Společnost YesMadam během úterý uvedla, že jejím cílem bylo upozornit na problém, který se nejen mezi indickými zaměstnavateli stále příliš neřeší, a tím je dlouhodobý stres na pracovišti. Vyjádření ale přineslo poměrně smíšené reakce. Část reagujících firmu chválí, že upozornila na důležité téma. Ta druhá ale naráží na to, že úmyslně uvádí lidi v omyl a zahrává si s jejich emocemi, píše portál BBC.
Indická média před několika dny psala o tom, že asi 100 zaměstnanců startupu YesMadam měli po vyplnění a odeslání interního průzkumu obdržet e-mail následujícího znění: „Vážený týme, nedávno jsme provedli průzkum, abychom lépe pochopili vaše pocity ohledně stresu v práci. Mnozí z vás sdíleli své obavy, kterých si velmi vážíme a respektujeme je. Jako společnost, která se zavázala podporovat zdravé a podpůrné pracovní prostředí, jsme pečlivě zvážili všechny zpětné vazby. Abychom zajistili, že nikdo nebude v práci pod stresem, přijali jsme obtížné rozhodnutí rozloučit se se zaměstnanci, kteří uvedli, že citelný stres zažívají.“
Tento e-mail se následně začal rychle šířit na sociálních sítích. Údajné počínání indického startupu většina komentujících odsoudila a smyšlený příběh se následně otisk i v největších světových novinách.
Přehánění jako reklama
Britská BBC píše, že zdaleka nešlo o první kontroverzní marketingovou kampaň, se kterou startup YesMadam v minulosti přišel. Jeden z vedoucích představitelů indické společnosti kupříkladu zveřejnil pracovní nabídku na manažerskou pozici, která neměla být během prvního roku placená. Místo toho měl vybraný kandidát naopak darovat asi dva miliony rupií na jeden z charitativních projektů, který se zaměřuje na poskytování jídla nejméně majetné vrstvě indické společnosti.
„Přehánění je přijímaná a úspěšná reklamní strategie. Často je to ale tak nápadné, že tomu spotřebitel už ani nevěří. Lži navíc z pohledu etiky nemají v reklamách místo,“ komentuje podobné marketingové kampaně expert na danou problematiku Karthik Srinivasan.
„Nadsázka obrovsky extrémní, komická a naprosto zřejmá. Značky se do těchto extrémně pojatých kampaní zapojují s cílem získat masivní publicitu, a přitom nevynaložit téměř žádné peníze. Záměrně vybírají témata, která budou lidé komentovat a jež je budou zajímat i šokovat. Podobné je to nyní i v případě indického startupu,“ uzavírá Srinivasan pro BBC. Takové kampaně ale podle něj mohou firmu a její pověst i poškodit.
