„Červencové mírné zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami potravin. Ty oslabily svůj meziroční růst a oproti loňskému červenci byly vyšší zhruba o pět procent. Meziměsíčně dokonce o 0,7 procenta klesly,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Potraviny tedy zdražovaly i v červenci, jen některé z nich pomaleji. Například drůbeží maso zdražilo o 6,6 procenta, kdežto o měsíc dříve meziročně zdražilo skoro o čtrnáct procent. Vejce v červenci ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zdražila o 30,3 procenta, v červenci o čtyřicet. Pomaleji zdražovalo také máslo nebo čokoláda.
Naopak dál svižně zdražovalo mléko, káva či kakao. Inflaci táhly nahoru také náklady na bydlení, kde se kromě nákladů vlastnického bydlení zvýšily ceny nájemného o 5,6 procenta, vodného o 4,2 procenta, stočného o 3,7 procenta a tepla a teplé vody o 4,1 procenta.
Naopak ceny elektřiny meziročně klesly o čtyři procenta a zemního plynu o 7,9 procenta.
Do konce roku blíž cíli
„Celková inflace by se podle naší prognózy měla do konce roku vrátit do blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky,“ očekává analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Zpomalení růstu spotřebitelských cen v červenci na 2,7 procenta přináší podle hlavního ekonoma ČBA Jaromíra Šindela dvě povzbudivé zprávy. „První z nich je uklidnění cenového vývoje u potravin. Druhý pozitivní signál naznačuje, že by mohlo docházet ke zpomalení jádrové inflace – tedy růstu cen očištěných o potraviny, pohonné hmoty, energie a další regulované položky,“ vysvětlil.
