Čtvrtek 22. dubna 2021svátek má Evženie 3 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Byznys

Jsou tady i jiné nemoci, než je Covid a je jich hodně, říká výkonná ředitelka AKESO

Výkonná ředitelka AKESO Holding a.s. Martina Kulštejnová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výkonná ředitelka AKESO Holding a.s. Martina Kulštejnová. | foto: AKESO

PRAHA Ve složité době se do pozice výkonné ředitelky druhého největšího soukromého zdravotnického holdingu v České republice dostala Martina Kulštějnová. Ze stejné společnosti ale už má zkušenosti z pozice manažerky controllingu a reportingu, takže nejde do neznámého prostředí a snaží se hledět dál do budoucna, směrem po covidové krizi.

Jak jsou na tom vaše zařízení s hranicí kapacit ohledně pacientů s covidem-19?

Od začátku pandemie díky lokálnímu vedení našich nemocnic a ochotě zdravotníků reagujeme pružně. Podle intenzity epidemie plynule přizpůsobujeme počty lůžek pro covidové pacienty, a to tak, abychom současně zachovali v největší možné míře chod všech oddělení. A to jak v Hořovicích, tak v Berouně. Myslím, že lékaři ví, co si mohou dovolit. Veškerý personál nemocnic se tím pádem přizpůsobil jinému chodu nemocnice, včetně oddělení IT, které muselo promptně aplikovat změny v systémech. Není to jednoduché a musím říct, že je namístě poděkovat všem našim zaměstnancům.

Čím se liší zkušenost soukromých nemocnic z průběhu této krize od těch státních?

V krizi bychom neměli rozdělovat zdravotnická zařízení na soukromá a státní. Všem by mělo jít hlavně o to, abychom se z této krize dostali bezpečně a s co nejmenšími újmami na životech. Jsme součástí veřejného zdravotního systému, a proto by tam rozdíly být neměly, princip je stejný. Předpokládám, že rozhodování je u nás jednodušší, protože se vše řeší hned a napřímo. Majitel (Sotirios Zavalianis) je obklopen specialisty ve svém oboru, kterým věří a naslouchá a tím pádem je toto rozhodování rychlé a často nejlepší možné. Navíc, tato situace nám vnukla myšlenku adaptovat se a připravit se i do budoucna na podobné pandemické situace, a to i za cenu navýšení plánovaných investic, zejména v rámci rozvoje Nemocnice Hořovice. Konkrétně, jsme pozměnili plány ve výstavbě nového moderního pavilonu tak, že jeho část bude vybavena speciální technologií, která nám umožní v krátkém čase přejít z péče o standardní pacienty k péči o pacienty, postižené některou z budoucích pandemií. To vše bez ohrožení běžného provozu zbývajících oddělení nemocnice, při zachování špičkové kvality služeb. O tomto projektu „pandemické nemocnice“ v současné době zahajujeme jednání se Středočeským krajem, protože jsme přesvědčeni, že toto je cesta, jak v budoucnu reagovat na podobné pandemie, jakou zde máme dnes. Řešení spatřujeme v tom, že bude připraveno zařízení, ve kterém se budeme starat o pacienty, postižené pandemiemi, přičemž ostatní zdravotnická zařízení budou moci bez omezení a přerušení poskytovat ostatním pacientům standardní zdravotnickou péči.

Na druhou vlnu jsme připraveni, hlásí majitel soukromých nemocnic ve Středočeském kraji

Jakým způsobem s Vámi komunikuje stát? Nabízel pomoc?

Co se týče komunikace se státem, je to komplikované. Komunikujeme hlavně s krajem, aktuálně hlavně kvůli organizaci očkování. Proti předchozím letům se komunikace určitě vylepšila. Bohužel ale někdy nedostáváme odpovědi na otázky, které nás tíží. Například kdy dojde ke zjednodušení administrativy při očkování, proč nedostáváme informace o dodávaných vakcínách s dostatečným předstihem atd. Zde do určité míry chápeme, že kraj nám nemůže odpověď, protože sám nedostal odpovědi na otázky, adresované Ministerstvu zdravotnictví. V těchto případech ale možná nebude problém v komunikaci, ale spíš v systému, který nefunguje úplně tak, jak bychom si představovali. Nicméně, pomoc od státu jsme dostali v rámci dodávky několika kusů ventilátorů do našich nemocnic v období, kdy byla situace v našich nemocnicích asi nejhorší, a to na počátku druhé vlny pandemie.

Jak se vám daří řešit očkování?

Jak v Berouně, tak v Hořovicích se nám po dohodě se Středočeským krajem podařilo relativně rychle zřídit očkovací centra. To znamená vyčlenit a zařídit vhodné prostory, zajistit personální obsazení a připravit systém pro evidenci. Personál máme naočkovaný, aktuálně řešíme veřejnost 80+ a i přes komplikovanost a administrativní náročnost celého sytému máme stovky naočkovaných lidí. Je to i díky mobilním týmům, které očkují domovy seniorů. Snažíme se, aby naši pacienti jakkoli nepociťovali tíživou byrokracii, která je s očkováním spojená, a to i tak, že jsme museli přijmout brigádníky, kteří nám pomáhají s administrativou. Místo toho, aby nám právě stát poskytl jednoduché a funkční nástroje pro objednávání a administraci očkování, musíme toto řešit s našimi zdroji, na naše náklady, a to jak posílením administrativních sil, tak nasazením IT specialistů. Vedle toho provozujeme i mobilní testovací místa, v nichž provádíme testování na Covid-19 pomocí antigenních testů a tato místa nadále rozšiřujeme v rámci měst v celé České republice, i v Praze.

Za sebou už máme téměř rok koronavirové krize. Vyčíslíte zhruba ztráty? Poprosím o odhad konkrétního čísla i procentuální propad oproti minulým letům.

Co se týče finančního dopadu koronavirové krize, jedno číslo by bylo zavádějící, jelikož poskytujeme jak ambulantní, tak hospitalizační péči v zařízeních s různým zaměřením. Péči jsme našim pacientům poskytovali v nejvyšší možné míře, a proto se nám podařilo ztráty maximální možné míře eliminovat. I když jsme soukromé zařízení, jsme součástí veřejného zdravotního systému hrazeného z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny vstřícně ponížily hranici minimální produkce pro referenční období, aby nemocnice mohly dosáhnout na nejvyšší možnou úhradu a nebyly penalizované za to, že jim nebyla umožněná standardní péče o pacienty. Pro nás se ale situace nezměnila, na původní hranici jsme se dostali. I přes komplikace kvůli Covidu-19 se nám podařilo dosáhnout 90% produkce referenčního období. Je to díky dobrému plánování a flexibilitě, vše při respektování omezujících nařízení vlády. Plánované operační výkony jsme začali dělat v době, kdy se situace s Covidem částečně zklidnila, nasazení personálu tomu hodně pomohlo. Pacientů, kteří potřebují jinou, než Covidovou péči je pořád dost.

Ačkoliv jde o zdravotnictví, jde u Vás v první řadě pochopitelně o byznys. Jaké úpravy byznys plánu jsou naplánovány pro tento rok?

I když jsme soukromé zařízení, neznamená to, že jde u nás v první řade o byznys. Myslím, že každý, kdo naše zařízení navštíví, rychle pochopí, že u nás jde na prvním místě hlavně o pacienta, o jeho vyléčení. Prakticky veškeré peníze, které vyděláme, se z rozhodnutí majitele okamžitě investují zpět do našich zařízení a jejich rozvoje, aby péče o pacienta byla co nejkvalitnější, to znamená: vyšetření špičkovým odborníkem, v moderním prostředí a s nejnovějšími přístroji. Vše s lidským a vstřícným přístupem. V této filozofii pokračujeme bez přestání a ani covidová krize tento postoj nezměnila a nezmění. Naše investiční záměry jedou bez výraznějších změn podle plánů, tedy v Berouně stavíme Centrum duševní rehabilitace, stejně jako školku pro děti zaměstnanců po vzoru dětské skupiny v Nemocnici Hořovice. Tam se zase dokončují byty pro zaměstnance. V Hořovicích navíc ještě letos začínáme s výstavbou rozšíření nemocnice na dvojnásobnou kapacitu, při použití technologií pro “pandemickou nemocnici“, jak jsem jí popsala výše. V horizontu dvou měsíců otevřeme Diagnostické centrum péče o matku a dítě v Praze v Nových Butovicích, navázanou na Nemocnici Hořovice. V Pardubicích jsme ještě před covidovou krizí otevřeli novou budovu klinické onkologie, v rámci rozvoje radioterapie jsme pořídili nové lineární urychlovače a v plánu jsou rekonstrukce detašovaných onkologických ambulancí. Zároveň průběžně obměňujeme ve všech provozech další přístrojová vybavení.

Jak jde zatím jednání s pojišťovnami? Cítíte z jejich strany vstřícnost či opatrnost?

V aktuální situaci bych přístup pojišťoven hodnotila pozitivně. Vyšly nám vstříc i pro zřízení testovacích a očkovacích center. Nové výkony, jako je např. distanční kontakt, které vznikly kvůli Covidu, jsme měli zajištěny včas, stejně jako informace ohledně úhrad. Celá situace ohledně Covidu je pro všechny nová, a proto se právě rychlost a informovanost cení.

Jak to bylo s odkládáním zdravotnických úkonů? Kdy se na ně podle vás dostane?

Odkládání zdravotnických úkonů je průšvih. Hlavně proto, že to trvá dlouho a dluh narůstá. Jsou výkony, které lze odložit o měsíc bez větších komplikací, když se ale z měsíce stane rok, je to problém. Navíc bez výhledu na lepší zítřky. Do nekonečna péči o pacienty odkládat nemůžeme. V našich zařízeních využíváme distanční péči přes telefon nebo webkameru, ambulance nerušíme a snažíme se každý operační výkon posoudit a individuálně řešit, s přihlédnutím na vývoj covidové situace. Je to samozřejmě náročnější, ale je nutno zdůraznit, že jsou i jiné nemoci, než je Covid a je jich hodně. A ty se nesmí podcenit ani zanedbat. Myslím, že to by již teď zatíženému zdravotnímu systému do budoucna vůbec neprospělo.

Jak se boj s virem promítl do chodu pardubického onkologického centra, kde se nacházejí pacienti se zhoršenou imunitou?

Tak jak jsem již zmiňovala i tady se snažíme zůstat s pacientem v kontaktu v nejvyšší možné míře a tuto péči, pokud možno, neomezujeme. Ve všech našich zařízeních, a tudíž i v Pardubicích, dodržujeme přísná opatření, abychom chránili jak pacienty, tak náš personál. Ano, je to komplikovanější a dražší, ale je to potřeba. Navíc i v Pardubicích nabízíme pacientům provedení antigenních testů přímo v budově klinické onkologie.

Co Beroun? Podařilo se mu dosud díky zaměření na rehabilitaci některým dopadům krize vyhnout?

Nevím, jestli existuje nějaké zdravotnické zařízení, kterému by se podařilo vyhnout se dopadům krize. Tak jak se všechny nemocnice musely přizpůsobit a adaptovat na danou situaci, tak i naše Rehabilitační nemocnice v Berouně reagovala na změny. V této nemocnici nemáme jen obory, zaměřené na rehabilitaci, ale i interní oddělení a oddělení následné péče. Již v první vlně pandemie pečovali zdravotníci berounské nemocnice i o covidové pacienty a tato situace trvá. A to i na úkor rehabilitace, kde jsme museli ponížit lůžkový fond. Nemocnice v Berouně přebírala covidové pacienty například i z přitížené nemocnice ve Slaném a z nemocnic z Karlovarska.

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Kristina Soukupová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

Otevřeme školy, vše ostatní počká, říká ministr zdravotnictví Arenberger

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (16. dubna 2021) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ministr zdravotnictví Petr Arenberger po týdnu ve funkci poodhaluje další vývoj boje s pandemií, prioritou zůstává...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

ekonom Tomáš Havránek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...