Inkaso z účtu zemřelého muže dostalo vdovu do dluhů. Pomoci může notář

Poplatky za vedení účtu zemřelých nejsou jedinou hořkou pilulkou ordinovanou některými tuzemskými bankami, kterou musejí pozůstalí spolknout (více o tomto problému se dočtete ve starším článku).

Do mnohem tíživější situace se mohou dostat příbuzní zemřelého, již jsou odkázáni na jeho zmrazený účet v dědickém řízení. Své o tom ví i čtenář Vladimír M., který se svěřil se svojí nepříjemnou zkušeností s Českou spořitelnou.

V únoru mu totiž zemřel otec, z jehož účtu bylo pravidelně strháváno SIPO, nájem a další pravidelné měsíční poplatky domácnosti, kterou sdílel se svojí ženou. Po smrti svého otce pan Vladimír spořitelnu neprodleně kontaktoval a nakládání s účtem tak bylo omezeno v rámci probíhajícího dědického řízení.

„Na přepážce jsem byl ujištěn, že na účet bude možné posílat peníze, aby tak mohly všechny platby z účtu nadále odcházet. Už po měsíci bylo ale všechno jinak,“ vypráví Vladimír. Peníze totiž na účet připisovány nebyly a sedmdesátiletá nemocná vdova tak velmi brzy začala energetickým společnostem dlužit.

„Matka už má jen jen zbytky zraku a je v citově velmi vypjaté situaci dále 'lámána v kole' institucemi, kterým jde podle mého názoru jen o průmyslovou výrobu dlužníků,“ pokračuje Vladimír. Ten nakonec musel stávající trvalé platby jednotlivým společnostem zrušit a nastavit na jiný účet, se kterým mohl plně nakládat.

Bez výpisů zato s poplatky

S podobnými peripetiemi se potýkal i čtenář Luboš B.: "na podzim roku 2009 jsem po smrti otce řešil problém s přístupem k jeho účtu v Poštovní spořitelně. Nešly zrušit trvalé platební příkazy a inkasa a to až do ukončení dědického řízení, což trvalo zhruba tři měsíce."

Po celou dobu tak musel na otcův účet převádět peníze, aby se inkasa mohla nadále strhávat. „Neměli jsme k dispozici výpisy z účtu, ani informaci o aktuálním zůstatku. Nemohli jsme ani zrušit trvalé platební příkazy a souhlasy k inkasu. Účet byl přitom zpoplatněn jak za vedení tak za pohyby na účtě,“ pokračuje Luboš.

Řešení přitom existuje, i když poněkud složitější. „Notář již během dědického řízení může dát nejen pokyn ke zrušení trvalých plateb, ale může i určit osobu, která může s účtem nakládat, popřípadě ho i zrušit před ukončením dědického řízení,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí České spořitelny Jan Holinka.

Spořitelna pro tyto případy spustila zvláštní informační stránky, kde se dočtete také rozdíly mezi právy disponentů zablokovaných účtů. Pokud jste se totiž disponentem stali před rokem 2005, nakládání s účtem máte velmi omezené a nezbude vám, než se obrátit na notáře.

„s peněžními prostředky na účtu nakládat nemůžete. Pokud se na účet zesnulého váží trvalé příkazy a inkasa, pak je nemůžete zrušit. V tomto případě se mohou dědici s notářem dohodnout na zastavení některých pravidelných plateb, které pak na základě notářovy žádosti banka zruší,“ dočtete se na stránkách.