Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Klepe se jako želé. Luxusní značka poprvé vytiskla kabát na 3D tiskárně

Ekonomika

  16:00
PAŘÍŽ/PRAHA - Jako revoluční počin označují odborníci novou kolekci módní značky Balenciaga. Řada oděvů pro příští podzim a zimu navržená kreativním ředitelem Demnou Gvasaliou je ale nepřekvapila stylem či barevnými kombinacemi. Vlnu nadšení vyvolaly kabáty s širokými boky, které se na modelech při chůzi třásly trochu jako želé.

Kabát od značky Balenciaga vytištěný na 3D tiskárně. foto: INDIGITAL.TV

„Všechny krejčovské práce jsou vytištěné,“ řekl o pláštích Gvasalia, který je vytvořil na 3D tiskárně. „Kabát má pouze dva švy po stranách a v rukávech. Nemá žádné záševky a žádný papírový střih,“ vysvětlil na začátku měsíce magazínu Vogue.

Co bylo dlouho v rovině fantazie, se pomalu stává reálné. Módní průmysl totiž zažil premiéru funkčního oblečení vytištěného moderní technologií. Značka Balenciaga kabáty zhotovila modelkám na míru. Jejich tělesné proporce naskenovala a zpracovala v projekčním programu. 

Značce Diesel vadily padělky. Nabídl vlastní falešnou značku

Vytvořená forma byla vystlána tvídovou nebo i sametovou textilií, na niž se vytiskla tenká pěnová vrstva. Gvasalia se k tištěnému experimentu inspiroval tvorbou zakladatele domu Cristóbalem Balenciagou, který proslul modelováním látky do oblých tvarů. 

O Balenciagovi se mimo jiné tvrdí, že v době španělské občanské války působil v módním salonu Oldřicha Rosenbauma v Praze. Zatímco k extrémně vypouleným bokům kabátu by bylo zapotřebí využít speciálních krejčovských technik, upravit krejčovskou pannu a vytvořit střih na figuríně, díky 3D tisku Gvasalia složitý proces obešel.

„Bylo to poprvé, co jsem pracoval na notebooku,“ přiznal gruzínský návrhář, který do domu Balenciaga nastoupil před třemi lety.

Spíše umění než praktický oděv

Pokusů vytvořit oblečení, kterého by se nedotkla lidská ruka, bylo v minulosti již několik. Slavnou autorkou šatů „šitých“ 3D tiskem je Nizozemka Iris Van Herpenová. Oděvy z její dílny jsou ale spíše efektními uměleckými díly než praktickou částí šatníku.

S moderní technologií v roce 2015 experimentoval i Karl Lagerfeld, který pro Chanel vytiskl dámské kostýmky. Pružná textura ale tehdy představovala jen působivou povrchovou úpravu.

Ve stejné době představila svou kolekci izraelská návrhářka Danit Pelegová, která červený komplet nebo malé černé šaty kompletně vytiskla na 3D tiskárně. V roce 2015 dokonce oblečení představila na akci Designsupermarket v Praze. 

Všechna díla ovšem zůstala v podobě experimentů nebo okázalých děl připomínajících sochařské výtvory. Ačkoli Gvasaliovy kabáty nositeli pravděpodobně nedovolují příliš pohybu v oblasti lokte, jsou jedním z prvních počinů, které jsou praktickým oděvem, jenž zákazníka zahřeje nebo ochrání před deštěm.

Kabát pouhým začátkem

Výrobě funkčního oblečení na 3D tiskárnách totiž dosud bránila choulostivá přírodní vlákna, kterým při vysoké teplotě tisku hrozilo spálení. Právě kombinace pěny z umělého materiálu a tenké textilie je pravděpodobně cestou, jak by mohly být tiskárny moderní alternativou šicích strojů. 

Budoucnost, v níž by si zákazníci mohli vzory na tištění oblečení stahovat stejně jako dnes hudbu nebo filmy a tvořit je na domácích tiskárnách, má však i své odpůrce.

Módu po ‚mrtvých běloších‘ už Afrika nechce. Zakáže dovoz obnošeného oblečení

„Jedním z nebezpečí hi-tech módy je ztráta řemesla. Móda je tvořena rukama. Produkuje ji něčí čas, snaha a péče. Pokud začneme tvořit všechno ze svých počítačů, riskujeme, že přejdeme k uniformitě,“ řekl před dvěma lety listu Time Eric Wilson, módní redaktor časopisu InStyle.

Mezi výhody 3D tisku ale patří třeba nulový odpad nebo konec zneužívání levné lidské práce v rozvojových zemích. 

„Spolupracovali jsme se 3D specialisty na tvarování lidského těla, tedy s lidmi, kteří nejsou zvyklí pracovat v módním průmyslu. Doufám, že je to jen začátek dlouhotrvající spolupráce,“ uvedl Gvasalia pro magazín i-D a předznamenal tím možnost tvorby haute-couture oděvů v masovějším množství.