Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Cla přicházejí, pykat bude i Evropa, řekl Trump. Kanada zkoumá, jak se pomstít

  21:08aktualizováno  22:52
USA uvalí od 1. února cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny, odmítl Bílý dům jakékoliv spekulace o odkladu avizovaných obchodních přirážek. Americký prezident Donald Trump navíc chystá brzy uvalit cla i na Evropskou unii. Kanadský premiér Justin Trudeau ujistil, že jeho země zareaguje okamžitě a rázně.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: AP

S informací o odkladu uvalení cel až od začátku března přišla v pátek agentura Reuters. Toto tvrzení ihned popřela mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Zopakovala, že Amerika uvalí 25% cla na dovoz z Kanady a Mexika a 10% na dovoz z Číny už tuto sobotu.

Od 18. února Spojené státy zavedou cla spojená s ropou a zemním plynem. Ani k tomuto záměru Trump zatím podrobnosti nesdělil, cla na dovoz ropy z Kanady se však podle něj sníží z původně zvažovaných 25 procent na deset procent. Nová celní opatření se budou týkat i čipů.

Cla jako nátlak

Donald Trump hrozil zaváděním cel už v předvolební kampani. Chce jejich prostřednictvím přimět obchodní partnery k větší spolupráci v různých oblastech, například při omezování migrace či snižování deficitu, který Spojené státy mají ze vzájemného obchodu. Panují však obavy, že nová cla povedou k růstu inflace v USA.

Trump potvrdil, že hodlá uvalit cla také na Evropskou unii, která se podle něj ke Spojeným státům „nechovala dobře“. Podle Trumpa půjde o zásadní opatření, podrobnosti k němu ale neuvedl.

Ekonomové míní, že cla by mohla mít okamžité ničivé dopady na kanadskou i mexickou ekonomiku. Zároveň by to také vedlo ke zvýšení cen pro Američany.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že Mexiko s Trumpovým týmem dál jedná, ale má připravené různé plány v závislosti na postupu Bílého domu.

„Nebudu to zlehčovat, náš národ mohou v příštích dnech a týdnech čekat těžké časy. Není to nic, co bychom chtěli, ale pokud to přijde, budeme také jednat,“ řekl kanadský premiér Justin Trudeau ve svém televizním projevu k občanům.

Kanada se snaží obchodní válce vyhnout. Přislíbila více než miliardu kanadských dolarů (téměř 17 miliard Kč) na posílení bezpečnosti na společné hranici s USA. To proto, že se jedná o klíčový bod sporu pro Trumpa, který zřejmě využívá cla jako vyjednávací taktiku.

Cílená cla na vybrané zboží z USA

Kanada už s Trumpem jednu celní „válku“ vedla. Během svého prvního funkčního období uvalil americký prezident 10% cla na kanadské hliníkové výrobky a 25% cla na kanadskou ocel s odkazem na obavy o národní bezpečnost.

Ottawa odpověděla uvalením cel na vybrané zboží, které bylo vybráno tak, aby vyslalo politický vzkaz Trumpovi a jeho spojencům.

Zavedla cla na pomerančový džus z Floridy a na whisky a bourbon z Tennessee a Kentucky. Obě země se nakonec dohodly na zrušení o rok později.

Vysoce postavení kanadští představitelé nedávno sdělili místním médiím, že pokud by Trump znovu zavedl cla, okamžitá reakce by byla pravděpodobně cílená.

Podle údajů americké vlády směřuje 17 % amerického vývozu do Kanady a naopak více než 75 % kanadského vývozu směřuje do USA.

Kanada by v případě obchodní války s USA utrpěla větší ekonomický úder a tato výrazná nerovnováha je důvodem, proč jsou cílená cla často prvním a nejbezpečnějším přístupem, řekl BBC Peter Clark, právník, který dříve pracoval na otázkách obchodní politiky na kanadském federálním ministerstvu financí.

Tím, že se Kanada zaměří na vybrané zboží, může zasáhnout USA, aniž by ve velkém rozsahu potrestala své vlastní občany, protože cla mohou okamžitě zvýšit ceny pro domácí spotřebitele.

To je také důvod, proč úředníci prosazují kampaň „Kupujte kanadské zboží“ jako způsob, jak zmírnit dopad případných odvetných opatření.

Odborníci však podotýkají, že Trump je tentokrát méně politicky zranitelný vzhledem k tomu, že se nemůže ucházet o třetí funkční období v Bílém domě.

„Nebude to mít takový dopad jako minule,“ řekl BBC Julian Karaguesian, ekonomický lektor na McGillově univerzitě v Montrealu a bývalý finanční poradce na kanadském velvyslanectví ve Washingtonu.

Dolar za dolar

Dalším krokem, který Kanada učinila v první celní válce se svým sousedem, bylo uplatnění cel v poměru dolar za dolar.

Na americký hliník a ocel uvalila stejná cla a zajistila, aby se celková dolarová hodnota amerického zboží, které zdanila, rovnala americkým clům na kanadský vývoz. To v té době činilo přibližně 16,6 miliardy kanadských dolarů.

Tentokrát by případné použití dolarových cel mohlo být mnohem větší. Rozhodující je rozsah Trumpových cel. Čím rozsáhlejší budou, tím více zboží bude muset Kanada v reakci na ně zdanit.

Ne celá Kanada souhlasí se zavedením cel v poměru dolar za dolar. Scott Moe, vůdce provincie Saskatchewan bohaté na nerostné suroviny, podle BBC prohlásil, že rozsáhlé poplatky na americké zboží by „tuto zemi roztrhaly na kusy“.

Karaguesian uvedl, že slibovaná americká cla na kanadské zboží by mohla zemi uvrhnout do recese. Pokud by Kanada odpověděla cly v poměru dolar za dolar, mohlo by to vést k inflaci následované stagflací.

Ať už Kanada přijme jakékoli rozhodnutí, politika bude pravděpodobně na prvním místě. Průzkumy naznačují, že většina Kanaďanů podporuje odvetná opatření a že mnoho kanadských podnikatelů si přeje cílená cla v poměru dolar za dolar.

Kanadští politici by mohli být dotlačeni k razantnější reakci, pokud by to znamenalo zvýšení podpory, řekl Clark. „Mluvíme o politických rozhodnutích, která nejsou vždy racionální.“

Energetická „jaderná“ varianta

Jedním z nejcennějších aktiv v kanadském arzenálu je energie. Severovýchodní státy USA jako Vermont, New York a Maine jsou závislé na elektřině, kterou jim prodávají sousední kanadské provincie. Podle údajů kanadské vlády odebírá asi 30 států část elektřiny z Kanady.

Kanada je také hlavním dodavatelem ropy do USA, podle amerického Úřadu pro energetické informace tvoří 60 % celkového dovozu ropy. Doug Ford, ontarijský premiér, navrhl, aby Kanada přerušila dodávky Američanům, a tím je přiškrtila u benzinových pump.

Trump ve čtvrtek navrhl, že ropa a plyn by mohly být vyňaty z amerických cel, ale Kanada má stále možnost energetických omezení nebo daní, aby způsobila újmu.

„Jediné, co by v bezprostředním až krátkodobém horizontu opravdu udeřilo, by bylo zvýšení cen energií, protože sám Trump vedl kampaň o velmi rychlém snížení cen energií,“ řekl Karaguesian.

Tento krok by však byl sporný, zejména u provincie Alberta, která je bohatá na ropu a zemní plyn a která odmítla podepsat zdanění vývozu ropy a zemního plynu s odůvodněním, že by to neúměrně poškodilo její ekonomiku.

Stažení alkoholu z USA, nebo vůbec žádná odveta

Objevily se i další nápady. Ontario by mohlo stáhnout z pultů obchodů v provincii alkohol vyrobený v USA. Premiéři různých provincií by mohli zaujmout vlastní postoj.

Další možností je alespoň prozatím neodpovídat. Kanadští představitelé se již několik týdnů setkávají se svými americkými protějšky ve Washingtonu DC ve snaze v první řadě připadná americká cla odvrátit.

Ve středu se kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová oodle BBC setkala s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, aby mu předala vzkaz, že cla by byla špatná pro obě země a že Ottawa řeší obavy USA ohledně bezpečnosti hranic a pašování fentanylu.

Kanada rovněž signalizovala, že by mohla zavést program pomoci podnikům poškozeným případnými cly, podobný těm, které byly zavedeny během covidové pandemie.

Někteří argumentují, že vzhledem k ekonomickým nákladům odvetných opatření by se Kanada měla raději zaměřit na diverzifikaci svých obchodních vztahů a zvýšení domácí produkce.

„Jsme velmocí v oblasti přírodních zdrojů,“ řekl Karaguesian a dodal, že země by mohla využít cla jako impuls k využití tohoto potenciálu a prodávat své výrobky jinde.

Autor: