Zdá se, že z plánů Donalda Trumpa udělat z Kanady 51. stát USA nic nebude. Zatímco americký prezident opakovaně a nahlas naznačuje, že se zajímá o anexi severního souseda, Kanaďané se dívají přes Atlantik a spíše pošilhávají po spojenectví s Evropskou unií.
Podle posledního průzkumu kanadské agentury Abacus Data by téměř každý druhý Kanaďan (44 procent) podpořil vstup do EU, přičemž 29 procent je proti a 25 procent se neumí rozhodnout. To je násobně větší entuziasmus než podpora Trumpových plánů na připojení Kanady k USA. S touto myšlenkou se pohrává pouze 10 procent obyvatel země.
Po celá desetiletí byly Spojené státy hlavním partnerem Kanady a pro mnoho obyvatel byl tento pocit blízkosti a společného zájmu jen zřídka zpochybňován. Nová data však naznačují významný posun v tom, jak Kanaďané vnímají tento vztah nyní.
Průzkum se přitom uskutečnil ještě předtím, než Trump splnil své hrozby a uvalil cla na kanadské zboží. Rostoucí obchodní napětí, cla a americká rétorika vytvořily polarizaci veřejného mínění, uvádí společnost Abacus Data.
Otázka sdílených hodnot
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že plných 44 procent Kanaďanů si myslí, že by vláda měla zvážit vstup do Evropské unie, a téměř polovina tuto myšlenku v zásadě podporuje. Zejména mladší Kanaďané jsou v tomto směru výrazně vstřícnější.
Sdílené hodnoty, které Kanaďané vidí v Evropě, spolu s přitažlivostí diverzifikovaného obchodu a širšího přístupu na trh, podněcují jejich zájem. Pro mnohé může být posilování vazeb s evropskými partnery nebo dokonce tlak na formálnější uspořádání strategickou protiváhou k ekonomickým rizikům spojeným s nepředvídatelnými Spojenými státy, uvádí kanadská agentura.
Pokud by Kanada někdy usilovala o formální členství v EU, přirozeně by existovalo nespočet právních, politických a kulturních překážek. Podle průzkumu veřejného mínění jsou Kanaďané minimálně pro hlubší integraci. „Ať už to znamená rozšířené obchodní dohody v rámci CETA, vstup do Evropského hospodářského prostoru nebo jiné kreativní aliance, které uvolňují závislost Kanady na někdy nepřátelské administrativě USA,“ vyplývá z dat průzkumu společnosti Abacus data.
Celkově se Kanaďané zdají otevřenější než kdy jindy novým mezinárodním aliancím, částečně způsobeným ochlazením postojů vůči Spojeným státům. Pokud budou vztahy s USA pokračovat spornou cestou, pojem „Kanada v EU“ – kdysi považovaný za fantazijní může – začít nabírat na konkrétní podobě.
Zájem Kanaďanů Komisi potěšil
Když se portál Euractiv zeptal Evropské komise na možnost kanadského členství, její mluvčí Paula Pinhová reagovala: „S výsledky takového průzkumu jsme poctěni.“ Jak dodala, ukazuje to atraktivitu Evropské unie. „Svědčí to o tom, že velmi velká část kanadské veřejnosti si váží EU a jejích hodnot,“ uvedla mluvčí.
Pinhová přímo nevyloučila evropské ambice Kanady, ale zdůraznila, že existují kritéria stanovená ve smlouvách, které určují, co je potřebné pro podání přihlášky a samotný proces přistoupení.
Evropská unie je založena na smlouvách, které stanoví, že o členství se může ucházet každý evropský stát, který respektuje evropské hodnoty.
Co však přesně znamená „evropský stát“, smlouvy nedefinují. Rozhodnutí zůstává na Evropské komisi a současných členských zemích. V minulosti se však do Unie mohly ucházet i země mimo evropský kontinent.
Turecko, jehož většina území leží v západní Asii, získalo kandidátský status již v roce 1999, i když přístupová jednání jsou dnes na mrtvém bodě. Kypr, který geograficky patří zcela do Asie, vstoupil do EU spolu se zeměmi bývalého východního bloku v roce 2004.
Geografie však má své hranice. Žádost Maroka z roku 1987 byla zamítnuta s odůvodněním, že země není evropská.
