Grilování Merkelové. Před poslanci vypovídala k vyšetřování pádu finanční společnosti Wirecard |
Nyní jim kvůli ztrátě důvěry odcházejí zákazníci s tučnými zakázkami. Podle propočtů německého deníku Handelsblatt hrozí EY na zakázkách ztráta až sta milionů eur (asi 2,5 miliardy korun).
Nadějná firma
Je právě zhruba rok, co se v Německu provalil obří skandál, který zasáhl nejen do klíčových byznysů, ale i do nejvyšších pater německé politiky. Přišlo se na to, že technologické firmě Wirecard v jejích účetních knihách chybí 1,9 miliardy eur. Společnost, srovnávaná svým růstem i významovým potenciálem s Microsoftem Billa Gatese, měla otevřené dveře i do spolkového kancléřství.
V dubnu tak stanula před vyšetřovací komisí Bundestagu (dolní komorou parlamentu) samotná spolková kancléřka Angela Merkelová (CDU), která se měla například při své cestě do Číny v roce 2019 aktivně zasazovat o otevření dveří Wirecard na čínský trh. Den předtím se poslancům zpovídal i ministr financí Olaf Scholz (SPD), pod nějž spadá spolkový dozor nad finančními službami BaFin.
Kolotoč žalob
Odhad částek německého deníku vychází z výročních zpráv zákazníků EY. Výměnu EY za jiného auditora zvažuje třeba Commerzbank, jedna z 15 bank, které Wirecard poskytly dohromady revolvingový úvěr ve výši 1,75 miliardy eur.
Ke ztrátám EY je však třeba přičíst také obří náklady na právní poradenství a obranu proti žalobám, kterým čelí firma jako taková i její zaměstnanci. V právnických kuloárech se podle Handelsblattu hovoří o palmáre ve dvouciferné částce v milionech eur.
Po účetním skandálu převezme německou společnost Wirecard banka Santander |
Ještě vloni se proti Wirecard roztočil kolotoč vyšetřování a žalob. Mezi poškozenými jsou financující banky a také mnoho větších i drobných investorů, kteří nakoupili akcie firmy či se stali držiteli dluhopisů navázaných na akcie Wirecard.
Žaloba proti zakladateli a šéfovi Wirecard Markusu Braunovi bude podle německých médií dohotovena ve druhé polovině letošního roku a že patrně stane před soudem v polovině příštího roku. Za organizaci podvodů a manipulaci trhu by mohl jít na víc jak deset let do vězení.
Do hledáčku vyšetřovatelů a epicentra žalob se ale dostala i auditorská firma EY. V prosinci proti ní zahájilo vyšetřování mnichovské státní zastupitelství. Popud přišel od státního dozoru nad činností auditorů. Internetový portál Tagesschau citoval nejmenovanou mluvčí zastupitelství, která uvedla, že v kauze Wirecard je prověřováno obvinění řady osob, které však nemohou být jmenovány.
EY ještě v listopadu tvrdila, že nejsou žádné důvody pro podezření z jednání trestněprávní povahy. Šéf vyšetřovací komise německého Bundestagu Florian Toncar měl ale jasno: „Už předtím vše hovořilo pro to, že v auditu byly udělány vážné chyby. A že by tyto chyby mohly mít dokonce trestněprávní relevanci, dává případu úplně novou dimenzi,“ uvedl Toncar.
Dvacet tisíc žalujících
Britská společnost Liftin podle německého serveru Finance-Magazin před zhruba třema týdny oznámila, že shromáždila 20 tisíc poškozených kauzou Wirecard a že připravuje žaloby převážně proti EY. A u zemského soudu ve Stuttgartu mezi tím přistálo 280 žalob proti EY, žádajících náhradu škody ve výši kolem 42 milionů eur.
Německá prokuratura vyšetřuje auditory EY kvůli krachu finanční firmy Wirecard |
Státní zastupitelství si vzalo na paškál i spolkový dozor nad finančními službami (Bafin), které spadá pod ministra financí Scholze. Podle německých médií vyšetřuje podezření, že Bafin neplnil své povinnosti a že jeho zaměstnanci navíc ilegálně obchodovali s akciemi Wirecard.
Kauza Wirecard překvapila svět i svou neskutečnou drzostí provádění podvodů či lehkomyslností, s jakou byly vykazovány miliardy, které neexistovaly.
Narcis a psychopat?
Za hlavního strůjce podvodů je považován Jan Marsalek, provozní ředitel a člen představenstva, který je od loňského června na útěku před německými orgány. Některé zdroje mají za to, že zmizel v zákulisí ruských tajných služeb. Jeho dopadení je natolik významné, že mnichovská policejní prezidentura nechala vyrobit bilboardy s Marsalekovou fotografií a žádostí o informace o zmizelém.
Server Finance-Magazin citoval psychologa Fabiana Storcha, který tvrdí že ve vůdcovských a komunikačních metodách Marsaleka jsou patrné známky narcismu, machiavellismu a psychopatie. Důkazy prý našel v Marsalekových tajných telegramech. Psychologové přitom pracují s premisou, že psychopat je zhruba každý stý člověk – ale na vysokých manažerských patrech firem jich prý bývá šestkrát až desetkrát více.
