Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Krušnohor řídí bytovou politiku v Mostě, dosah má i na radnici. Teď se soudí s vlastními družstevníky

Právo

  7:00
MOST - Je největší svého druhu v Česku. Zažilo dvojí debakl před soudem a jeho vrcholným představitelům teď hrozí, že přijdou o své posty. Řeč je o Stavebním bytovém družstvu Krušnohor, které ovládá bytovou politiku v severočeském Mostě. Kolos, který spravuje 22 tisíc bytových jednotek, je propojen s tamní politickou stranou Sdružení Mostečané Mostu, které se podílí na řízení města.

Bouře v největším družstvu. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

Kdo ovládá skutečný Most? Bytové družstvo omezilo počet delegátů a narazilo u soudu

Nespokojení družstevníci napadli schůzi delegátů, která proběhla před třemi lety. Chtěli tím upozornit na nedemokratický systém, jímž je podle nich družstvo ovládáno. Teď uspěli i u odvolacího soudu.

„Smyslem žaloby nebylo napadnout družstvo ani delegáty, ale upozornit na klientelistický a autoritářský systém jeho řízení a dosáhnout změny v jeho fungování,“ vysvětlil motivaci dvou družstevníků, kteří žalobu podali, jejich advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnýAdvokát.cz.

Právní zástupce Krušnohoru je v hodnocení výsledku sporu zatím opatrný. „Stanovisko bude klient schopen zaujmout až v okamžiku, kdy obdrží písemné vyhotovení rozsudku. Dřív nelze činit žádné kvalifikované závěry,“ napsal LN Eduard Belšán, advokát bytového družstva.

Pro vedení družstva jde ale o krajně nepříjemnou situaci, soud totiž zrušil usnesení, kterým sedmičlenné představenstvo nabylo svůj mandát. Budou tak nové volby. „Družstvo dostane příležitost zvolit si nové vedení a schválit demokratické vnitřní předpisy,“ pochvaloval si výsledek sporu Preuss.

V rozporu s demokracií

O co vlastně ve sporu šlo? Ještě v roce 2015 mělo družstvo kolem 23 tisíc členů, jejichž zájmy na schůzích prosazovalo 80 delegátů. O rok později, několik dní před shromážděním delegátů, kde se na dalších pět let volilo představenstvo družstva a měnil se volební řád pro volbu delegátů, však Krušnohor půlce z nich oznámil, že jim mandát končí. Ti přitom zastupovali přes patnáct tisíc členů družstva.

Jádro sporu se tak vedlo o to, že polovině delegátů zanikl mandát nezákonně. Na předmětné schůzi se nemohli účastnit volby vedení družstva. Shromáždění delegátů, které volilo nové představenstvo, se tehdy účastnilo jen 34 jejich zástupců, přesto vedení Krušnohoru vznikl mandát na dalších pět let.

Vyškrtnutí poloviny volitelů bylo zdůvodněno tím, že nezaplatili 300korunový poplatek. V prvé instanci o žalobě rozhodoval Vojtěch Cepl ml., soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem. „Nezaplacení poplatku není důvodem zániku členství. Podstatné však je, že shromáždění delegátů je schopno rozhodovat, pokud je přítomen nadpoloviční počet delegátů. Rozhodnutí pozvat pouze polovinu delegátů je jednoznačně protiprávní, v rozporu s družstevní demokracií, a tím i s dobrými mravy,“ uvedl Cepl ml. v rozsudku.

Rozsudek Vrchního soudu v Praze na začátku června potvrdil Ceplovo rozhodnutí, jež označilo za neplatná usnesení přijatá na předmětné schůzi. Rozhodnutí bude pravomocné v okamžiku doručení stranám sporu, to nastane v následujících týdnech. Odvolací soud Ceplovi vrátil k projednání část žaloby, kde se družstevníci domáhají i zrušení voleb delegátů.

Propojeni s radnicí

Krušnohor vstoupil jako jediné české družstvo do komunální politiky, a to prostřednictvím Sdružení Mostečané Mostu. V současném zastupitelstvu města jej reprezentuje osm politiků včetně předsedy družstva Arnošta Ševčíka. Oba subjekty jsou tak velmi úzce propojeny.

Když loni startovala kampaň strany před komunálními volbami, stalo se tak právě v sídle Krušnohoru. Program strany volil ostrou rétoriku vůči „nepřizpůsobivým“ občanům. Strana navrhovala vystavění „vesnice pro lůzu“, kam je chtěla odsunout.

Prostředek pro vedení kampaně zvolila strana chytře. Družstvo totiž vydává měsíčník Krušnohor o nákladu 23 tisíc výtisků, který je distribuován do mosteckých domácností.

Pokud jde o vliv v družstvu, klíčovou osobou je jeho ředitel František Ryba. Ten například před dvěma lety dělal průvodce po vyloučených lokalitách v Litvínově (kde Krušnohor také spravuje byty) nynějšímu premiérovi Andreji Babišovi a seznamoval ho nejen s tamní problematikou „nepřizpůsobivých“.

Byl to on, kdo loni na jaře kritizoval ombudsmanku Annu Šabatovou. Té se totiž nelíbilo, jak je ve článcích na webových stránkách Krušnohoru pohlíženo na romskou menšinu. „Osoby romského původu je mohou oprávněně pociťovat jako zostuzující a vnímat je jako zásah do vlastní důstojnosti,“ vytkla družstvu tehdy Šabatová. Podle ní byly některé výroky tak závažné, že by mohlo jít o trestný čin hanobení národa.

Družstvo provozuje velké klientské centrum, kam mohou družstevníci směrovat své požadavky. To nyní ale omezuje elektronickou komunikaci s tím, že už nemůže záležitosti řešit po e-mailu. „Neumožňují nám to nová pravidla GDPR,“ vysvětlil Ryba. To však není pravda. „Z nařízení GDPR nevyplývá žádné omezení týkající se běžné e-mailové komunikace mezi družstvem a jeho členy, nabádá pouze k přiměřenému zabezpečení,“ uvedl advokát Lukáš Vajda z advokátní kanceláře Sniehotta & Vajda Legal.