„Meziroční růst spotřebitelských cen výrazně zrychluje od loňského července a již překonal hranici sedmnácti procent. V červnu k tomuto zrychlování opět nejvíce přispěly ceny potravin, které meziročně vzrostly o osmnáct procent,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
Pekárenské výrobky a obiloviny meziročně zdražily 23,8 procenta, maso o více než dvacet. Významně podražily také oleje a tuky, a to o 42 procent. Zdražovaly i energie a pohonné hmoty. Cena zemního plynu stoupla téměř o 58 procent, tuhých paliv o 34.
Rostly také náklady na bydlení. Nájemné bytu stouplo o 4,6 procenta, vodné o pět procent, elektřina o více než 31,6 procenta. Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o dvacet procent, zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a také cen nových bytů.
Růst cen zrychluje i přesto, že Češi již omezují svou spotřebu. „Tento vývoj pravděpodobně vyvolá recesi v české ekonomice, která nakonec povede ke zkrocení domácích inflačních tlaků. Dovážená inflace ze zahraničí, která má zdroj především ve vysokých cenách energetických a zemědělských komodit, nás však může trápit po delší dobu,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Česko má stále jednu z nejvyšších inflací v EU
Inflace v České republice nadále patří k těm nejvyšším v rámci Evropské unie. Vyšší inflaci má jen Pobaltí. Prvenství zůstává Estonsku, kde meziročně ceny stouply o 22 procent, následuje Litva (20,5 procenta) a Lotyšsko s devatenácti procenty. Všechny tři země jsou členy eurozóny. Za čtvrtým Českem následuje Polsko s inflací dosahující výše 15,6 procenta, šesté je Rumunsko. Sousední Slovensko má inflaci na úrovni 12,5 procenta.
V Německo začala inflace naopak zpomalovat. Oproti květnu se snížila o půl procentního bodu na 8,2 procenta. Ještě lepší výsledek mají Dánové. Tam aktuální míra inflace činí 7,4 procenta, v květnu byla v meziročním srovnání na úrovni 8,2 procenta. Německo je členem eurozóny, Dánsko nikoli.
Rodinné rozpočty nejvíce ovlivní drahé energie
Meziroční červnová inflace se nachází výrazně nad prognózou ČNB, která počítala s patnácti procenty. „Otázkou však je, zda obměněná bankovní rada ČNB na srpnovém zasedání bude na výrazně vyšší inflaci oproti prognóze reagovat dalším zvýšením úrokových sazeb. Očekávám, že spíše ne, ale mírnou úpravu sazeb směrem nahoru zcela vyloučit nelze,“ předpokládá Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
„Oproti loňskému roku zdražuje téměř vše. Výrazný zářez do rodinných rozpočtů udělají především energie, protože plyn je už nyní dražší o téměř 58 procent a elektřina o skoro 32 procent,“ komentuje Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas.
Růst cen sice za červen opět zrychlil, přesto ale vidíme mírný pokles tempa. „Zatímco v dubnu a květnu ceny rostly o 1,8 procenta, v červnu šlo o růst o 0,2 procentního bodu nižší,“ uvádí partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Kymlička také upozornil, že v nejbližších měsících by měl začít být znát první efekt zvyšování úrokových sazeb, s nímž ČNB začala loni v červnu. „Přesto se nedá s jistotou říct, že by červnový meziroční růst byl tím nejvyšším, jehož budeme v letošním roce svědky,“ doplňuje Kymlička.
Dufek dále uvedl, že do dalšího vývoje ještě promluví zdražování elektřiny a plynu. Do jejich cen se totiž inflace zatím nepromítla úplně. „Proto lze počítat s tím, že inflace se i v následujících měsících dále zvýší, ale na jaké hodnotě bude kulminovat, se říct v podstatě ani nedá. V každém případě bude znamenat další pokles reálné kupní síly obyvatelstva, který se projeví v omezování spotřeby domácností, a tedy i v dalším zpomalení ekonomiky,“ doplnil.
Analytik Novák očekává, že se kvůli silnému růstu cen energií vrchol inflace posune až hlouběji do 3. čtvrtletí a to až k 20 procentům. „Zjevnějšího zpomalení inflace se však dočkáme nejdříve na začátku příštího roku. Výhled inflace na celý letošní rok se opět posouvá směrem nahoru a to do rozmezí šestnácti, sedmnácti procent.“
