Neděle 14. srpna 2022, svátek má Alan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Polovina Čechů se cítí chudší než před rokem. Čekají, že bude hůř

Ekonomika

  15:14
Ekonomická nálada Čechů je v první polovině roku značně pesimistická. Index finanční situace domácností klesl v květnu na nejnižší hodnotu za posledních osm let. Ukazatel také zaznamenal největší meziroční propad od roku 1993. Veřejnost očekává pokračování zdražování, které nejvíce ohrožuje lidi s vysokými půjčkami. Zároveň mezi domácnostmi oslabuje schopnost tvořit úspory.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Depositphotos

Češi vlivem ekonomické situace začínají šetřit, pokud jim to rozpočet dovolí. K nejčastějším úsporným opatřením patří šetření při nákupu potravin nebo oblečení a obuvi. Vyplývá to z v pondělí zveřejněných výsledků výzkumu, který dlouhodobě provádí agentura STEM ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.

Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. O pětinu se snížil podíl respondentů (na 34 procent), kteří uvádějí, že jejich finanční situace zůstala neměnná. Skepse je mezi lidmi patrná také ve vztahu k budoucnosti.

Mírné nebo prudší zhoršení očekává polovina domácností, pouze 14 procent odhaduje, že se jejich situace za rok zlepší. Optimističtější jsou v tomto ohledu především mladší lidé, naopak starší šedesáti let častěji předpokládají, že si pohorší (59 procent z nich).

Negativní pohled převládá i při hodnocení současného směřování České republiky. Pouze šestnáct procent dotázaných věří, že se země vyvíjí správným směrem, zatímco více než polovina míní opak. Úroveň skepse k vývoji Česka je tak v současnosti nejvyšší za posledních deset let.

Před vypuknutím pandemie koronaviru hodnotilo 70 procent obyvatel ekonomickou situaci země jako dobrou. Tento názor letos v květnu sdílelo už jen sedmnáct procent lidí. A oproti výsledkům ze září 2021 se zdvojnásobil podíl těch, kteří vidí ekonomickou situaci země jako velmi špatnou. Celkově tento názor zastává třicet procent z nich.

„Podobně skeptická je společnost ve výhledu do budoucna, 45 procent lidí očekává budoucnost s obavami a dalších 40 procent s nejistotou. Obavy se tedy v současnosti podobají náladě z let, kdy se svět vyrovnával s dopady finanční krize z roku 2008,“ řekl ředitel STEM Martin Buchtík.

Jako stabilní se však ukazuje důvěra Čechů v bankovní sektor – 76 procent dotázaných uvedlo, že důvěřuje tuzemským bankám, a to navzdory událostem, jako byl pád ruské Sberbank.

Odolnost vůči inflaci snižují půjčky

Domácnosti lze z pohledu odolnosti vůči dopadům zdražování rozdělit do pěti skupin, a to na základě velikosti jejich příjmů, majetku, bilance úspor a výdajů. K nejméně zasaženým náležícím ke kategorii nazvané „Mimo nebezpečí“ patří 21 procent domácností, které se vyznačují nadprůměrnými příjmy a současně vyššími úsporami a majetkem. O těchto domácnostech se dá říct, že jsou vůči současnému zdražování velmi odolné.

Na opačném konci spektra stojí patnáct procent domácností spadajících do kategorie s označením „Kriticky ohrožení“. K těm se typicky řadí domácnosti nezaopatřené s podprůměrným majetkem i příjmy, navíc zatížené půjčkami a ve 22 procentech případů také exekucemi. Právě na tyto zranitelné domácnosti zdražování doléhá nejpalčivěji.

V případě dalších typů domácností se ukazuje, že objem půjček je pro odolnost vůči zdražování podstatnější než velikost příjmů. To znamená, že lidé s nízkými či žádnými půjčkami jsou vůči inflaci odolnější než lidé s vysokými příjmy, ale se zátěží v podobě vysokých půjček například hypotečních.

Průzkum také ukázal, že mezi domácnostmi oslabuje schopnost tvořit úspory. Obecně se zvýšil podíl těch, kterým se za poslední tři měsíce nepodařilo nic uspořit (58 procent). Nejhůře se v tomto ohledu daří lidem, kteří už tak obtížně vycházejí s příjmy. Z hlediska vzdělání mají s generováním úspor potíže především lidé se základním vzděláním, kdy se 72 procentům z nich nepovedlo nic uspořit.

Polovina Čechů chce zastropování cen

Rovných 43 procent Čechů má za to, že zdražování ještě zrychlí. A další třetina předpokládá, že ceny porostou stávajícím tempem. Podle názoru téměř poloviny respondentů by bylo nejlepší vládní reakcí zastropování cen, další čtvrtina by preferovala snížení daní.

Ve snaze uspořit Češi nejčastěji šetří při nákupech potravin nebo oblečení a obuvi. K nejméně častému kroku, tedy omezení spotřeby energií, už v minulosti sáhlo 44 procent domácností. Nejužívanějšími opatřeními na straně příjmů jsou čerpání úspor na běžné výdaje (24 procent domácností tento krok již někdy podniklo a osmnáct procent k němu sice ještě nepřistoupilo, ale brzy bude muset), zrušení větších investic nebo odkládání dovolených (24 procent toto již někdy učinilo a patnáct ještě ne, ale brzy bude muset). K méně využívaným postupům patří půjčky na běžné výdaje či žádosti o navýšení platu.

Nejpravděpodobnější scénář? Stagflace

„Současná vláda se s inflací snaží bojovat, ale nástroje jsou poměrně omezené. Zdědila nastavení předchozích vlád, kdy ekonomika šest let rostla, ale vlády hospodařily nevyrovnaně. Přestože byly realizovány rekordní daňové výběry, tak v rozpočtech byly deficity a narůstal počet lidí ve veřejném sektoru. Když přijdete do tohoto nastavení, tak je poměrně těžké reagovat na situaci, kdy máte vysokou inflaci,“ upozorňuje Adam Páleníček, ekonom KPMG.

Řešením podle něj nejsou plošná opatření, která inflaci spíše posilují, ale zjednodušení administrativy u dávek, které již existují. Cílem je, aby se lidé, kteří mají na dávky nárok, k nim dostali co nejsnadněji.

„Pravděpodobně ještě letos nastane stagflace. Bude ale trochu jiná, než známe z minulosti. Čekám, že hospodářství poklesne, inflace bude vysoká, ale nezaměstnanost podle nás nebude dynamicky růst. Poptávka a spotřeba domácností sice ochladnou, ale nečekáme, že by firmy propouštěly,“ vysvětluje Páleníček.

„Vše samozřejmě bude záviset na dalším dění na Ukrajině, pohybu cen energií a ostatních vstupů, ale také na razanci zásahů centrálních bank. Tyto faktory nás v případě negativního vývoje můžou uvrhnout do recese. Zatím ovšem nemalujme tyto černé scénáře, ekonomika je v zajetí očekávání a přehnaný pesimismus by se mohl stát sebenaplňujícím proroctvím,“ dodal.

Průzkum se prováděl na reprezentativním vzorku obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1 000 lidí. Poslední výzkum se uskutečnil od 20. do 31. května. Vyzpovídáno bylo 1 021 respondentů kombinací online a osobního dotazování.

Autor:

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...

Mohlo by vás zajímat