„Meziroční cenový růst v září opět zrychlil a již dosáhl 18 procent. Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř o polovinu,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně růst táhly hlavně ceny bydlení, kde elektřina oproti loňsku zdražila o 37,8 procenta, zemní plyn o 85,9 procenta a tuhá paliva o více než polovinu. V meziměsíčním srovnání byly tahouny také náklady na bydlení. Zemní plyn zdražil o 15,2 procenta. Zvýšila se také cena elektřiny (3,6 procenta), tuhých paliv (6,9 procenta) a tepla a teplé vody (0,8 procenta).
„Firmy opět propsaly zvýšení vstupů v čele s energiemi do ceny produktů a služeb, což se projevuje na koncových cenách pro spotřebitele. Růst bude pravděpodobně v dalších měsících ještě pokračovat i vzhledem k tomu, že teprve začíná topná sezona. Alternativou je pro firmy přerušovat nebo ukončovat provoz, což se už také děje,“ uvedl Jan Hadrava, ředitel strategického poradenství PwC ČR.
Naopak zpomalení meziročního cenového růstu nastalo v září především v dopravě, kde byly ceny pohonných hmot a olejů meziročně vyšší o 22,7 procenta, zatímco v srpnu růst činil 28,3 procenta. Ceny aut naopak stouply o 15,6 procenta.
Meziroční cenový růst v září opět zrychlil a již dosáhl 18 %. Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř 50 %.
>>>https://t.co/Hyk46rZ2Pt
#ČSÚ #rychlainformace #inflace #ceny https://t.co/0tzjqth9es
„Hlavní inflační riziko stále představují nové ceny energií. Jsou sice zastropované, avšak k onomu stropu ještě úplně nevyšplhaly. Zároveň se drahé energie stále více přelévají do cen zboží a služeb prodávaných na trhu. Proto jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný, a bude proto tlačit inflaci dál nahoru,“ upozornil Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas s tím, že dvouciferná inflace v Česku vydrží minimálně do poloviny příštího roku.
V souvislosti se začátkem nového školního roku se zvýšily také ceny za vzdělávání, a to o 6,4 procenta. Poplatky v mateřských školách vzrostly o 5,7 procenta, školné na soukromých gymnáziích a na středních soukromých školách o 6,7 procenta.
Inflace ještě trochu přidá
„Podle mě čísla z posledních měsíců naznačují, že se nacházíme blízko inflačního vrcholu,“ míní Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
„Meziročně totiž dále zpomaluje tempo růstu imputovaného nájemného i ceny pohonných hmot. Ve čtvrtém čtvrtletí a na začátku příštího roku bude na meziroční inflaci zároveň působit efekt vysoké srovnávací základny. Cesta ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky však bude hodně dlouhá,“ vysvětlil Novák.
Do konce roku by inflace mohla vzrůst ještě o něco více než jedno procento, předpokládá Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, s tím, že k tomu přispějí zejména vyšší ceny energií a potravin. „Neměla by tomu zabránit ani kombinace úsporného energetického tarifu a cenových stropů pro plyn a elektřinu,“ očekává.
I přes růst je inflace stále 2,4 procenta pod prognózou České národní banky. Podle Dufka to tak pro centrální bankéře bude další důvod k nezvyšování úrokových sazeb.
S tím souhlasí i Patrik Rožumberský, ekonom UniCredit Bank. „Zářijová inflace nedává důvod měnit názor převažující části bankovní rady ČNB, která na posledních dvou zasedáních hlasovala pro neměnné sazby. Očekáváme tedy, že ČNB bude nadále držet základní sazbu na sedmi procentech.“
Poslední slovo mají ceny energií
„V dalších měsících je pravděpodobné, že se inflace posune ještě o něco výš. Otázkou zejména bude, zdali a do jaké míry statistici promítnou do inflace úsporný tarif na energie, který platí od října do prosince. Bez jeho započtení je třeba počítat s dalším zdražením elektřiny a plynu,“ doplnil Rožumberský.
Podle Martina Gürtlera, ekonoma Komerční banky, může úsporný tarif a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie v posledních třech měsících přispět ke snížení meziroční inflace v rozsahu jednoho až 2,5 procentního bodu.
„Samotný vývoj inflace jako takové ale bude záviset i na tom, kam až se budou posouvat ceny energií pro spotřebitele. Plánované cenové stropy by zatím neměly být omezující, když průměrné spotřebitelské ceny elektřiny a plynu jsou nyní, oproti výši vládou představených cenových stropů, pravděpodobně o 25 až 30 procent nižší,“ upozornil Gürtler.
