„Ve třetím čtvrtletí ekonomika poklesla o 0,4 procenta, čtvrté čtvrtletí bude ve stejném gardu,“ uvedl ředitel odboru hospodářské politiky David Prušvic. Díky růstu v prvním pololetí tak celoročně česká ekonomika poroste o 2,4 procenta.
Příští rok ale přinese stabilnější situaci v oblastech, které v současnosti růst cen způsobují. „Probíhající konflikt už nebude mít tak dramatický vliv na ceny paliv a pohonných hmot,“ předpokládá ministr financí Zbyněk Stanjura.
Zároveň se nepotvrdily černé scénáře s akutním nedostatkem plynu. I při nynějším nástupu chladných dní se stále daří zásobníky plynu naplňovat a jsou plné z 90 procent. Po vyřešení otázky dostatku suroviny se nyní Česko může věnovat otázkám cenovým, dodal šéf státní kasy.
Proti nárůstu cen bude podle prognózy ministerstva financí působit zvýšení mezd a platů, který ale zdražení potravin a dalších komodit plně nekompenzuje. V letošním roce úřad očekává růst mezd a platů ve výši deseti procent v průměru a napřesrok o 7,5 procenta.
Rozdíl rozevírajících se nůžek mezi mzdami a cenami se projeví snížením spotřeby českých domácností. Ty podle Stanjury sníží reálnou spotřebu o jedno procento. Nominální inflace pak vzroste o devět procent. „Takto vysoké růsty cen bohužel nezvládne kompenzovat polštář úspor z covidového období ani poměrně štědrá vládní podpora,“ uvedl Prušvic.
Ještě obtížnější situace pro domácnosti by ale nastala, pokud by nebyly ceny elektřiny zastropovány. Pokles domácí spotřeby nicméně bude české ekonomice kompenzovat vývoz zboží a služeb do ciziny.
Nízká zůstane napřesrok míra nezaměstnanosti. Ta povyskočí zhruba na tři procenta. Česko i tak podle tohoto ukazatele zůstane premiantem mezi zeměmi EU i přesto, že domácí trh musel zvládnout absorbovat 60 až 70 tisíc zaměstnanců z řad uprchlíků z ukrajinského konfliktu. Počet volných pracovních míst tak bude vyšší než počet nezaměstnaných uchazečů, dodal Prušvic.
