„Do roku 2030 čeká Česko zásadní proměna trhu práce a v dalších letech pak kritický nedostatek pracovní síly,“ tvrdí studie. Abychom si udrželi současný trend ekonomického růstu, nemůžeme čekat, že trh situaci vyřeší sám, ale je třeba razantních kroků.
Model zohledňuje megatrendy jako je digitalizace, zelená energie, přesun do terciálního sektoru, sdílená ekonomika a jiné. Podle něj bude Česko čelit třem hlavním výzvám, jedna z nich je proměna struktury trhu, v ohrožení bude pozice asi milionu lidí, z toho 330 tisíc osob se bude muset překvalifikovat na povolání jiné.
Dalším palčivým problémem je demografické stárnutí populace. Do roku 2040 vzroste počet lidí ve věku 50-65 let o třicet šest procent, čím se stanou největší skupinou na pracovním trhu. Poslední velkou překážkou zůstává množství neobsazených pozic. Těch, které zůstanou na ocet do roku 2030, přibude jen deset tisíc, nicméně pak by podle modelu měl následovat strmý růst, až 400 tisíc volných míst do roku 2040.
„Trh práce čeká zásadní změny, bez včasného adresování problému a účelného zásahu by stát mohl přijít až o šest set miliard korun,“ komentuje situaci Jiří Švejcar z BCG.
Za osm let by se v Česku ale současně mělo nacházet i 520 tisíc míst, kde budou lidé chybět. Model odhaduje, že 275 tisíc z 330 tisíc uvolněných zaměstnanců nebude mít problém najít nové uplatnění.
Málo řemeslníků
Podle studie pak na trhu práce budou nejvíce chybět řemeslníci, a to asi padesát tisíc. Dále následují malíři, montážní dělníci, kuchaři a vývojáři softwaru. Naopak v důsledku digitalizace a automatizace se budeme potýkat s převisem pracovníků ve výrobě, provozovatelů prodejen, prodavačů, kadeřníků. Překvapující je také přebytek sedmnácti tisíc specialistů v oblasti práva, což činí čtyřicet procent pracujících v oboru.
„Model nepředpokládá, že bychom šli stejnou cestou jako USA a potřebovali stále více a více advokátů,“ říká Švejcar.
Podobně by na tom mohli být lékaři s výjimkou zubařů. Obecně teď budou následovat silné ročníky, to vzhledem k nedávnému navýšení kapacit lékařských oborů povede k tomu, že do zdravotnictví bude přicházet výrazně více lékařů, než bude odcházet.
„To by mohlo vyústit ke zlepšení podmínek doktorů, méně přesčasů a obecně větší úlevě. Samozřejmě ale je studie dělaná plošně, obyvatel ústeckého kraje by vám pravděpodobně neřekl, že mají nadbytek doktorů,“ dodává Švejcar.
Pro vyšší produktivitu práce a konkurenceschopnost se zahraničním trhem experti vidí dvě konkrétní řešení, průběžné vzdělávání a doplňování pracovní síly.
V Česku se ale průběžně vzdělává pouze necelých šest procent dospělých. Oproti průměru EU, který činí deset procent, to není lichotivé číslo. Skandinávské státy jsou na špici s třiceti procenty. Přicházíme tak o přirozený růst produktivity, nejsme dostatečně jazykově vybaveni a máme špatné digitální schopnosti.
Nedostatečné jazykové znalosti
Podle společnosti Education First je Česko v Evropě až na 23. místě ve znalosti angličtiny. A postupně se v žebříčku propadáme.
Je potřeba cílit na motivaci jednotlivců do vlastního vzdělávání. Z modelu vyplývá, že alespoň základní digitální kompetence bude v roce 2030 vyžadovat devadesát procent pozic. Klíčové je také zvýšit celkovou digitální výbavu na středních školách, říká Švejcar pro iDnes.cz. „Jedna hodina informatiky týdně je málo.“
Vzhledem k stále více se zvětšujícímu převisu pracovních míst bude třeba pracovní sílu hledat i mimo ekonomicky aktivní populaci. Zaměřit bychom se měli na ženy během a po mateřské dovolené.
„Velmi důležité je zajistit, aby žena neztratila kontakt s pracovním světem, měla možnost využít zkrácený úvazek a flexibilní pracovní dobu. Díky tomu bude mít čas na rodinu a zároveň může stále postupovat v kariérním růstu. Ukazuje se, že ženy bývají v práci velmi efektivní a tím pádem jsme vítězi všichni,“ konstatuje Milan Vašina, výkonný ředitel Aspenu.
Další skupinou, kde hledat pracovní sílu, jsou zahraniční pracovníci, kteří jsou v ČR stále zastoupeni minimálně. Tvoří asi čtrnáct procent trhu, přičemž tu trvale bydlí pouze pět procent z nich.
Mnohé studie ukazují, že přijetí současných běženců z Ukrajiny má pozitivní vliv na ekonomiku a v konečném důsledku se na HDP podepíše kladně. Aktuální počet příchozích znamená dlouhodobě padesát až sto tisíc nových pracovníků v závislosti na tom, kolik z nich se na Ukrajinu vrátí. Model ukazuje, že z pohledu pracovního trhu je možné absorbovat až 360 tisíc Ukrajinců.
Ve světle předpokládaného demografického vývoje je také třeba podpořit osoby ve věku 55+. V České republice je nejvíce lidí v Evropě, kteří předčasně odcházejí do důchodu. Řešením je postupné navyšování věku odchodu do důchodu, také by pomohly povinné zkrácené úvazky pro seniory. Současně je třeba adresovat stigma, že starší lidé jsou méně zdatní, na druhé straně také motivovat starší pracovníky ke vzdělávání.
Vliv Husákových dětí bude dále tlačit tlak na produktivitu a technologický pokrok bude výzvou pro všechny v pracovní sféře. Důležité bude vynaložit úsilí i prostředky k přeškolování a dovzdělávání, což je nezbytné pro přiblížení se západním zemím.
