Severomořská ropa Brent si v úterý v jednu chvíli připisovala téměř deset procent a poprvé od července 2024 překročila hranici 85 dolarů za barel.
Krátce po poledni vykazoval Brent růst skoro o devět procent a pohyboval se blízko 84,50 USD za barel. Předtím jeho cena vystoupila až na 85,12 USD. Americká lehká ropa West Texas Intermediate si připisovala více než osm procent, a dostala se tak nad 77 dolarů za barel.
Analytici zvýšili odhad ceny ropy Brent na letošní rok z 65 dolarů na 80 dolarů za barel. Společnost Bernstein předpověděla, že v případě vleklého konfliktu by cena Brentu mohla vystoupit na 120 až 150 dolarů za barel.
Írán od soboty čelí útokům Spojených států a Izraele. Vysoce postavený činitel íránských revolučních gard v pondělí večer uvedl, že Teherán uzavřel Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM později tuto informaci podle televize Fox News popřelo. Tankery a další lodě se nicméně Hormuzskému průlivu dál vyhýbají, uvádí agentura Reuters.
„Rychlé uklidnění situace není na obzoru, Hormuzský průliv zůstává prakticky uzavřen a Írán dává najevo připravenost útočit na energetickou infrastrukturu v regionu, takže pokračuje tlak na růst cen ropy,“ říká analytik Tony Sycamore ze společnosti IG. Ačkoliv panují obavy ohledně ropy přepravované přes Hormuzský průliv, podle analytiků banky ING by větším rizikem pro trh byly útoky Íránu na další energetickou infrastrukturu v regionu.
Jak upozorňuje Jiří Tyleček, vedoucí analytik společnosti XTB International, další vývoj bude záviset na tom, jestli se z obav stane reálný fyzický výpadek dodávek nebo přepravy. „Při uklidnění situace se ceny mohou relativně rychle vracet níž, při delším omezení Hormuzského průlivu v řádu týdnů ale nelze vyloučit scénář s ropou nad 100 dolarů za barel,“ sdělil pro iDNES.cz analytik. Jak zdůrazňuje, význam Íránu není jen v jeho exportech, které se pohybovaly přibližně 1,6 mil. barelů denně, přičemž Írán vyvážel ropu převážně do Číny, ale hlavně v jeho roli u zmiňovaného průlivu.
Také cena plynu na burze dál roste
Také velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě dál prudce zvyšuje a v úterý se přechodně dostala až nad 65 eur (1582 Kč) za megawatthodinu (MWh), nejvýše od ledna 2023. Později se vrátila pod 60 eur/MWh. K růstu přispívají obavy z nedostatku dodávek po zprávě, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie je významným odběratelem LNG z Kataru, kterým částečně nahrazuje odmítnuté dodávky z Ruska.
Společnost QatarEnergy v pondělí zastavila produkci LNG, protože íránské drony zasáhly zařízení na zpracování plynu, která se na světové produkci LNG podílejí zhruba z jedné pětiny. Toto přerušení by mohlo ovlivnit přibližně 15 procent dovozu LNG do Evropy, uvedl server Trading Economics.
„Evropa je citlivá i načasováním, po zimě bude potřebovat výraznější doplňování zásob, takže poroste poptávka po LNG a konkurence s Asií. Pokud se doprava rychle obnoví, část růstu může odeznít, při delším narušení logistiky ale hrozí šokový pohyb cen,“ uvádí analytik Tyleček. Podle známé investiční banky Goldman Sachs by měsíční výpadek tranzitu přes Hormuzský průliv mohl vyvolat až zhruba 130procentní růst evropských cen, s dopadem i do elektřiny, nákladů průmyslu a inflačních očekávání.
Pokud by konflikt okolo Hormuzského průlivu pokračoval ve stejné intenzitě i v létě, vyšší ceny plynu na velkoobchodním trhu se podle Jiřího Matouška, marketingového ředitele a člena správní rady společnosti Centropol začnou propisovat do průměrných nákupních cen dodavatelů. Jak však dodává, stále to ještě neznamená, že spotřebitelé budou v roce 2027 platit za zemní plyn více než v letošním roce.
„Obecně je zemního plynu včetně LNG ve světe dostatek a přes Hormuzský průliv získávala Evropa kolem 15 procent, převážně z Kataru. Největšími dodavateli zemního plynu do Evropy jsou Norsko a USA, jejichž export tvoří dohromady 60 procent evropské spotřeby,“ říká Matoušek.
Některé čerpací stanice již zdražují
Stabilní dodavatelé zemního plynu nakupují dlouho dopředu, takže dodávky mají zajištěné. Navíc aktuální topná sezóna v Evropě už pomalu končí, takže současný růst velkoobchodních cen plynu, k němuž nyní dochází, se v cenících koncových zákazníků neprojeví.
Výjimkou jsou produkty s dynamickou cenou vázanou na denní trh, takzvaný spot, kde je cesta od velkoobchodní ceny k vyúčtování velmi rychlá. Bezpečnější je proto fixace ceny, kdy jsou zákazníci před cenovými výkyvy po dobu smluvního závazku chráněni.
Pokud jde o pohonné hmoty, přestože má stát rezervy a nedostatek paliv nehrozí, u některých čerpacích stanic v Česku se už zdražuje, i když k tomu dosud není podle analytiků žádný relevantní důvod.
„To už je u našich pump takový kolorit. Jakmile cena ropy vzroste, nárůst se projeví i u stojanů poměrně rychle. Zatímco když globální cena ropy klesá, je potřeba doprodat za vyšší ceny nakoupené zásoby a snižování cen jde pomaleji,“ konstatuje Matoušek ze společnosti Centropol.
