V sekci energie, kam statistici počítají i pohonné hmoty, se ceny meziměsíčně zvedly o více než pět procent.
Válka v Íránu a s ní spojené zdražování energií narušuje příznivý inflační vývoj. V únoru inflace klesla nejníž za deset let, když meziročně dosáhla 1,4 procenta.
Ceny porostou i v dubnu
„Od začátku války v Perském zálivu nafta zdražila o zhruba 15 korun, benzín o osm. V březnové inflaci není ještě započteno celé toto navýšení, takže jeho efekt uvidíme i v dubnu,“ upozornil hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Přímý vliv vládních opatření schválených v minulém týdnu bude podle expertů pouze omezený. „Snížení spotřební daně na naftu podle nás přispěje k redukci meziroční inflace o 0,06 procentního bodu,“ odhadl Martin Gürtler z Komerční banky. „Zastropování marží prodejců pohonných hmot by pak nemělo mít žádný vliv, když ty se podle posledních dostupných informací Ministerstva financí z poloviny března v průměru nacházely pod schváleným stropem. Tato opatření však mohou přispět ke zmírnění přenosu dražších paliv do ostatních složek inflace,“ upřesnil.
Podle hlavního analytika CitFin Miroslava Nováka má přenos vyšších cen zemního plynu do koncových cen pro domácnosti daleko větší časové zpoždění než u pohonných hmot. „Česká republika má sice velmi omezenou přímou expozici na dodávky ropy a zemního plynu z Blízkého východu, zároveň je však téměř výhradně závislá na dovozu energetických komodit ze zahraničí.“
„Ceny energií vzrostly v březnu o 5,3 procenta oproti únoru. Meziročně jsou stále nižší o 1,7 procenta, a to zejména kvůli proplácení poplatku za obnovitelné zdroje vládou,“ vysvětlil analytik investiční společnosti Uniqa Václav Franče. Domnívá se ale, že to nebude mít dlouhého trvání a jakmile začnou Češi refixovat na nové ceny plynu a elektřiny, půjdou ceny energií nahoru.
Inflaci zatím brzdí ceny potravin
Hlavní ekonom Deloitte David Marek uvedl, že celková inflace se stále drží na rozumně nízké úrovni díky poklesu cen pohonných hmot v předchozích měsících. „Alespoň částečně inflaci zmírnilo další snížení cen potravin. V březnu ceny potravin meziměsíčně klesly o 0,7 procenta, meziročně o 1,1 procenta. Přidaly se také nižší ceny alkoholu a tabákových výrobků,“ řekl.
Jak ale doplňuje Dufek, je otázka, jak dlouho může tento trend pokračovat v nových nákladových podmínkách. „Nejde totiž jen o pohonné hmoty, které spotřebovává zemědělství, ale také o zvýšené náklady na elektřinu a plyn. Postupně pak i hnojiva používaná v zemědělství.“ Pozvolna se tak vyšší ceny propíšou i do cen v obchodech.
Hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš míní, že pokud by ceny pohonných hmot a energií zůstaly na stávajících úrovních po dobu následujících dvou měsíců, mohly by ceny potravin kumulativně vzrůst průměrně přibližně o 5 % během příštích dvou let, přičemž nejvýraznější efekt bychom pocítili v průběhu roku 2027. A to bez toho, že by ceny dále rostly.
Podle Bureše energeticky náročná výroba potravin a zboží pocítí dění na trzích s určitým zpožděním. „V potravinářství jsou nejvíce exponovaní producenti cukru, zpracovatelé mléčných výrobků a živočišná výroba včetně navazujícího zpracování masa,“ vypočetl.
Letos naposledy pod dvěma procenty
Podle Nováka pokračující válka na Blízkém východě a vysoké ceny energetických komodit zvyšují pravděpodobnost, že letošní růst spotřebitelské inflace bude vyšší oproti výhledu ze začátku letošního roku a dostane se nad dvě procenta.
Také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek se domnívá, že se ropný šok bude dostávat do cen pozvolna. „Meziroční inflace překročí hranici tří procent možná až na podzim. S její kulminací počítáme začátkem roku 2027 na úrovni nad čtyřmi procenty s tím, že přesné číslo bude ovlivněno vývojem cen ropy i souvisejícími problémy v globální ekonomice v nadcházejících měsících.“
