Podobnou situaci zažívá každý rok tisíce lidí. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) před tím pravidelně varuje a vyzývá občany, aby si průběžně kontrolovali, že mají potřebné dokumenty v pořádku.
Kromě dosažení určitého věku, který se odvozuje od data narození a u žen také od počtu dětí, je totiž pro získání státní penze třeba doložit, že žadatel určitou dobu platil pojistné na důchodové zabezpečení. Letos je to 30 let a bude se nadále prodlužovat.
A právě druhá podmínka s sebou nese riziko. ČSSZ, která důchody spravuje, totiž ve svých archivech nemusí mít potřebné záznamy. A žadatel o penzi zase není vždy schopen dobu, po kterou pracoval, prokázat, protože potřebné dokumenty se v průběhu let poztrácely nebo „padly za oběť“ nějaké živelní pohromě.
KLIKNĚTE PRO ZVĚTŠENÍ
Případně se podaří zjistit, že bývalý zaměstnavatel potřebné dokumenty za svého zaměstnance na ČSSZ nikdy neodeslal a v mezičase zkrachoval. To by se mohlo již brzy změnit. Poslanecká sněmovna má nyní na stole novelu zákona o archivnictví a spisové službě, která by alespoň část těchto nesnází mohla odbourat.
Týká se tzv. komerčních spisoven. Jde o firmy, s jejichž pomocí podnikatelé outsourcují povinnost archivovat všechny podstatné písemnosti. Jinými slovy místo toho, aby si firmy v místě svého podnikání budovaly vlastní archiv účetních závěrek, mzdových listů a dalších písemností, svěří to specializované společnosti.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Provozovatelé některých spisoven jsou však po ztrátě živnostenského oprávnění nečinní a činnosti, za něž dostali dopředu zaplaceno, nezajišťují. Touto nečinností se zejména zaměstnanci likvidovaných podniků, kteří žádají o potvrzení o výdělcích a počtu odpracovaných let, dostávají do obtížné situace,“ upozornil už ve zprávě za rok 2010 veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský.
Prakticky jde o situace, kdy firma provozuje komerční spisovnu, ale rozhodne se podnikání ukončit. Zákon pak nijak neřeší, co se má s uloženými doklady stát. A právě to je předmětem novely, která je teď ve sněmovně.
V dokumentech k zákonu se píše o tom, že právě důchody jsou ze všech oblastí, kterých se novela týká, zdaleka nejrizikovější. A to přesně z důvodů, které popsal už ochránce práv.
Bývalí zaměstnanci se mohou dostat do situace, kdy jednoduše nejsou schopni prokázat, že v určité době někde pracovali, což ohrožuje jejich nárok na důchod. Potřebné doklady měla soukromá spisovna, která v mezičase ukončila svoji činnost.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zjistit, kolika žadatelů se tento problém týká, se přesně nedá. Podle odhadů LN to ale mohou být tisíce lidí po celé republice. Zejména v hektických 90. letech firmy vyrůstaly jako houby po dešti a stejně rychle také končily.
„ČSSZ nevede zvláštní evidenci osob, u kterých se nepodařilo došetřit doklady, na základě kterých lze zhodnotit dobu důchodového pojištění, ani počet osob, kterým se tyto doklady nepodařilo došetřit v souvislosti se zánikem komerční spisovny,“ sdělila Lidovým novinám mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.
Vzhledem k tomu, že upozornění na nutnost pečlivé archivace a doporučení k průběžné kontrole těchto dokumentů zveřejňuje ČSSZ pravidelně, těchto případů nebude zřejmě málo.
Zajistit 30 let archivace
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by poslanci se schválením novely měli problém, takže se komerční spisovny, zřejmě již brzy dočkají nových pravidel. Podle nového zákona pak bude mít provozovatel spisovny úplně stejné povinnosti jako tzv. původce dokumentu, tedy třeba podnikatel, který si do spisovny dokumenty uložil.
To prakticky znamená zajistit archivaci po dobu, kterou předepisuje zákon, což je u některých dokumentů (například mzdové listy) až 30 let. Pokud by spisovna zcela zanikla bez právního nástupce, bude mít ČSSZ povinnost vybrat jinou komerční spisovnu, která dokumenty převezme.
