Poslanci se v úterý v noci rozhodli podpořit sněmovní verzi novely energetického zákona, z čehož plynou podle odborníků ambivalentní závěry. Na jedné straně je dobrou zprávou, že se Česká republika po letech prodlení dočká legislativy, která zavede akumulaci, agregaci a flexibilitu. Díky novým pravidlům budou moci spotřebitelé efektivněji řídit svou spotřebu a tím snížit své výdaje za elektřinu. Zároveň se posílí ochrana spotřebitelů.
„Schválení novely Lex OZE III je důležitým krokem k moderní, decentralizované a flexibilní energetice. Spotřebitelé získají nové možnosti, jak efektivněji nakládat s elektřinou a snížit své výdaje. Nová pravidla zároveň posílí stabilitu sítě a přispějí k udržitelnější budoucnosti české energetiky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Akumulace energieumožní „uskladnit“ přebytečnou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie či odkládat spotřebu elektřiny na dobu, kdy se to na základě podmínek na trhu s energiemi nejlépe vyplatí. Zákazníci tak budou moci využívat elektřinu v době, kdy je levnější. Kromě toho budou moci ze svých zařízení nabízet poskytování služeb posilujících stabilitu sítě. |
Novela posiluje také ochranu spotřebitele, zavádí totiž povinný index zajištění pro obchodníky s energiemi a zpřísňuje pravidla pro udělování licencí. „Díky tomu zabráníme nekalým praktikám a cílíme na to, aby se už neopakovala situace, jakou na konci mandátu minulé vlády pocítili lidé na 900 tisících odběrných míst při krachu Bohemia Energy,“ dodává ministr
Prostřednictvím Lex OZE III se také ve spolupráci s ERÚ vylepšuje srovnávač cen energií, který má lidem usnadnit výběr dodavatele a jasně ukáže, jestli za energie nepřeplácí.
„Tímto krokem také konečně přistupujeme k nápravě situace se zpožděnou transpozicí evropské směrnice – legislativu spojenou se zavedením akumulace, agregace energie a flexibilního využívání elektřiny totiž měla Česká republika uzákonit již před čtyřmi lety,“ komentoval schválení novely Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace. Jak zdůraznil, Česko bylo dosud posledním státem Evropské unie, který tak ještě neučinil.
Flexibilita přinese reakci na poptávku a nabídku energie – přizpůsobení systému výroby a distribuce energie podle aktuálních potřeb. To může vést ke snížení energetických špiček, které se často vyskytují v době vysoké poptávky. Zároveň umožní rozložení spotřeby energie rovnoměrně v průběhu dne. Moderní energetika bude decentralizovaná na desítky až stovky tisíc různých zdrojů, jejichž výroba elektřiny nebude vždy pravidelná či předvídatelná. Princip agregace umožní sdružovat více výrobců do jedné větší, efektivnější, ale také z hlediska výroby elektřiny předvídatelnější skupiny. Tato skupina může zahrnovat více druhů elektráren od větrné po solární, které se mohou navzájem doplňovat. |
Podle Fouska však nynější podoba zákona představuje pro energetický sektor Pyrrhovo vítězství. Součástí novely Lex OZE III v této podobě jsou i kontroverzní přílepky ministra financí, redukující provozní podporu pro obnovitelné zdroje. Ty zřejmě fatálně ovlivní tisíce podnikatelů a subjektů s vlastní fotovoltaikou.
Mnozí provozovatelé solárních elektráren měli původně v plánu investovat do projektů právě v oblasti akumulace energie a agregace flexibility. „Je vysoce pravděpodobné, že po hlasování Sněmovny si spousta z nich pro své další působení raději vybere sousední země, které mají stabilní podnikatelské prostředí a mnohem výhodněji nastavená podpůrná pravidla s investičními pobídkami,“ konstatuje ředitel Asociace AKU-BAT CZ.
Sněmovna přehlasovala Senát
Podle Lukáše Dobeše, ředitele TEDOM ESCO a předsedy COGEN Czech Česko sice čekalo na legislativu ohledně akumulace a flexibility téměř osm let, nicméně kompletní využití dalších zdrojů a spotřebičů bude možné až s plně funkčním Elektroenergetickým datovým centrem, k čemuž by mělo dojít teprve v srpnu 2026.
„Pro běžné zdroje využívané už dnes pro flexibilitu se tímto zákonem nic zásadního nemění. Kogenerační jednotky jsou vhodným zařízením pro poskytování flexibility. Velmi rychle umožní měnit výkon a díky provozu 3300 hodin ročně je dalších téměř 5500 hodin k dispozici jako záloha pro obnovitelné zdroje,“ uvádí.
Jak dodává, nová úprava zákona LEX OZE III by však měla vytlačit z trhu neekologická zařízení jako jsou mařiče, případně samostatně stojící jednoúčelové dieselové agregáty. „To by mělo vést ke snížení ceny podpůrných služeb a ekologičtějšímu využití přebytkové elektrické energie,“ domnívá se Dobeš.
Sněmovna v úterý přehlasovala senátní vratku takzvaného Lex OZE III a tím schválila kontroverzní pozměňovací návrhy ministerstva financí k energetické novele, před jejichž negativními důsledky varovala řada organizací. Proti záměru se stavěla například Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy či Svaz měst a obcí. Jako výrazně problematický jej vnímaly také zemědělské organizace, stejně tak řada ekonomů a nakonec i drtivá většina senátorů.
Jak upozorňuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, návrhy jsou v rozporu s českou a evropskou legislativou, nalomí důvěru investorů a výrazně zpomalí rozvoj nových obnovitelných zdrojů energie. Reálně mohou mít navíc likvidační dopady na obnovitelné zdroje, mezi jejichž majitele patří jak větší elektrárny, tak školy, nemocnice, obce či menší firmy.
„Poslankyně a poslanci bohužel potvrdili, že varování oborových asociací či Hospodářské komory a vládních senátorů a senátorek jsou pro ně nerelevantní. Česko tím dalo jasně najevo, že u nás neexistuje předvídatelnost a zákony se mění nekoncepčně, na poslední chvíli a bez jakékoli konzultace,“ komentoval výsledky hlasování Sněmovny Krčmář. Jak zdůrazňuje, státu kvůli tomuto kroku hrozí miliardové ztráty, ohrožení konkurenceschopnosti firem a bezprecedentní šok pro banky. „Tři zahraniční investoři už dokonce chystají arbitráže,“ potvrdil výkonný ředitel Solární asociace.
„V České republice si umíme podřezávat větev sami pod sebou. Namísto toho, abychom vytvořili stabilní podmínky pro výstavbu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které potřebujeme především k zachování přiměřených cen elektřiny pro spotřebitele, měníme zpětně po patnácti letech zákonem dané podmínky provozu solárních elektráren,“ upozorňuje Pavel Doucha, partner advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti. „Tímto zákonem jsme zaseli nestabilitu a spory podnikatelů se státem,“ dodává ke schválení finální podoby Lex OZE III.
Návrhy zavádí podle odborníků pro většinu subjektů nesplnitelné byrokratické požadavky a to dokonce pod pohrůžkou ztráty podpory a pokut až do výše 50 milionů korun. „Vláda tvrdí, že zlepšuje kontrolu. Ve skutečnosti ale absurdně zatíží i menší provozovatele jako školy, obce, zemědělská družstva nebo malé a střední podniky,“ upozorňuje Krčmář ze Solární asociace.
Jako příklad uvádí bizarní povinnosti, kdy by například ředitelka mateřské školy měla vědět, kolik bude po roce 2030 stát na trhu v Evropě elektřina a bude muset dohledat tisíce faktur a dokladů, nebo jí hrozí pokuta až 50 milionů a kompletní ztráta podpory.
Stát přitom již jednou kontroly v letech 2019–21 provedl. A už tehdy měly stovky subjektů obrovské problémy dát dohromady velké množství podkladů, které jsou pro výkaz zapotřebí. Každý výkaz má zhruba 400 položek, které musí provozovatel vyplnit a na každou takovou položku může být 10 až 100 různých faktur podle jejího typu. Celkem tak jde u jednoho výkazu o kontrolu tisíce faktur.
Dalším problémem podle odborníků pak je, že schválením přílepku o zavádění individuálních kontrol začne systém trestat řádné hospodáře. Tedy ty, kteří se snažili minimalizovat náklady, například budovali elektrárny svépomocí a pečlivě se vlastními silami o projekty starají. Naopak paradoxně odmění špatné hospodáře, kteří koupili předražené pozemky a o své elektrárny se tak efektivně nestarají.
V praxi se pak individuální kontroly mohou promítnout zcela absurdními dopady. „Čím dráž jste svou fotovoltaiku postavili a čím dráž ji provozujete, tím větší podporu pak dostanete. Pokud jste naopak postavili levně a o elektrárnu se staráte svépomocí, o podporu přijdete,“ uzavírá Krčmář.
