Na předměstí Katánie ležící na východním pobřeží Sicílie se nad pouličními stánky s tradičním grilovaným koňským masem vznášejí oblaka páry. Místní se přelévají od stánku ke stánku, aby ochutnali vše, co nabízejí. Zdejší mládež si v poslední době oblíbila jedinečný ručně vyráběný seltzer s citronem a mořskou solí. Mořské plody však v nabídce prodejců jasně převažují.
Právě v takovém prostředí si docela nedávno otevřela rybí restauraci rodina Salamoneových. Nabídka jejich pokrmů se však vymyká zdejším zažitým regionálním konvencím. Ve svém podniku jménem La Fish totiž kromě všech obvyklých místních specialit, jako je slavný sicilský mečoun, sardinky anebo tuňák, figuruje i neobvyklá položka coby relativní nováček sicilských stolů: modrý krab atlantský, píše britský portál The Guardian.
První sousto nelže
Hlavní bod degustačního menu jejich podniku přitahuje zákazníky od místních rodin až po gurmány. Uvnitř restaurace je na velkém pultu s rybami vedle řady dalších mořských plodů vystaveno asi půl tuctu modrých krabů. Tito korýši s nápadně modrými klepety a olivově zelenými krunýři způsobují v Itálii krizi. Pocházejí původně ze západního Atlantiku, ve Středozemním moři nemají přirozené predátory a živí se mladými škeblemi. Tím narušují populace ceněných měkkýšů na italském pobřeží a ovlivňují postavení Itálie jako jednoho z největších producentů škeblí na světě.
„Miluji modrého kraba,“ říká šéfkuchař La Fish Mario Contadino, který má degustační večeři v restauraci La Fish na starosti. Vyzdvihuje jeho lahodnou a nasládlou chuť, která podle něj dodá každému pokrmu hloubku. Aby místní obyvatele nalákal na degustaci tohoto cizokrajného tvora, podává ho na lepkavé rýži na suši s cibulí, paprikou, česnekem, rajčaty a koriandrem, ozdobený zářivými jedlými žlutými květy.
Říká ale, že lidé v Katánii jsou konzervativní, pokud jde o ochutnávání neznámých ingrediencí. „Chápu, že lidé něčemu, co nezkusili, nevěří. Ale první sousto nelže,“ tvrdí kuchař. Věří, že chuť bude mluvit sama za sebe a získá si i ty nejskeptičtější strávníky.
Ropušnici by lidé nejedli
Modrého kraba lze nyní často najít také na proslulém katánském rybím trhu za náměstím Piazza del Duomo. V úzkých uličkách se mísí rybáři, obchodníci, místní obyvatelé i turisté, kteří přešlapují na černé dlažbě pokryté jasně karmínovou krví, zatímco prodavači ryb porcují velké kusy stříbřitých mečounů a tuňáků.
Na malém dřevěném stole vedle kbelíků plných korýšů a ryb drží v ruce velký nůž Rosario, je to místní prodavač ryb. Invazní modré kraby už několik měsíců prodává i on. „Prodávám je, protože je lidé mají rádi,“ říká Sicilan. Začínal s několika málo kilogramy modrých krabů denně, nyní jich v průměru prodá kolem dvaceti kilo denně. Rosario říká, že tradiční sicilští korýši, které dříve prodával, nejsou dnes už tak snadno k dostání. Od rybářů, od nichž nakupuje, však dostává stále více těchto modrých krabů.
Ačkoli je modrý krab to pro Sicilany neznámá ingredience, pomáhá mu, že se tvor chuťově nijak neliší od mnoha druhů korýšů, které obyvatelé Katánie konzumují jako základní součást svého jídelníčku. „Tady na Sicílii jíme ryby každý den. Lidé si zvyknou i na tohle,“ říká Rosario. Dodává, že konzumentům vyhovuje jemnost a křehkost masa. Většina jeho zákazníků dává přednost modrým krabům se špagetami v rajčatové omáčce, zatímco on raději kraby vařené. „Je to pochoutka,“ říká. Ostatní invazní druhy, jako jsou ropušnice, perutýn nebo čtverzubec jsou pro jeho zákazníky zatím až příliš podivné. „To by asi nejedli,“ uznává.
Všechno se dá jíst
Sicílie zoufale potřebuje nový způsob, jak se s krabími vetřelci vypořádat. Rostoucí populace modrých krabů nyní způsobuje vážné ekonomické potíže především sicilským rybářům, kteří již nyní čelí krizi kvůli klesajícím populacím ryb. „Krabi ničí rybářům sítě a požírají škeble,“ říká Alberto Pulizzi, generální ředitel odboru rybolovu sicilské regionální vlády. Tito měkkýši byli odnepaměti velmi ceněni v italských pokrmech, jako jsou špagety alle vongole (těstoviny s mušlemi).
Explozivní růst populace modrého kraba (Callinectes sapidus) dokumentuje v Itálii mořský biolog z univerzity v Katánii Francesco Tiralongo. Vysvětluje, jak rostoucí teplota vody ve Středozemním moři způsobila, že sicilské vody jsou pro tyto cizí druhy nyní přívětivým prostředím. „Změna návyků lidí při konzumaci ryb, která zahrnuje i cizí druhy, jako je krab modrý, je nutnou reakcí na klimatické změny a současné ekologické problémy,“ dodává.
Kuchař z La Fish Tommaso Salamone říká, že hlavní motivací jeho rodiny, která před několika měsíci založila restauraci, bylo zaujmout k vetřelcům nový přístup. Představit modré kraby jako něco žádoucího. Jinými slovy: když je nemůžeš porazit, sněz je. „Připravujeme pokrmy s modrými kraby, abychom lidem ukázali, že všechno může být jedlé,“ uzavírá kuchař podle The Guardianu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
