, než se na něj dostala řada. Kabinet ho poslancům zaslal v březnu, ti se jím ale začnou zabývat až na prosincové schůzi, jež začala 1. prosince.
Lidé by mohli začít hromadné žaloby využívat už od ledna 2022. Místo aby se o své nároky vůči prodávajícím z nakoupených nekvalitních služeb a zboží soudili sami, budou se lidé moci spojit s dalšími podobně poškozenými spotřebiteli (těmi se rozumí koneční uživatelé služeb a zboží, tedy zákazníci, ne ti, kdo je nakupují za účelem jejich dalšího prodeje anebo pro svou podnikatelskou činnost – pozn. red.). Podnikatele budou moci žalovat o splnění povinnosti, nejčastěji o zaplacení finančního odškodného (žaloba na plnění). Anebo o určení právního poměru nebo existence práva (žaloba určovací), například je-li na straně spotřebitelů právo na reklamaci.
K podání společné žaloby vůči témuž podnikateli se bude muset spojit nejméně deset lidí se stejným či obdobným nárokem. Hromadné žaloby budou za spotřebitele moci podávat i neziskové organizace.
Společná žaloba vyjde levněji a soud ji projedná rychleji
To, že soud povede o podobných nárocích spotřebitelů pouze jedno řízení, a tedy jen jedno dokazování, ušetří lidem čas i peníze. Sami by se navíc pro relativně malou finanční částku odškodného ani nesoudili.
Přestože to vypadá jako výhoda, někteří odborníci mají ke znění vládního návrhu zákona výhrady. „Nemyslím, že zákon je v předložené podobě hodný schválení. Problémů má celou řadu. Zejména směšuje nástroje hromadné žaloby a žaloby zástupčí, tedy té, kterou má a může za spotřebitele podávat jeho pověřený zástupce. Současně si ale myslím a vždy jsem to opakoval, že ochrana spotřebitele přes zástupčí žalobu je namístě. Zejména jde-li o určení, zda došlo k porušení spotřebitelova práva. Přesto bych však doporučil skromnost a opatrnost ve zvyšování účinků tohoto zákona. Protože přílišná ochrana jedněch přináší silnou reakci jiných, a účel zákona se tak může rozplynout v letitých soudních sporech,“ varuje docent Bohumil Havel z advokátní kanceláře PRK Partners. Podle něj se dnes pod rouškou ochrany slabší strany sporu dělá z takových účastníků někdo, kdo se neumí hájit. „Kdo snad ani neumí číst a musíme ho ve smlouvách na vše upozorňovat. Což je podle mě nejen nesmysl, ale zejména je to degradace člověka a popření jeho intelektu. Zástupčí žaloba má člověku sloužit, a ne se stát nástrojem paternalismu,“ míní Havel.
Hromadnou žalobu nebudou moci podat lidé od Bečvy
Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru a šéf sněmovní pirátské frakce Jakub Michálek lituje, že návrh zákona má dopadat jen na řešení spotřebitelských sporů. „Žel, došlo k jeho osekání, které snižuje jeho použitelnost. Hromadné žaloby by přitom šlo použít třeba v případech škody na životním prostředí. Kompenzací za únik kyanidu by se například mohli společně domáhat lidé s pozemky kolem Bečvy. Tento typ žalob by mělo jít využít také ve sporech z hospodářské soutěže i v těch zaměstnaneckých,“ odepsal LN Michálek.
Česko se připravuje na hromadné žaloby. Experti varují před šikanou firem |
Podle něj nebyl důvod vyjmout z žalovaných subjektů stát. Michálek poukazuje na to, že ministerstvo vnitra očekává lavinu žalob kvůli kompenzacím za nouzový stav. Kdyby zákon dopadal i na to, pak by se podle něj stovky těchto žalob spojily do jednoho řízení a ušetřili by stát i žalobci.
