Když v lednu nastoupila Američanka Shandy Brewerová na palubu letadla společnosti Alaska Airlines mířícího z Portlandu do Ontaria v Kalifornii, kam letěla na oslavu narozenin své babičky, nemohla tušit, co ji čeká. Seděla v jedenácté řadě mezi svým otcem a dalším cestujícím. Krátce po startu uslyšela hlasitou ránu. Patnáct řad za ní se v trupu náhle otevřela díra a cestující skrze ni mohli sledovat oblohu ve výšce téměř pěti kilometrů.
Ze stropu okamžitě vypadly kyslíkové masky a cestující se začali modlit. „Pomyslela jsem si, že tohle je konec,“ uvedla Američanka, když začala vyťukávat zprávu na rozloučenou pro svou matku. Když pak letadlo nouzově přistálo v Oregonu, jednou rukou objímala svého otce a druhou cizince sedícího vedle ní.
„Ani po necelém roce nemůžu na těch necelých dvacet minut paniky ve vzduchu stále zapomenout. Lidé říkají, že při tom letu nikdo nezemřel, ale my jsme mohli,“ říká žena. Pravidelně navštěvuje terapeuta a cvičí dechová cvičení. I tak se jí vracejí noční můry o tom, jak sedí ve vrtulníku bez dveří a usilovně se drží svého sedadla, aby se zachránila před pádem. Také ji děsí hlasité zvuky. „Když se čtvrtého července ozvaly ohňostroje, musela jsem se kvůli záchvatu paniky jít schovat dovnitř,“ dodává pasažérka podle listu The New York Times.
Letadla jsou bezpečná
Když lidé mluví o obavách z létání, často jim druzí připomínají, že letadla jsou zcela bezpečná. Podle analýzy bezpečnosti komerční letecké dopravy, kterou v roce 2022 provedla americká akademie věd, inženýrství a medicíny, došlo v posledních dvou desetiletích v USA k výraznému a trvalému snížení počtu leteckých nehod. Analýza vyvodila, že se bezpečnost letů zlepšila více než čtyřicetkrát.
Pro ty, kteří si v hlavě nedokážou přestat přehrávat stresující událost, však statistiky nemají velký význam. „U mnoha lidí se po těchto událostech objeví značná úzkost,“ potvrzuje Rebecca B. Skolnicková, klinická psycholožka a odborná asistentka lékařské fakulty v New Yorku. „Zážitek není jen něčím, co se jim stalo, ale tím, co formuje jejich myšlení o světě a zejména o létání,“ dodává.
Pasažérka Shandy Brewerová a více než tři desítky dalších cestujících z letu společnosti Alaska Airlines již zažalovaly dopravce a výrobce letadel společnost Boeing. Jako důvod uvádějí silný stres, úzkost, trauma, fyzickou bolest, vzpomínky a strach z létání a také objektivní fyzické projevy, jako je nespavost, posttraumatická stresová porucha, poškození sluchu a další zranění.
Dvacet procent
V březnu se nad Mexickým zálivem vznítil motor letadla letícího z Houstonu do Fort Myers na Floridě. Letadlo bezpečně přistálo, ale 28letý cestující Dorian Cerda, který seděl u okna, si zážitek z letu nese nadále. Během letu, kdy napjatě očekával výbuch, natočil video pro svou ženu a malé děti a napsal jim, že je miluje.
Nyní říká, že o této události přemýšlí pokaždé, když zvažuje cestování. Zejména proto, že má mladou rodinu, kterou musí zabezpečit. Obává se, že se incident bude opakovat. „Byl jsem teprve v pěti letadlech a jedno z nich začalo hořet. Moje šance jsou na 20 procentech. Neriskoval bych svůj život kvůli dvacetiprocentní šanci. Zvládl jsem to, ale můj život je ovlivněn,“ říká.
Klinický psycholog a specialista na léčbu úzkosti z létání Martin Seif říká, že mnoho lidí, kteří mají strach z létání, trpí takzvanou anticipační úzkostí. To znamená, že se bojí něčeho, co se může stát, i když logika napovídá, že se to nestane. „Není rozdíl mezi pocitem úzkosti a pocitem, že jste skutečně v nebezpečí,“ řekl. „Když jste v tomto změněném stavu vědomí, takové myšlenky vám připadají velmi pravděpodobné,“ říká. Klinická psycholožka Skolnicková dodává, že u některých lidí může úzkost vyvolat například jen balení zavazadel anebo prohlížení tarifů aerolinek na internetu.
Tak už to je
Existuje několik výzkumů o tom, jak může traumatický zážitek z létání ovlivnit duševní zdraví člověka, konkrétně u těch, kteří přežili letecké nehody. Jedna studie z roku 2016 zjistila, že 47 procent lidí, kteří přežili leteckou havárii, bylo ohroženo posttraumatickou stresovou poruchou a 35 procent bylo po devíti měsících ohroženo depresí. Studie z roku 2013 odhalila, že 78 procent pasažérů vykazovalo po přežití letecké nehody emoční nebo afektivní příznaky, jako je hypervigilance (déletrvající zvýšená ostražitost) a potíže se spánkem.
Újmy způsobené cestujícím, kteří se během letu ocitli v nouzové situaci, ale ve skutečnosti nehavarovali, však dosud nebyly tak dobře prozkoumány ani dostatečně uznány. Poté, co letadlu jednoho z cestujících začal hořet motor, ale nakonec bezpečně přistálo, nabídla mu letecká společnost poukázku na jídlo v hodnotě 15 dolarů...
Federální letecký úřad FAA ani Národní úřad pro bezpečnost dopravy NTSB nemají zásady ani doporučení týkající se duševního zdraví cestujících po mimořádných událostech. „Prioritou číslo jedna agentury je zvyšování bezpečnosti národního leteckého systému,“ uvedla Mina Kajiová, specialistka na vztahy s veřejností ve FAA. Dodala, že při plnění povinností vůči americké veřejnosti je její úřad neustále aktivní, důsledný a uvážlivý.
Teroristické útoky z 11. září 2001 v mnoha lidech posílily obavy z létání. „To pro mě znamenalo zcela novou psychologickou bariéru úzkosti,“ přiznává jednašedesátiletá Američanka Marna Gatlinová, která přitom létá od dětství. Přestala létat, protože nechtěla, aby její trauma zdědil syn. V roce 2008 začala navštěvovat terapeutická sezení, aby mohla s rodinou odjet do San Franciska. Byla sice zděšená, ale zvládla to.
Nyní občas létá, ale ne tak bezstarostně jako dřív. Vytvořila si před letem vlastní dechová cvičení. Objednává si také co nejčasnější let, protože ráno je méně turbulencí, a první den v cílové destinaci tráví dekompenzací v hotelu.„Jsem létáním emocionálně vyčerpaná,“ řekla. „Ale tak už to prostě je,“ uzavírá podle listu The New York Times.
