Vědci hledají způsob, jak snížit množství metanu, které vznikne v tělech miliard zvířat. I když se lidé v civilizovaných zemích snaží snížit produkci CO2, nahrazovat uhelné elektrárny větrnými a odbourat emise z dopravy, snahu o zastavení globálního oteplování, údajně způsobeného člověkem, komplikují i jiné faktory.
„Zhruba 50 procent emisí metanu v Německu totiž pochází ze zemědělství, z toho většina právě z plynů, které vylučuje skot,“ uvedl vedoucí projektu Sebastian Hoppe. A metan jako skleníkový plyn je pro „klima“ až 25krát škodlivější než kysličník uhličitý.
Spásná kukuřice?
Vědci s posvěcením spolkového ministerstva pro životní prostředí vybrali skupiny několika desítek krav, z nichž polovinu krmili čtyři měsíce hlavně kukuřicí, zbytek pak převážně trávou. U skotu, jehož hlavní součástí jídelničku byla kukuřice, se produkce metanu snížila takřka o 10 procent. „Nemůžeme ale zatím dávat žádná generální doporučení, výzkum je teprve na začátku,“ uvedl Hoppe.
Podobně totiž chtějí vyzkoušet na kravách různé biologické preparáty, snižující podobně jako u lidí plynatost, stejně jako se pokoušejí zjistit, jak by případná změna jejich jídelníčku s menším množstvím trávy působila dlouhodobě na kraví organismus.
I když může německý výzkum někomu připadat jako recese, nejedná se zdaleka o jediný pokus tohoto druhu. Už před čtyřmi lety představila univerzita v Dublinu výsledky svého výzkumu, který prokázal, že plynatost krav může značně snížit rybí tuk. Problém je v tom, že zatím nikdo neví, co by pravidelné podávání tuku s kravami dlouhodobě udělalo. Druhým problémem zůstává fakt, že rybí tuk je drahý a nikdo si nedovede představit, že by se jím přikrmovala stáda krav na celém světě.
Už rok předtím zase vědci v Argentině zavedli přímo do kravích žaludků hadičky, z nichž unikal plyn do vaků, připevněných na hřbetě. Cílem pokusu nebylo metan zachytit a zužitkovat, ale to, aby bylo možné rozborem zjistit, jaký potravinový doplněk by mohl produkci metanu snížit.
Kráva podle vědců vyprodukuje 300 až 500 litrů metanu denně. Miliardy krav na celé světě pak podle jedné studie Světové banky vyprodukují takové množství tohoto skleníkového plynu, který odpovídá ekvivalentu 7,5 milionu tun CO2. Společnost World Resources Institute (WRI) odhaduje, že se metan podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů zhruba 14 procenty, z toho třetina připadá na chov skotu a hnojení. Biokrávy produkují více emisí Má ale vůbec smysl hledat cesty k tomu, jak donutit krávy být co nejméně „emisní“?
Podle českých odborníků sice možná cesta k snížení produkce metanu u skotu skutečně existuje, z ekologického pohledu je ale trochu paradoxní. „Asi je totiž pravda, že krávy, krmené v intenzivním chovu větším množstvím jadrného krmiva, třeba kukuřice, dojí více litrů mléka a produkují méně plynu. Naopak skot, který se pase na šumavské louce a živí se objemovým krmivem, emisí produkuje více,“ řekl LN docent Petr Homolka z
Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze. V takzvaně ekologických chovech kráva dává třeba jen polovinu mléka než v chovech intenzivních, což ale také znamená, že v přepočtu na litr pouští do ovzduší zřetelně vyšší objem metanu. Měly by se tedy krávy chovat méně ekologicky, aby byl svět zachráněn před klimatickou změnou? Tato otázka možná připomíná známý příměr: zabij bobra, zachráníš strom.
Největší znečišťovatelé klimatu mohou být sedláci
Dokonce i takzvaná cestovní mapa ke snižování emisí, kterou zástupci Evropské komise představili před čtyřmi lety v Budapešti, přitom počítá s tím, že za 40 let by se „sedláci“ mohli stát největšími „znečišťovateli“ klimatu v Evropě. Podle této mapy by se totiž mělo do roku 2050 snížit v Unii množství vypouštěných skleníkových plynů až o 80 procent oproti stavu v roce 1990. To je údajně možné prakticky ve všech oborech lidské činnosti s výjimkou evropského zemědělství.
„Zemědělství produkuje emise z největší části při chovu dobytka. A těžko si lze představit, že bychom dobytek vybíjeli kvůli skleníkovým plynům,“ řekl tehdy LN Artur Runge Metzger z generálního ředitelství pro klima (DG Clima) při Evropské komisi. Pokud by navíc podle něj měli zemědělci snížit množství emisí třeba přechodem na jiné formy zemědělské produkce, lidé by museli zásadně změnit své stravovací návyky. „A to se opět nedá příliš předpokládat,“ uvedl Metzger.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zemědělství se dnes podílí na celkové produkci skleníkových plynů v EU zhruba 15 procenty, a to zejména kvůli metanu, který dobytek uvolňuje při trávení, ale také například při výrobě a dopravě krmiva. Největší podíl (22 procent) emisí dnes připadá v EU na výrobu energií a průmysl (22 procent). Doprava produkuje 18 procent skleníkových plynů.
Plán Evropské komise počítá s tím, že by investice do nových technologií, obnovitelných zdrojů, elektroaut, úspor a inteligentních rozvodných sítí mohly do roku 2050 snížit emisní zatížení energetické výroby prakticky až na nulu, emise z průmyslu by klesly na třetinu a z dopravy na polovinu současného stavu.
U zemědělství by se ale podle stejného dlouhodobého výhledu snížil počet emisí pouze v řádu jednotek procent a zemědělská výroba by se tak za čtyřicet let stala s drobným náskokem před dopravou hlavním emisním znečišťovatelem v EU.
