Neděle 29. ledna 2023, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

KOMENTÁŘ: 7 neférových argumentů aktivistů za manželství pro všechny

Právo

  7:00
PRAHA - Ve středu byla v Praze zahájena Mezinárodní konference ILGA Europe, na kterou se sjíždějí LGBT aktivisté z celé Evropy. Na programu je samozřejmě také téma manželství osob stejného pohlaví. V naší poslanecké sněmovně již od loňského roku leží návrh na změnu občanského zákoníku, který by měl manželství stejnopohlavních dvojic umožnit.

Festival Prague Pride. foto:  Michal Sváček, MAFRA

Většina Čechů souhlasí s manželstvím homosexuálů. Proti jsou starší muži

Návrh spočívá zjednodušeně v tom, že manželství již nebude definováno jako svazek muže a ženy, jak je tomu po tisíciletí až dosud, ale mělo by se stát svazkem dvou lidí, tedy bez ohledu na jejich pohlaví. Aktivisté LGBT a celebrity umělecké i sportovní vystupují na podporu tohoto návrhu a média nás o tom pravidelně informují. Od propagátorů návrhu umožňujícího manželství osob stejného pohlaví sdružených v iniciativě „Jsme fér“ slýcháme řadu argumentů, proč by mělo být „manželství pro všechny“. Buďme tedy fér a podívejme se na tyto argumenty také pohledem z druhé strany, pohledem zkušené advokátky s dlouholetou praxí v oblasti rodinného práva:

Argument 1: Homosexuálové jsou diskriminováni tím, že nesmějí uzavřít manželství.
Tento argument je nepravdivý. Manželství je čistě právní institut definovaný jako trvalý svazek muže a ženy uzavřený zákonem stanoveným způsobem při splnění zákonem stanovených podmínek. Tečka. Homosexuálové smějí uzavírat manželství za úplně stejných podmínek jako kdokoli jiný. Z hlediska práva jsou si tedy všichni zcela rovni, každý muž může uzavřít manželství se ženou a každá žena může uzavřít manželství s mužem, a to bez ohledu na sexuální orientaci kteréhokoli ze snoubenců. Nikdo při uzavření manželství nezjišťuje sexuální preference snoubenců.

Advokátka Alena Vlachová.

Homosexuálním osobám v uzavření manželství zákon nijak nebrání a mají v tomto ohledu zcela rovná práva jako osoby heterosexuální či jakékoli jiné sexuální orientace. Ostatně existuje poměrně hodně homosexuálních osob, které manželství uzavřely a v manželství se i staly rodiči dětí. To, co aktivisté za manželství pro stejnopohlavní páry požadují, ve skutečnosti není umožnění manželství homosexuálům. Ve skutečnosti požadují změnit definici pojmu manželství, která je založena na tom, že primárním účelem manželství odjakživa bylo a je plození a výchova dětí.

Logicky tak manželství vychází ze základního biologického faktu, že rodiči dítěte mohou být pouze muž a žena. Požadavek na změnu zákonné definice manželství na svazek dvou osob libovolného pohlaví (tedy nikoli nutně jednoho muže a jedné ženy) ve skutečnosti znamená, že manželství v budoucnosti již nemá být tím, čím je dnes, tedy svazkem muže a ženy, nýbrž svazkem jakýchkoli dvou lidí bez ohledu na jejich pohlaví.

Argument 2: Homosexuálové chtějí žít s milovanou osobou a toto právo je jim upřeno. Láska je jen jedna.
Právo žít s jakýmkoli počtem milovaných osob bez ohledu na jejich pohlaví v naší společnosti není nikomu upřeno a každý nechť si jej realizuje jak je mu libo. Nemá to nic společného s manželstvím. Láska není základem ani předpokladem manželství, jak aktivisté tvrdí. Existence citové náklonnosti mezi snoubenci není předpokladem uzavření manželství a nikdo ji u snoubenců při uzavírání manželství nezjišťuje ani neověřuje.

Manželství je formální právní institut vytvářející právní rámec zajišťující dva nejzákladnější předpoklady pro založení rodiny a řádnou výchovu dětí. Těmito předpoklady jsou úplná rodina, tedy oba rodiče (matka a otec), a ekonomická základna rodiny (u nás v podobě společného jmění manželů, pokud se manželé nedohodnou jinak). Primárním účelem manželství je totiž založení rodiny a řádná výchova dětí, a manželství je svazkem muže a ženy právě proto, že jen muž a žena mohou spolu zplodit dítě, jen žena může být matkou dítěte a jen muž může být otcem dítěte.

Argument 3: Proč by stejnopohlavní páry nemohly uzavírat manželství, když některé manželské dvojice také nemohou nebo nechtějí mít děti a přesto manželství uzavřít mohou?
Zatímco dvojice muž a žena může alespoň teoreticky zplodit dítě vždy a předem to nelze zcela vyloučit, u stejnopohlavních párů naopak předem s jistotou víme, že děti nikdy zplodit nemohou. Není tedy důvod, proč by právní institut manželství, který byl vytvořen a má sloužit primárně pro plození a následnou výchovu dětí, měl zahrnovat dvojice osob, u nichž je předem naprosto jisté, že společně žádné dítě zplodit nemohou a tedy ani nezplodí.

Argument 4: Proč bychom měli chránit manželství muže a ženy, když polovina manželství se rozvádí a mnoho heterosexuálních rodičů špatně zachází se svými dětmi?
Manželství jako svazek muže a ženy a jeho zákonný obsah představují stále nejlepší právní rámec poskytující nejlepší předpoklady pro stabilní rodinné prostředí a řádnou výchovu dětí. Přestože v posledních desetiletích pokračuje eroze manželství, dosud nikdo lepší model nevymyslel. Skutečnost, že polovina manželství se rozvádí a někteří rodiče nepečují řádně o své děti, není důvodem pro to, abychom rezignovali na ochranu manželství.

Také to neznamená, že by snad soužití nesezdaných dvojic (ať již muže a ženy, nebo stejnopohlavních) bylo stabilnější, trvalejší a obecně vytvářelo pro výchovu dětí lepší podmínky, než soužití manželské. Pokud považujeme vysokou rozvodovost a špatnou péči o děti za negativní jevy, rozhodně k jejich řešení nijak nemůže přispět změna definice manželství zcela popírající jeho dosavadní význam.

Argument 5: Děti vychovávané stejnopohlavními páry v současnosti mají mnohem horší právní postavení než děti heterosexuálních párů.
Tento argument je nepravdivý. Dítě může zplodit pouze dvojice muž a žena, nikoli dvě ženy nebo dva muži. Zásadně tedy každé dítě má biologickou matku a biologického otce, čemuž zpravidla odpovídá i právní rodičovství. Matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Pokud je matka vdaná, je za otce dítěte považován její manžel. Pokud matka dítěte není vdaná, je zřejmé, že i její dítě má nějakého otce, který může své otcovství právně založit například prohlášením před matričním úřadem.

Děti „vychovávané gayi a lesbami“ se nemohou vynořit z jakéhosi vakua. Jejich početí nebylo možné bez účasti muže a ženy (ať již bylo početí „technicky“ dosaženo jakýmkoli způsobem). I tyto děti tedy mají matku, která je porodila, a musí též existovat muž, který může být právně považován za otce dítěte. Všechny děti mají tedy naprosto stejné výchozí právní postavení. Buď mají právně dva rodiče – matku a otce – nebo mají jen matku v případech, kdy matka svému dítěti „nezajistila“ právní otcovství tím, že je buď vdaná (a tedy za otce dítěte je považován její manžel), nebo prohlášením otce před matričním úřadem, nebo jiným zákonem předvídaným způsobem.

Právní postavení dětí fakticky vyrůstajících v rodině stejnopohlavních partnerů je tedy úplně stejné jako například právní postavení dítěte, které bylo po rozvodu rodičů svěřeno do péče matky, která navázala další partnerský vztah a dítě je v budoucnu fakticky vychováváno společně s novým partnerem matky. Otcem dítěte je však i nadále dřívější manžel matky, který má zachována veškerá rodičovská práva i povinnosti ke svému dítěti.

Nový partner matky žádná rodičovská práva k dítěti nemá, ačkoli dítě s ním žije ve společné domácnosti a on se na výchově dítěte též podílí. Pokud se v soužití dvou žen „vyskytlo“ dítě bez otce nebo v soužití dvou mužů dítě bez matky, zpravidla to znamená, že tomuto dítěti bylo jedním z jeho rodičů upřeno jeho základní právo mít a znát druhého ze svých rodičů.

Argument 6: Umožnění manželství stejnopohlavních párů nijak neohrožuje manželství muže a ženy.
Umožnění manželství stejnopohlavních párů ve skutečnosti znamená, a je tak koncipována i navrhovaná právní úprava, že je zásadním způsobem změněna samotná definice manželství, která je po tisíciletí neměnná v tom smyslu, že jde vždy o trvalý svazek muže a ženy. Po takovéto zásadní změně by tedy manželství již nikdy nebylo svazkem muže a ženy (právě proto, že jsou muž a žena), ale svazkem dvou lidí. Tato změněná definice by samozřejmě dopadla na úplně všechna manželství existující i budoucí.

Babiš podpořil uzákonění sňatků homosexuálů. ‚Měli by mít stejná práva, jak je to v manželství‘

Manželství mezi mužem a ženou by již napříště nebylo manželstvím mezi mužem a ženou jako předpokládaným otcem a matkou společných dětí, ale manželstvím dvou lidí. Jde o totální destrukci dosavadního pojmu manželství a jeho naprosté odtržení od jeho základního účelu spočívajícího v založení rodiny ve smyslu zplození společných dětí a jejich výchovy. Pokud k této zásadní změně definice manželství přistoupíme a odkloníme se od její dosavadní podstaty, že jen muž a žena mohou být otcem a matkou společných dětí, můžeme se pak zcela legitimně ptát, proč by měl být počet osob vstupujících do manželství omezen na dva jedince?

Manželská dvojice muž a žena je totiž dvojicí právě proto, že jen taková dvojice může tvořit i dvojici rodičovskou. Pokud však někdo tvrdí, že účelem manželství není a nemá být plození dětí, ale jen soužití milujících se osob, je nesmyslné setrvávat na požadavku omezení počtu osob žijících v manželství. Copak neexistují trojice nebo i větší skupiny lidí, které se milují a chtějí spolu sdílet svůj život? Láska je přeci jen jedna a je stejná pro všechny.

Proč bychom měli omezovat manželství jen pro dvojice? Proč neumožnit láskyplné soužití se všemi právy i většímu počtu osob? Proč neumožnit všem těmto vzájemně se milujícím osobám osvojování dětí, pokud je tento větší počet osob schopen zajistit dítěti láskyplné prostředí? Ohrozí to nějak „tradiční“ manželství muže a ženy a jejich rodinu či vztahy? Proč tedy aktivisté neprosazují možnost manželství skutečně pro všechny, aniž by omezovali počet osob, které smějí do společného manželství vstoupit? Argumentace pro takovou změnu je zcela totožná jako argumentace používaná pro prosazení manželství jako svazku libovolných dvou lidí.

Argument 7: Zahraniční právní řády umožňují manželství stejnopohlavních dvojic.
Zahraniční právní řády umožňují leccos. Některé státy v USA umožňují dvojici mužů objednat si „výrobu“ dítěte, dítě si koupit a zlegalizovat rodičovství ke koupenému dítěti. Jedné ženě zaplatí za dodání vajíčka, další žena slouží jako inkubátor za poplatek. Jiné státy nic takového neumožňují a považovaly by to za nelegální obchodování s dětmi. Některé státy umožňují potraty v podstatě neomezeně, jiné je zakazují téměř ve všech případech včetně znásilnění.

Některé státy umožňují považovat právně za ženu osobu s penisem a varlaty a za muže osobu s vaječníky a dělohou. Nic z toho není argumentem pro to, že by Česká republika měla svůj právní řád přizpůsobovat právnímu řádu jiných států. Bylo by to absurdní, už jenom proto, že každá země má svůj vlastní právní řád vyhovující jejím vlastním podmínkám, vycházející též z jejích vlastních tradic, kultury a způsobu života, a tyto právní řády se od sebe liší, a nikdo tedy nemůže říci, který je ten nejlepší, z něhož bychom snad měli opisovat.

Autorka je advokátka a partnerka advokátní kanceláře VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ specializující se na řešení sporů v oblasti občanského, obchodního a správního práva, členka Unie rodinných advokátů, zakladatelka projektu Děti bez dluhů a držitelka ocenění Právník roku 2017 v kategorii Pro bono.

CHCETE SE TAKÉ VYJÁDŘIT?

Jste právník/právnička a rád/a byste se vyjádřil/a k současnému dění, právnickému stavu či novinkám v legislativě? Napište nám na katerina.kolarova@lidovky.cz.

Autor:

Mohlo by vás zajímat