KOMENTÁŘ: Novela insolvenčního zákona zaostala za očekáváním, debata o oddlužení čeká Česko brzy znovu

KOMENTÁŘ: Oddlužení jako životní styl

Poté, co loni v červnu vešla v platnost, sice uchazečů o oddlužení skokově přibylo, pak ale počet podaných insolvenčních návrhů začal znovu klesat, až se ustálil okolo stávajících zhruba 2200 měsíčně.

Důvodů takového vývoje je několik. Jednak postupně vymizela počáteční vlna těch, kteří se vstupem do insolvence čekali na nové podmínky a sepsání insolvenčního návrhu proto odkládali až do platnosti novely. Především se ale ukázalo, že ačkoli řada dlužníků díky novele získala šanci o oddlužení vůbec usilovat, značnou část z nich odrazuje nejistota ohledně výsledku jejich úsilí.

S novelou sice padla povinnost dlužníků v rámci procesu oddlužení uhradit během pěti let alespoň 30 procent svých závazků, o osudu těch, kteří této mety nedosáhnou, ale nakonec vždy rozhoduje soud. Teprve ten zhodnotí, zda se dlužník po celé období snažil splácet nejlépe, jak mohl. Přihlíží například i k tomu, jak velké bylo úsilí uchazeče o oddlužení najít si novou práci, získat vyšší mzdu nebo si obstarat dodatečný zdroj příjmů. A pokud dojde k závěru, že nasazení nebylo dostatečné, oddlužení nepovolí. Mnoho lidí tak raději setrvá v exekuci, než aby riskovali pět let dlouhou cestu s nejistým koncem. Tím spíše, když se postupně ukázalo, že některým dlužníkům zůstává v průběhu celého insolvenčního procesu v porovnání s režimem exekuce méně volných peněz.

Přišly i změny k lepšímu

Na menším, než očekávaném zájmu o vstup do insolvence se letos podepsala také pandemie koronaviru, která na určitou dobu sepisování insolvenčních návrhů téměř kompletně zastavila, protože dlužníkům výrazně zkomplikovala kontakt s těmi, kdo jim se sepsáním insolvenčních návrhů pomáhají. Kromě toho také umožnila odklad splátek a přinesla mimořádné moratorium nebo odklad na povinné podávání insolvenčních návrhů. Řada dlužníků tak získala další čas na to, pokusit se svou situaci ještě na poslední chvíli zachránit.

Tomáš Valášek.

Přestože novela insolvenčního zákona očekávání ohledně počtu nově podávaných insolvenčních návrhů nenaplnila, několik pozitivních změn jednoznačně přinesla. Jednou z nich je například podstatné zjednodušení procesu sepsání insolvenčního návrhu. Správným krokem bylo rovněž zavedení institutu chráněného obydlí. Ten dlužníkovi s nezajištěnou nemovitostí předem jasně říká, zda může svůj dům či byt v insolvenci ještě zachránit, nebo bude nemovitost prodána. Pokud hodnota nezajištěného obydlí nepřesáhne částku určenou nařízením vlády, dlužník není povinen vydat své obydlí ke zpeněžení na splacení dluhu.

Další úpravy na obzoru

Od poslední novelizace insolvenčního zákona ještě neuplynul ani rok a půl a v Česku už se otevírá nová debata o dalších změnách právní úpravy v této oblasti. Důvodem je především chystaná implementace evropské směrnice schválené Evropským parlamentem a Evropskou radou loni v létě. Na jejím základě mají dostat šanci na rychlejší a jednodušší oddlužení také podnikatelé.

Dokument rovněž umožňuje případné zavedení preventivní restrukturalizace. Díky ní by se firmy mohly snáze vyhnout platební neschopnosti a management by si mohl na úkor insolvenčních správců zachovat déle kontrolu nad majetkem a každodenním provozem podniku.

Největším bodem sváru při implementaci směrnice bude podle všeho takzvané tříleté nulové oddlužení. To by umožnilo podnikatelům dostat se z dluhů nejpozději do tří let od vyhlášení úpadku bez toho, aby museli uhradit alespoň určitou část svých závazků. Zároveň se zvažuje, že by se tříletá nulová varianta mohla vztahovat také na všechny fyzické osoby.

Členským státům EU byla ponechána pro promítnutí směrnice do jejich právního řádu poměrně velká svoboda, a tak se bude o definitivní podobě dalších změn v oblasti insolvenčního práva rozhodovat na domácí půdě. Postoj České republiky zatím není jasný. Kromě politické debaty ho bude formovat také diskuse mezi odborníky, jež probíhala v rámci pracovní skupiny na Ministerstvu spravedlnosti ČR. Výsledky jednání by měly být oznámeny každým dnem. Jednu z nejbližších příležitostí pro širší odbornou veřejnost, jak se o tomto tématu dozvědět více a zároveň si vyměnit názory s kolegy z oboru, představuje Konference Insolvence. Na ní se každoročně setkávají insolvenční správci, jejich asistenti, advokáti, koncipienti, soudci, zákonodárci, zástupci věřitelů, dražebníků, exekutorů a ministerstev. Letošní již sedmý ročník se uskuteční v pátek 9. října v Praze a vzhledem k epidemiologické situaci bude probíhat také online.

Autor je výkonný ředitel Insolvence 2008.