Šlo již o šestý blackout v letošním roce. Řada oblastí však stále zůstává bez elektřiny. Karibská země se s podobnými problémy potýká roky, letos je ale výrazně zhoršilo ropné embargo, které na Kubu uvalily Spojené státy, jež usilují o změnu tamního režimu.
První kolaps nastal v neděli krátce před jedenáctou hodinou večer místního času. Technici poté začali postupně obnovovat provoz elektráren a rozvoden. Podle agentury Reuters se jim podařilo dodávky částečně obnovit, síť však zůstávala nestabilní.
Kubánská státní energetická společnost UNE uvedla, že obnovu dodávek zkomplikovalo nepříznivé počasí, které narušilo přenosovou síť. V pondělí odpoledne se však elektrická soustava znovu zhroutila. „Výkyv v síti způsobil kolaps,“ uvedl pro Reuters novinář kubánské státní televize Lázaro Manuel Alonso.
Kolaps elektrické sítě zastihl Kubu v době vysokých letních teplot. V Havaně proto někteří lidé nocovali venku, a to například na schodech tamní univerzity nebo před domy. Bez proudu totiž nefungovaly ventilátory ani klimatizace.
Problém i pro kubánské podniky
Výpadek elektřiny zasáhl také řadu kubánských firem. Potíže se objevily u dodávek vody, telekomunikačních služeb i dopravy. Do pondělního večera se energetikům podařilo zprovoznit čtyři jednotky v komplexu Energas Jaruco a obnovit několik rozvoden v okolí Havany. K běžnému provozu se však země stále nevrátila.
Nešlo přitom o ojedinělý případ. Během devíti červencových dnů se kubánská elektrická síť zhroutila třikrát. Nedělní a pondělní kolaps tak jen rozšířily sérii výpadků, které stále častěji komplikují život domácnostem, firmám i veřejným institucím.
Kuba se spoléhá na uhelné elektrárny
Hlavní problém v případě Kuby dlouhodobě představují zastaralé uhelné elektrárny, z nichž mnohé jsou v provozu už několik desetiletí. Kubě zároveň chybějí náhradní díly, peníze na údržbu i dostatek paliva. Přes 80 procent elektřiny pochází ze spalování fosilních paliv, z velké části z ropy.
Tu dodávaly na Kubu v posledních letech zejména Venezuela a Mexiko. Letos v lednu ale Kuba o tyto své dva hlavní dodavatele ropy přišla poté, co americký prezident Donald Trump nařídil zastavit venezuelské dodávky ropy a podepsal dekret, podle něhož hrozí cla všem, kdo by ropu Kubáncům dodávali.
Ostrovní země prožívá jednu z nejhorších ekonomických krizí za poslední desítky let. Kvůli nedostatku ropy musela zavést řadu restriktivních opatření a výrazně omezila základní služby. Země se potýká také s nedostatkem potravin, léků, pohonných hmot i peněz na dovoz.
Kubánská vláda část viny připisuje americkým sankcím, které podle ní omezují přístup k palivu, financování a technologiím. Washington naopak tvrdí, že současný stav je důsledkem neefektivního státního hospodářství a dlouhodobě zanedbaných investic, uzavírá Reuters.
