Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oblasti dopravy a bydlení. Velkou měrou přispěly ceny pohonných hmot a olejů, které z únorového růstu o 0,4 procenta, vykázaly v březnu pokles o 19 procent. Svůj růst zmírnily také ceny zemního plynu. Ty byly v březnu ve srovnání se stejným obdobím minulého roku dražší o 60 procent. Ještě v únoru to bylo 74,3 procenta.
I v březnu museli Češi sahat hluboko do kasy při nákupu potravin. Rekordmanem je v tomto ohledu cukr, který oproti loňsku zdražil skoro o jednou tolik. Podobně vejce, která jsou dražší o 75,5 procenta a mléko s meziročním růstem lehce přesahujícím 45 procent.
Zdražovala také zelenina, a to o necelých třicet procent, rostlinné tuky jsou dražší o více než 36 procent. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17 procent a ceny služeb o 11,7 procenta.
„Potraviny sice z meziročního pohledu působí mírně protiinflačně, zde se jedná však jen o efekt vysoké srovnávací základny, protože meziměsíčně ceny potravin dále rostly, a to o 0,3 procenta. Ceny potravin tak z pohledu meziročního růstu stále rostly o silných 24 procent,“ vysvětlil Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA).
Při pohledu na meziměsíční výsledek vyčnívají tři sektory, kde nárůst cen proti únoru přesáhl jedno procento. „Jde o sektor odívání a obuvi, zdraví a také stravování a ubytování,“ upozornil Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank.
Měsíční vývoj inflace (23. dubna 2023) | foto: ČBA Monitor
„Spotřebitelské ceny již podruhé za sebou zmírnily svůj meziroční růst. Ten v březnu dosáhl patnácti procent, což byla nejnižší hodnota od loňského dubna. Většina tohoto zpomalení je však ovlivněna vývojem loňské vyšší srovnávací základny. Ceny v oddíle doprava dokonce meziročně klesly, a to především díky klesajícím cenám pohonných hmot,“ vysvětlila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Vývoj celoroční inflace (23. dubna 2023) | foto: ČBA Monitor
Březnová hodnota navázala na zpomalení inflace v únoru, kdy statistici vypočítali inflaci na úrovni 16,7 procenta po lednových 17,5 procenta.
Pokles trh očekával, analytici inflaci předpokládali v rozmezí 14,6 a 14,9 procenta. Ekonomové ve svých odhadech sázeli na pokles cen potravin i pohonných hmot. Zlevnění předpokládali také v u nákladů na bydlení, kde vzhledem k cenovým stropům není velký prostor pro zdražování energií, zmínil Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Za letošek bude inflace kolem 11 procent
Vít Endler, spolumajitel a jednatel crowdfundingové platformy Fingood, připomněl, že boj s inflací se neděje pouze skrze zvyšování úrokových sazeb. Cesta vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu.
„To se však zatím příliš nedaří, vláda by se měla pustit do razantních, byť bolestivých, strukturálních změn především v oblasti důchodů co nejdříve. Inflace zůstane vysoká i v dalších měsících, byť ke konci roku zřejmě začne více klesat. Problém s důchody je ale dlouhodobý. Mladá a střední generace se proto musí na penzi zabezpečit sama,“ vysvětlil Endler.
Daleko od dvouprocentního inflačního cíle inflace v Česku zůstane i podle makroekonomických prognóz. Ministerstvo financí očekává průměrnou míru inflace za letošek na úrovni 10,9 procenta. Do blízkosti cíle by se pak měla dostat příští rok. Podobný odhad má i Česká národní banka, která letošní inflací vidí na v průměru na 10,8 procenta.
Také podle ČBA se bude průměrná inflace za letošní rok pohybovat kolem 11 procent. „Březnový pokles inflace byl tažen převážně rozkolísanými cenami pohonných hmot, u celé řady položek spotřebního koše však inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažena zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny. I z toho důvodu nadále předpokládáme, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 procent,“ zdůvodnil odhad letošní inflace Seidler.
Stále vysoká, ale už jednociferná by podle Miroslava Nováka, analytika společnosti Akcenta, mohla být inflace už v červnu. „V průběhu dalších měsíců lze očekávat pokračující zpomalování spotřebitelské inflace. Pokud vyjdu z předpokladu, že v nadcházejících měsících budou spotřebitelské ceny meziměsíčně stagnovat, tak meziroční inflace zamíří pod deset procent již v červnu,“ předpovídá Novák.
Zvrátit tento vývoj by podle něj mohla sekundární inflační vlna, během níž by v návaznosti na vysoké ceny energií a zvyšování mezd mohlo docházet k dalšímu zdražování a testování toho, co ještě spotřebitel snese. „Proinflačním rizikem je i situace na domácím pracovním trhu, kde navzdory probíhající mělké hospodářské recesi nedošlo k citelnějšímu nárůstu nezaměstnanosti,“ upozornil analytik.
