náhledy
Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě.
Autor: MAFRA: DAN MATERNA
Po roce 1945 byla Poldina huť znárodněna a v roce 1946 spojena se sousední hutí Pražské železářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny (SONP).
Autor: MAFRA: DAN MATERNA
Po roce 1918 představovala akciová společnost Poldina huť monopolního výrobce ušlechtilých ocelí v Československu.
Autor: MAFRA: DAN MATERNA
Firma získávala ty nejprestižnější zakázky, například na rakousko-uherských bitevních lodích.
Autor: MAFRA: RADEK CIHLA
Zhoršující se ekonomická situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby oceli a vláda hledala východisko v urychlené privatizaci.
Autor: MAFRA: JAN ZÁTORSKÝ
Roku 1969 byla zahájena výroba chirurgických souprav z korozivzdorných ocelí Poldi.
Autor: Národní technické muzeum
Výstavu fotografií: Poldi – lidé a jejich továrna, můžete vidět v Národním technickém muzeu v Praze.
Autor: Národní technické muzeum
V Poldi to žilo. Dnes už jen na fotografiích.
Autor: Národní technické muzeum
Roku 1900 zaměstnávala Huť Poldi asi 1200 dělníků a vyráběla 36 tisíc tun oceli a 16 tisíc tun hotových výrobků.
Autor: Národní technické muzeum
Poldi byla součástí velkého uhelného, železářského a ocelářského kartelu, „Pražské železářské společnosti“.
Autor: Národní technické muzeum
Kladenské železárny Poldi založil v roce 1889 podnikatel Karl Wittgenstein.
Autor: Národní technické muzeum
Kladenská huť Poldi bývala pýchou českého průmyslu a oceli s touto značkou se vyrábějí dodnes.
Autor: MAFRA: RADEK CIHLA