Část mzdy lidí pracujících na home office by podle Vystrčila mohla jít potřebnějším |
S vládním úmyslem firmám práci na dálku přímo nařídit si řada zaměstnanců spojila hlavně očekávání, že se dočkají plošných pravidel. Aby jim zaměstnavatel musel hradit část nákladů, jako třeba vyšší spotřebu datových služeb, energie či teplo. Anebo více respektovat pracovní dobu.
„Na náklady mi firma sice každý měsíc přispívá částkou 500 korun, ale generální ředitel si zvykl volat mi i večer. Kdyby vláda home office nařídila, muselo by se to změnit,“ uvažuje pod rouškou anonymity manažer pobočky jedné středně velké obchodní firmy. Jeho známý z jiné podobně velké obchodní firmy kompenzaci nákladů nedostává vůbec žádnou. Další lidé si stěžují na to, že doma pracovat nemohou nebo nechtějí.
„Nenašli jsme řešení, jakým způsobem toto nařídit. Ale myslím si, že to není ani potřebné. Dobrý zaměstnavatel nepotřebuje, aby mu stát stále něco doporučoval a nařizoval, má zájem, aby ochránil své zaměstnance,“ řekl v pátek po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Firmy mají nyní navíc novou, nejen finanční motivaci – lidé doma nemusejí procházet povinným testováním na koronavirus.
Práci z domova včetně kompenzace nákladů či pracovní doby má v rámci zákoníku práce vymezit dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. „Obě strany musejí uzavřít písemnou dohodu nebo tuto možnost sjednat již v pracovní smlouvě,“ řekl pro Lidovky.cz už před pár týdny partner právní společnosti BDO Legal Lukáš Regec.
Firmy ušetří za kanceláře
Takové dohody však u většiny firem neexistují. Ještě nedávno byla práce z domova považována především za benefit pro jednotlivce. Pak zasáhla pandemie a firmy začaly posílat své lidi domů ve velkém. Nyní tak podle odhadů pracuje 35 procent zaměstnanců v Česku. Podle průzkumu v 288 firmách, který ve středu zveřejnila personální agentura Profesia, si většina z nich hradí své zvýšené náklady sama. Pouze 12 procent zaměstnavatelů svým zaměstnancům přispívá. Přitom 42 procent zaměstnavatelů pro letošek počítá s tím, že bude kombinovat práci z domova a z kanceláře, a čtyři procenta zaměstnavatelů mají v plánu zmenšit kancelářské plochy.
Řešením třecích ploch mezi zaměstnanci a zaměstnavateli by ovšem podle Regece nebylo ani nařízení povinné práce z domova. Připomíná, že špatně bylo už i usnesení vlády z loňského října, že vláda nařizuje zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště. „I přes vážnou epidemiologickou situaci by vláda měla svá rozhodnutí činit v souladu s platnou právní úpravou. Zároveň taková norma má být uplatnitelná v praxi, což si v tomto případě dost dobře neumíme představit,“ říká Regec.
