„Toto zpomalení bylo ovlivněno jak loňskou vyšší srovnávací základnou, tak pokračujícím poklesem cen pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Ke zpomalení meziročního cenového růstu došlo především u potravin, nápojů a tabáku. Zpomalilo zdražování masa, vajec i olejů, mouka či cukr jsou dokonce v meziročním srovnání levnější.
Ceny zboží úhrnem proti loňskému dubnu vzrostly o 0,2 procenta a ceny služeb o 4,7 procenta.
Podle analytika PwC Dominika Kohuta zpomalení dubnové inflace jak v meziměsíčním, tak především v meziročním vyjádření podpořilo argumenty ČNB z minulého týdne, kdy bankovní rada snížila úrokové sazby na 3,5 procenta.
„To ale může být, jak avizovala viceguvernérka ČNB Zamrazilová, na nějakou dobu snížení poslední. Navzdory dubnové meziroční inflaci pod dvouprocentním inflačním cílem lze totiž průměrnou roční inflaci v roce 2025 stále odhadovat někam do horního tolerančního pásma centrální banky,“ uvedl Kohut.
Celkově inflace vyznívá pozitivně, míní hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek, nicméně upozorňuje na dvě přetrvávající negativní tendence.
„Tou hlavní je svižné zdražování služeb v oblasti vzdělávání, gastronomie, ubytování a dovolených. Druhou pak bydlení, kde dochází k dalšímu růstu nájemného a vedle toho se do inflace propisuje zdražování bytů na realitním trhu podobě imputovaného nájemného. Vzhledem k desetiprocentnímu podílu na spotřebitelském koši jde už nepřehlédnutelný vliv realitního trhu na inflaci,“ říká.
