Firma potvrdila, že se vyrovnání vztahuje na přibližně 76 000 žalob. Zahrnuje jak případy projednávané u federálního soudu v New Jersey, tak i související spory u státních soudů. Dohoda tak pokrývá téměř veškerou zbývající agendu týkající se mastku, které společnost v současnosti čelí. Podle agentury Reuters jde o přelomovou dohodu, jež by mohla ukončit více než desetiletý spor.
Aby však vyrovnání vstoupilo v platnost, musí jej přijmout 95 procent žalujících, jejichž nároky souvisejí s rakovinou vaječníků. Advokátní kanceláře zastupující poškozené dohodu v pondělí potvrdily a označily ji za dobré řešení po více než deseti letech soudních tahanic.
Rychlejší výplaty a účet, který může ještě růst
Na rozdíl od dřívějších návrhů vyrovnání se pondělní dohoda vztahuje výhradně na stávající žaloby a neřeší případné budoucí nároky. Právník Chris Seeger, jenž zastupuje zhruba 2 500 klientů a podílel se na vyjednávání, toto vyčlenění vítá. Podle něj krok umožnil uvolnit více peněz pro současné stěžovatele a diametrálně zrychlil proces výplat. Všechny uznané nároky mají být vyplaceny už do 18 měsíců, nikoliv v horizontu více než deseti let, jak se původně zvažovalo.
Společnost Johnson & Johnson očekává, že v příštím roce vyplatí přibližně tři miliardy dolarů, přičemž další platby budou následovat v roce 2028. Celkový objem financí ale může ještě vzrůst v závislosti na konečném počtu zapojených lidí. Dohoda totiž stanovuje konkrétní částky pro oprávněné nároky, nestanovuje už ale maximální limit celkového plnění. Seeger odhaduje, že by konečný účet mohl přesáhnout sedm miliard dolarů. „Dosáhli jsme spravedlivého vyrovnání. Naši klienti s ním budou spokojeni,“ dodal.
Konec sporů navzdory soudním výhrám
Johnson & Johnson na dohodu přistoupil v době, kdy naopak u soudů zaznamenal sérii úspěchů. Podařilo se mu vyhrát několik individuálních procesů, úspěšně vyloučit z řízení některé právní zástupce žalujících a dosáhnout rozhodnutí, která zpochybnila klíčové odborné posudky protistrany. Významné vítězství si firma připsala i minulý týden, kdy federální soudce vyjádřil pochybnosti nad tím, zda poškození dokážou skutečně prokázat, že přímou příčinou jejich rakoviny byl právě mastek.
Viceprezident společnosti pro soudní spory Erik Haas nadále označuje žaloby za neopodstatněné a firma setrvale trvá na tom, že její mastek je bezpečný a neobsahuje azbest.
„Přestože jsme přesvědčeni, že bychom v případných dalších soudních řízeních nakonec uspěli, stejně jako ve většině dosud projednávaných případů, dohoda nám umožní tuto kapitolu uzavřít a soustředit se na naše poslání vyvíjet léky a zdravotnické prostředky, které zachraňují životy,“ vysvětlil Haas motivaci k vyrovnání v řádech miliard dolarů.
Od azbestu k „texaskému kroku“
Aktuální dohoda řeší výhradně spory týkající se rakoviny vaječníků. V minulosti se však firma musela vypořádat ještě s jinou vlnou žalob. V těch stěžovatelé tvrdili, že dětský pudr byl kontaminován azbestem, jehož vdechování způsobuje mezoteliom – vzácný a velmi agresivní nádor. Většinu těchto starších „azbestových“ případů už má podnik vyřešenou. I kvůli tlaku trhu každopádně společnost v roce 2020 přestala svůj původní mastkový pudr ve Spojených státech prodávat a nahradila ho bezpečnějším výrobkem na bázi kukuřičného škrobu.
Před aktuálním vyrovnáním se Johnson & Johnson pokusil zbavit probíhajících sporů pomocí kontroverzní právní kličky, v USA známé jako „Texas two-step“. Firma účelově založila dceřinou společnost, na kterou soudní závazky převedla, a třikrát po sobě požádala o ochranu před věřiteli. Cílem bylo vyhnout se klasickým soudům a vynutit si hromadné vyrovnání přes insolvenci. Soudy ale všechny tři pokusy zamítly.
Tato bankrotová taktika sice neprošla, ale soudní procesy na více než tři roky zmrazila. Řízení se tak naplno obnovila až v březnu 2025. Před tímto přerušením měla firma u soudů nejednoznačné výsledky. Někdy uspěla nebo dosáhla snížení odškodného v odvolacím řízení, jindy ale tvrdě narazila. Jedním z případů byl rozsudek, který 22 ženám přiznal za rakovinu vaječníků odškodnění v řádech miliard dolarů.
