Podstata změny spočívá v tom, že všechny další exekuce, které jsou nařízeny na dlužníka, který již alespoň jednu exekuci má, exekutor, který další exekuční návrh obdrží, přepošle návrh tomu exekutorovi, který již proti povinnému exekuci vede a jeho úřad je v okrese dlužníka. Pokud není v okrese dlužníka, pak v kraji dlužníka a pokud ani tam není, pak v jiném sousedním kraji dlužníka a je-li exekutorů takto vyhledaných více, pak pošle návrh tomu exekutorovi, který řeší nejstarší exekuci. Na to má exekutor přijít z rejstříku zahájených exekucí.
KOMENTÁŘ: Jeden dlužník, jeden exekutor. Nový princip sebere práci malým úřadům |
Nutno zdůraznit, že tento zajímavý vyhledávací systém se týká pouze druhých a dalších exekucí jednoho dlužníka, prvních exekucí se netýká a že systém rejstříku zahájených exekucí obsahuje pouze exekuce zahájené od 01.01.2013, nikoliv starší.
Že je taková právní úprava natolik složitá, že je v praxi v podstatě nerealizovatelná? Jistě!
Že zavádí nepochopitelnou nerovnost mezi účastníky exekučního řízení: Samozřejmě.
Povinný, který má to „štěstí“, že již je exekuován, má naději, že se jeho další exekuce dostane k exekutorovi, který mu bude blíže. Ale povinný, který dosud exekuován není, má smůlu, na toho se pravidla nevztahují a tedy s jednou exekucí se mu může stát, že jeho exekutor bude ne druhé straně republiky. A co více, každá případná další exekuce se již bude posílat navěky k tomuto exekutorovi, tedy naprosto v rozporu s úmyslem exekutora povinnému přiblížit.
Oprávněný, který jako první podá proti jednomu dlužníkovi exekuční návrh, bude mít výhodu, že si může exekutora vybrat. Co další oprávněný, který první nebude? Ať si vybere kteréhokoli exekutora, vždy se jeho návrh dostane k exekutorovi, kterého si vybral první oprávněný.
Exekutorské úřady se vytřídí do dvou skupin, ty, které exekuce provádí a ty, které pouze návrhy přeposílají. Ty provádějící, protože mají doposud nejvíce starých, tedy prvních exekucí a lhostejno, z jakého důvodu, zda z důvodu neschopnosti nebo z důvodu vysokého nápadu v době před novelou a ty přeposílající. Výsledek?
Přeposílající budou postupně zanikat, neboť nebudou mít z čeho provoz hradit, velké úřady se budou ještě více zvětšovat, až zůstane nakonec jeden supermonopolní úřad, který bude evidovat všechny staré exekuce a tudíž všechny další budou muset nutně do jejich správy. Na první pohled se novela jeví jako záměr zákonodárce zavést určitý prvek místní příslušnosti. Již na druhý pohled je ale zřejmé, že takového záměru není možné touto novelou dosáhnout a naopak dojde ke zhroucení dosavadního systému. Je toto záměr zákonodárce?
Platforma za teritorialitu je propagátorem teritoriality, nebo také místní příslušnosti soudních exekutorů, kdy by po jednoduché zákonné úpravě byla exekuce vedena exekutorem se sídlem v soudním kraji podle místa trvalého bydliště povinného. Soudní exekutor by tak nebyl ekonomicky zavázán oprávněnému a mohl by exekuci vést nestranně a nezávisle. Úprava by byla významně protikorupční. Podobnou úpravu má zavedenu celá Evropa s výjimkou Albánie. Slovensko přijalo teritorialitu v dubu 2014.
V souvislosti s předloženou novelou exekučního řádu je nanejvýš zřejmé, že dlouho a celou exekuční veřejností zahrnující několik miliónů obyvatel očekávaný návrh teritoriality je na stole k diskusi jako alternativa předkládané složité a nesmyslné změny, která kýženého cíle není schopna nikdy dosáhnout.
V exekuci je nyní 820 tisíc osob, a je vedeno více než 4,2 milionu exekucí, 89 % exekucí je nařizováno na osoby, které již exekuci mají. 450 tisíc osob má více než 3 exekuce a tím naplňují definici dluhové pasti. Počet exekucí vedených na osoby v dluhových pastech je závratných 3,9 milionu.
Je více než žádoucí zastavit poptávku po exekucích taženou oprávněnými i exekutory. Je nutné zpomalit exekuční lokomotivu, která válcuje republiku. Je nutné zastavit většinu z oněch 3,9 milionu exekucí, které nebudou vymoženy, a které extrémně zatěžují soudy, exekutory, banky, zaměstnavatele i státní správu. Insolvenční novela v navržené a prozatím sněmovnou schválené formě pomůže jen zčásti a až zadlouho a navrhovaná novela exekučního řádu problém neřeší.
Zástupy zločinců ke zpovědi nechodí. Faráři přesto trestné činy překazit musí |
Zastavovat exekuce musí i exekutor a i proti vůli oprávněného, a to bez rizika, že si takový oprávněný odplatou vybere exekutora jiného, který vůli oprávněného neodporuje.
Systém, který by měl být předkládanou novelou zaveden, nemá obdoby v jiných státech, dopady nejsou analyzovány. Exekuční řízení se prodlouží o vyhledávání vhodného exekutora, soudy budou zřejmě nuceny kontrolovat, zda je přeposláno novému exekutorovi správně. Není dořešeno množství technických „detailů“, např. zda má přednost slučování exekucí, nebo přeposílání, zpětvzetí návrhu, vady návrhu apod.
Senát v roce 2015 a s kladným stanoviskem vlády poslal do poslanecké sněmovny elegantní řešení teritoriality, kdy by příslušného exekutora určil podle pobytu povinného příslušný exekuční soud. Tisk nebyl sněmovnou zařazen ani do prvního čtení. Obdobný návrh teritoriality je nyní nově předkládán k sněmovně skupinou poslanců z různých politických stran v tisku 295. Oba návrhy jsou výrazně protikorupční.
Návrh ministerstva spravedlnosti k úpravě zásadního nedostatku exekučního řádu vítáme, předpokládáme však množství zásadních připomínek. Poslanec Marek Výborný svolal na seminář na téma „Exekuční řád – potřebujeme jeho změnu?“, pod záštitou Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s ústavně právním výborem Senátu na den 17.1.2019 na téma „Exekuční řád – potřebujeme jeho změnu?“, kde budeme mít možnost návrhy komentovat a doporučovat úpravy. Věříme, že kompromisní návrh dorazí do sněmovny a bude schválen.
Autor je mluvčí Platformy za teritorialitu.
