KOMENTÁŘ: Na co mají cestující nárok, pokud dopravce zruší let kvůli koronaviru?

Jestliže by došlo ze strany letecké společnosti ke zrušení letu na poslední chvíli, přičemž by cestujícímu vznikly nějaké další náklady, např. za dopravu na letiště, je možné požadovat i proplacení těchto výdajů.

1. Vzniká cestujícím nárok i na odškodnění dle nařízeni EU?
V těchto případech vzniká nárok na proplacení letenky, nikoli však nárok na odškodnění dle nařízení Evropského parlamentu a rady č. 261/2004, kdy cestující mohou za zrušený let požadovat 250 – 600 €. Výskyt coronaviru se totiž řadí mezi mimořádné okolnosti, které zprošťují leteckého dopravce odpovědnosti.

2. Na co má cestující nárok, pokud se rozhodně zrušit let sám?
V případě, že by v místě určení cesty nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu, má zákazník dle zákona právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu, a to bez storno poplatků. Jednat se může například o město v karanténě. Obecně je však těžké říci, co všechno spadá pod tzv. významný dopad na poskytování zájezdu.

3. Na co má klient nárok při zrušení zájezdu?
Při zrušení zájezdu kvůli koronaviru platí v podstatě stejná pravidla, jako u zrušených letů. V případě, že dojde ke zrušení zájezdu ze strany cestovní kanceláře, například kvůli uzavření letiště nebo místa dovolené, má klient nárok na vrácení ceny zájezdu nebo může cestovní kancelář nabídnout zájezd jiný, záleží to zejména a smluvních podmínkách, případně možnostech CK.

U zrušení zájezdu ze strany klienta nárok na vrácení plné ceny zájezdu obecně nevzniká. Záleží především na smluvních podmínkách cestovní kanceláře, zda umožňuje storno, v jaké výši a do jakého data před začátkem zájezdu. Je tedy důležité přečíst obchodní podmínky a smlouvu. Řešením může být také pojištění storna.

4. Na co má nárok zaměstnanec, když musí zůstat v karanténě kvůli podezření na koronavirus?
Jestliže se zaměstnanec dostane do karantény kvůli koronaviru má během prvních 14 dnů nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % denního vyměřovacího základu a od 15. dne na nemocenskou, tedy 60 %, 66 % a 72 % denního vyměřovacího základu v závislosti na délce trvání. Potvrzení vystaví ošetřující lékař na tiskopise potvrzení o nařízení karantény. To platí i pro karanténu v zahraniční. Dále záleží také na tom, zda se jedná o zaměstnance na HPP nebo jestli jde o OSVČ. Pokud OSVČ nejsou pojištěni a nemají kvůli karanténě možnost pracovat, tak mají bohužel smůlu a ušlou mzdu jim nikdo neuhradí.

Petr Novák je advokát ve společnosti Vaše nároky.cz, Eva Jurčíková působí ve společnosti jako PR manažer.