Rusko investuje do infrastruktury, aby připravilo severní námořní cestu, která povede kolem Vladivostoku přes Beringův průliv dál až do Petrohradu v evropské části Ruska. Putin také řekl, že námořní trasa bude přístupná i dalším zemím.
Spojené státy už dříve Moskvu obvinily, že od zahraničních plavidel vyžaduje povolení, pokud chtějí proplout arktickou oblastí. Rusko také podle Washingtonu požaduje, aby na těchto lodích byli při plavbě arktickými vodami přítomni ruští námořníci a že pokud plavidla těmto požadavkům nevyhoví, tak že jim Rusko pohrozí použitím síly.
Putin také pozval zahraniční investory, včetně japonských, aby se podíleli na rozvoji oblasti kolem sporných Kurilských ostrovů. Právě Japonsko si na jižní část Kurilských ostrovů činí nárok, zatímco Rusko ostrovy považuje za své území. Putin řekl, že jeho země podpoří byznys v této části daňovými úlevami.
Budou na deset let a vztahovat se budou na daně ze zisku, majetku, vlastnictví půdy a dopravu. „Toto je přesně ten druh nezbytných a bezpříkladných výhod a pobídek, které vytvoříme na Kurilských ostrovech, kde firmy zcela vyjmeme z povinnosti platit klíčové daně,“ citovala Putina média.
Spor o Kurily obě země vedou od konce druhé světové války, kdy ostrovy obsadili ruští vojáci. Spor Moskvě a Tokiu dodnes brání v uzavření mírové smlouvy. Putin ale v pátek ve Vladivostoku řekl, že obě země si přejí dobré vztahy a že je absurdní, že ještě nemají mírovou smlouvu.
Moskva podráždila Japonsko. Mišustin vyrazil na výlet za rybáři na Kurily |
Rusko loni schválilo soubor legislativních reforem, které mimo jiné považují za neústavní postoupit území zahraniční mocnosti. Putin řekl, že Moskva musí brát v úvahu svou vlastní bezpečnost a že chce garance od Japonska, tedy spojence USA, ohledně případného rozmístění amerických vojenských a raketových systémů v blízkosti ruského území.
„Tyto otázky byly předloženy japonské straně. Odpovědi na ně jsme stále nedostali, proto si myslím, že ten míč je tak nějak na partnerově straně,“ řekl Putin.
Šéf Kremlu také navrhl vytvořit na Dálném východě terminály k produkci vodíku a čpavku. I k těmto projektům přizval zahraniční investory. O ostrovu Sachalin řekl, že by měl v roce 2026 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Tou se rozumí dosažení rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry.
