Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kůrovce vyhnalo kácení, chválí se Šumava. Ochránci za tím vidí přírodu

Ekonomika

  7:00
VIMPERK - Šumavský národní park začal vyznačovat první stromy napadené kůrovcem, které letos dřevorubci porazí. Správa parku chce přitom letos porazit nejméně za posledních sedm let, protože kůrovcovou kalamitu se již podařilo zastavit. Podle ekologického Hnutí Duha škůdce nezmizel zásluhou kácení, ale přirozeným přírodním procesem.

Jakub Zavadil označuje strom, který bude na jaře nutné pokácet foto: Správa NP a CHKO Šumava

Zatím pracovníci národního parku určili první desítky dřevin. Celkově letos park pokácí zhruba 50 000 napadených stromů. Navíc rozmístí před rojením kůrovce přibližně 10 000 lapáků a lapačů.

"V lokalitách se zvláštními podmínkami ochrany přírody budeme letos rovněž pokračovat v odkorňování stojících stromů. Jedná se zejména o oblasti Smrčiny a Na Ztraceném a půjde o několik stovek stromů," uvedl  odborník na ochranu lesů šumavského parku Petr Kahuda.

Pod kůru se lesníci podívají pomocí obyčejné sekery nebo nože. Pokud je napadený, je strom označen a lesníci zaznamenají jeho polohu do GPS nálezové databáze

Označování napadených stromů, které budou dřevorubci porážet, začalo v okolí Srní a Modravy na Klatovsku. Podle Kahudy však kůrovec zasáhl místa na všech územích Šumavy.

První porážky stromů začnou na jaře, až to dovolí počasí. Na Šumavě jsou stále ještě desítky centimetrů sněhu a řada míst je nedostupná. Lesníci proto vyrážejí označovat stromy na lyžích nebo sněžnicích. Napadené stromy se musí zpracovat ještě před tím, než na jaře vyletí kůrovec, tedy nejpozději v dubnu.

Kácení, nebo volná ruka přírodě?

Podle mluvčího parku Pavla Pechouška se kůrovcovou kalamitu ve vzácných šumavských lesích podařilo loni zastavit díky efektivním asanačním zásahům. Podle Vojtěcha Kouteckého z ekologického Hnutí Duha se ale jedná o přirozený přírodní proces.

„Současné vedení národního parku se chlubí cizím peřím. Kůrovců ubývá také v místech, která byla ponechána divoké přírodě, takže očividně nejde o výsledek velkoplošného kácení,“ řekl Koutecký serveru Lidovky.cz.

Kůrovců podle něj ubývalo i na bavorské straně Šumavy, kde jsou zásahy člověka minimální. „Stromy v horském pralese se samy vysemeňují, rostou, stárnou, umírají a padnou, porážejí je laviny nebo polomy a občas v nich přibude a posléze opět ubude kůrovce. Na Šumavě se tohle dělo tisíce let a pokud vysokohorské smrčiny ponecháme divoké přírodě stejně jako v jiných národních parcích v Evropě, bude se to dít i nadále,“ dodává programový ředitel Hnutí Duha.

ČTĚTE TAKÉ:

Podle předběžných odhadů park letos pokácí zasažené dřeviny na rozloze několika desítek hektarů lesa. "Pravidelně však musíme sledovat a monitorovat několik desítek tisíc hektarů porostů, které máme na starosti," řekl Kahuda. Odhadem by mělo jít o 50 000 krychlových metrů.

Nejvíce stromů zasažených lýkožroutem padlo v roce 2010, tehdy park pokácel 350 000 krychlových metrů dřeva. Pokles podle vedení parku poukazuje na to, že gradace kůrovcové kalamity končí.

Autoři: , ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!