USA slibují Íránu ekonomický Den D. Rozlučte se s ropou, reaguje Teherán

Autor:
  10:14aktualizováno  10:14
Americký ministr financí Scott Bessent na snímku z Bílého domu 20. srpna 2026

Americký ministr financí Scott Bessent na snímku z Bílého domu 20. srpna 2026 | foto: Reuters

Spojené státy v pondělí představí nové sankce namířené proti Íránu a jeho obchodním partnerům. Americký ministr financí Scott Bessent opatření označil za největší finanční ofenzivu v dějinách. Írán naopak varoval, že může zastavit vývoz veškeré ropy z Perského zálivu.

„Za úsvitu začne ekonomický Den D – největší finanční ofenziva, jaká kdy byla proti protivníkovi nasazena,“ napsal Bessent v neděli v komentáři pro list Financial Times. Podrobnosti nových opatření zatím nezveřejnil. Naznačil však, že Washington se zaměří také na státy, které budou navzdory americkému tlaku dál udržovat obchodní a finanční vztahy s Íránem.

Bessent má nové sankce podle Reuters představit na tiskové konferenci v pondělí odpoledne amerického času. Podle něj by si země, které pokračují v hospodářské spolupráci s Íránem, měly uvědomit možné důsledky.

Írán se na oznámení nových sankcí připravuje již několik dní. V neděli pohrozil ekonomickou odvetou Mohsen Rezáí, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti.

„Pokud bude ekonomická válka pokračovat, nevyveze se ani jediný barel ropy – ani přes Hormuzský průliv, ani odkudkoli z Perského zálivu,“ uvedl Rezáí. Jakoukoli zemi, která se podle něj zapojí do americké ekonomické války proti Íránu nebo ji bude podporovat, označil za účastníka války.

Bessent předtím vyzval ke spolupráci také Čínu. Ta historicky získává přibližně polovinu svého dovozu ropy z oblasti Perského zálivu. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu však uvedlo, že sankce a nátlak nepomáhají a vyzvalo k diplomatickému řešení.

Írán už čelí těžké hospodářské situaci

Íránská ekonomika byla pod značným tlakem už před začátkem konfliktu. Země se potýká s vysokou inflací, oslabováním měny, nedostatkem energií a dlouhodobými mezinárodními sankcemi. Válka navíc poškodila část infrastruktury, narušila obchod a výrobu a zvýšila náklady na budoucí obnovu.

Íránští představitelé přitom varují, že další ekonomické tresty mohou životní podmínky obyvatel ještě zhoršit, znovu vyvolat sociální nepokoje a dále oslabit legitimitu islámského režimu.

Přímá jednání mezi Washingtonem a Teheránem se v posledních týdnech neposunula. Poslední oficiální rozhovory se uskutečnily v červnu ve Švýcarsku. O zprostředkování dalšího jednání se nyní snaží například Katar, Pákistán a Turecko.

Do Teheránu má v pondělí přicestovat také pákistánský velitel armády Asim Munír. Pákistán se snaží v konfliktu zprostředkovat diplomatické řešení a podle zdroje pákistánské vlády bude Munír jednat také o nejnovějším vývoji včetně americké hrozby nových sankcí.

Ropa po oznámení sankcí zlevnila

Finanční trhy v Asii na začátku týdne reagovaly na očekávání nových amerických sankcí opatrně. Ceny ropy před jejich oznámením klesaly, přestože v předchozím týdnu výrazně vzrostly.

Cena severomořské ropy Brent dopoledne klesala přibližně o 1,4 procenta na 93,07 dolaru za barel. Americká ropa WTI zlevnila o 1,6 procenta na 85,64 dolaru. Pokles však přišel po růstu cen Brentu o 6,6 procenta během předchozího týdne, píše Reuters.

Investoři se obávají především toho, jak daleko může eskalace mezi Washingtonem a Teheránem zajít. Případné omezení nebo úplné zastavení vývozu ropy z Perského zálivu by mohlo mít výrazný dopad na světové ceny energií a inflaci.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.