Írán chce USA a Izrael vytlačit z Hormuzu. Za plavbu žádá kompenzace

Autor:
  16:00aktualizováno  16:00
Obchodní loď Luni se nepotopila celá, usadila se na mělkém dně v kotvišti v...

Obchodní loď Luni se nepotopila celá, usadila se na mělkém dně v kotvišti v severní části Hormuzského průlivu. (14. července 2026) | foto: https://x.com/

Írán chce v dohodě o znovuotevření Hormuzského průlivu prosadit omezení pro americké a izraelské lodě. Podle návrhu dohody s Ománem by plavidla spojená s těmito zeměmi neměla mít do Hormuzu přístup. Teherán má navíc od některých nepřátelských států požadovat za obnovení plavby kompenzace.

Návrh nové dohody nyní čeká na posouzení íránského parlamentu. Vedle omezení amerických a izraelských lodí má počítat také se zákazem přepravy nákladu spojeného s Izraelem a se zavedením poplatků například za pojištění či služby související s ochranou životního prostředí, píše agentura Bloomberg.

Otázkou každopádně zůstává, jak široce by Írán zákaz vykládal. Lodí přímo plujících pod americkou nebo izraelskou vlajkou je málo. Námořní doprava má ale složitou vlastnickou strukturu, takže Teherán může omezení vztáhnout i na společnosti s americkými či izraelskými vlastníky nebo investory.

Dá se očekávat, že Washington bude mít k íránskému návrhu zásadní výhrady. Ještě ve čtvrtek přitom americký prezident Donald Trump tvrdil, že jednání s Íránem pokračují správným směrem. „Postupuje to dobře,“ řekl.

Místo ústupků obě strany postupně přitvrzují

Spojené státy dlouhodobě trvají na volném průjezdu Hormuzem a požadují návrat k podmínkám, které platily před válkou. I proto nový návrh dohody také podle odborníků naráží na zásadní překážky. „Ve Washingtonu to rozhodně nebude přijato dobře. Místo toho, aby obě strany dělaly ústupky, své požadavky naopak zvyšují,“ uvedl pro Bloomberg analytik Thomas Warrick.

Washington zároveň odmítá, aby případné dočasné plavební trasy podléhaly povolením, schvalování nebo dodatečným poplatkům. Americký představitel ve čtvrtek uvedl, že provoz v Hormuzu by měl být obnoven bez podobných omezení.

Teherán v posledních týdnech podmiňuje plné obnovení provozu zrušením americké námořní blokády. Podle zahraničních médií by měl Írán kontrolovat lodě mířící přes Hormuz do Perského zálivu, zatímco na plavidla plující opačným směrem by dohlížel společně s Ománem. Doprava by se zároveň soustředila do jedné hlavní plavební trasy.

Současná jednání přitom nejsou prvním pokusem o obnovení běžného provozu. Už červnová dohoda počítala mimo jiné s uvolněním některých sankcí na íránskou ropu a rozmrazením části íránských aktiv. Během několika týdnů se však rozpadla.

Cena ropy opět roste

Napětí kolem Hormuzu z posledních dnů se promítlo také do cen ropy. Severomořský Brent po zprávách o íránských požadavcích vystoupal nad 83 dolarů za barel, zatímco americká WTI se pohybovala kolem 78 dolarů.

Napětí zvýšila také zpráva agentury Fars, podle níž íránské námořní síly zasáhly nepřátelské cíle u vstupu do průlivu. Další podrobnosti agentura neuvedla.

Obnovení plavby v Hormuzu by mohlo ulevit světové ekonomice, která čelí vyšším cenám energií. Ropné firmy v Perském zálivu zatím hledají náhradní způsoby přepravy. Část nákladu se dostává z oblasti za pomoci americké armády.

K finální dohodě mezi USA a Íránem ale stále vede několik překážek. Napjatá zůstává situace také v Jemenu a Libanonu a dokument musí na íránské straně schválit nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí. Dokud se Teherán a Washington neshodnou na základních podmínkách, návrat běžného provozu v Hormuzu zůstává nejistý, uzavírá Bloomberg.

Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.