V rámci schůze Poslanecké sněmovny, která začala v úterý, by poslanci měli ve třetím čtení projednat i novelu energetického zákona známou jako Lex OZE III. „Má to být až bod č. 5, takže se k tomu Sněmovna jen tak neprokouše. Ale pak to bude asi mazec,“ komentoval dění kolem pozměňovacích návrhů nejmenovaný odborník.
Ukládání elektrické energie a takzvaná agregace flexibility jsou klíčová témata novely energetického zákona, která je poslední ze tří novel, jenž mají usnadnit modernizaci tuzemské energetiky. Zavedení agregace flexibility a jasná pravidla pro akumulaci jsou už téměř čtyři roky po termínu. České republice hrozí pokuty za chybějící transpozici evropského práva, přijetí novely je také potřebné pro další čerpání evropských finančních prostředků z Národního plánu obnovy.
Projekty obcí v ohrožení
Návrh novely zároveň doplňuje i některá ustanovení ke sdílení elektřiny. Její finální podoba tak určí budoucnost komunitní energetiky v Česku. Podle Unie komunitní energetiky (UKEN) je zásadní, aby poslanci odmítli pozměňovací návrh omezující ochranu sdílejících před diskriminací ze strany obchodníků s elektřinou.
„V praxi již narážíme na případy, kdy obchodníci zakazují sdílení či omezují množství elektřiny, které je možné sdílet, aniž by nabízeli jakoukoliv alternativu. Překážka je to především pro samosprávy, které kvůli nevýhodným podmínkám pozastavují projekty energetických společenství,“ upozorňuje ve svém tiskovém prohlášení UKEN. Unie komunitní energetiky dokonce zaslala spolu se Sdružením místních samospráv ČR včera poslancům i dopis, v němž na toto nebezpečí poukazuje.
Zvýšení ochrany sdílejících před diskriminací ze strany obchodníků s elektřinou je pro rozvoj komunitní energetiky klíčové a vyžaduje jej i evropské právo. Zvýšení ochrany je zakotveno v komplexním pozměňovacím návrhu k novele.
Tématem se podle Unie komunitní energetiky zabývají hned dva pozměňovací návrhy. První z nich, označený jako A8, již dříve získal podporu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ten říká, že všechny osoby zapojené do sdílení elektřiny jsou chráněny před diskriminačními praktikami obchodníků v podobně zákazu sdílet elektřinu či omezovat množství, které může být sdíleno, upozorňuje Eliška Beranová, právnička Frank Bold a UKEN.
Jak dodává, druhý pozměňovací návrh pod označením D21 však brzdí rozvoj komunitní energetiky a odporuje i evropskému právu. „Zužuje okruh chráněných osob a vyjímá z ochrany před diskriminací právnické osoby, jako jsou obce a spolky. Tedy často iniciátory a nezbytné aktéry v projektech komunitní energetiky,“ vysvětluje Beranová.
„Pozměňovací návrh D21 považujeme za nebezpečný, protože zvláště menší obce nejsou v pozici, aby si s obchodníkem vyjednaly výhodnější podmínky. Zpravidla pak podepíšou takovou nabídku, kterou dostaly. Pro rozvoj komunitní energetiky toto prostředí potřebujeme narovnat a zákaz diskriminace sdílejících potvrdit zákonem,“ říká Milan Kazda, starosta obce Kněžice a radní UKEN.
Podle právničky Beranové praxe ukazuje, že zákonná ochrana sdílejících je naprosto nezbytná. Zejména malé obce absolutně nejsou v pozici si vyjednat lepší podmínky, které by ve výsledku umožnily založit energetická společenství a levnější elektřinu sdílet i občanům.
„Obchodníkům přitom původní komplexní pozměňovací návrh (A8) umožňuje zohlednit sdílení elektřiny v cenotvorbě, pokud k tomu existuje spravedlivý důvod. Jeho existenci má posuzovat ERÚ,“ dodává Beranová.
UKEN chce při projednávání novely sledovat i schvalování pozměňovacího návrhu označeného jako H2, který zvyšuje ochranu sdílejících před diskriminací ze strany distributorů a má usnadnit instalaci průběhových elektroměrů nezbytných pro sdílení.
Cílem návrhu je zajistit, aby distributor nemohl u sdílení uplatňovat přísnější technické požadavky než v jiných případech, např. při instalaci průběhového elektroměru v rámci povinného roll-outu. Uplatňování odlišných podmínek ze strany distributorů je doposud běžnou praxí, která vedla k zamítnutí až poloviny žádostí o sdílení elektřiny, upozorňuje UKEN.
Zavedení hybridní metody sdílení elektřiny Hospodářský výbor nepodpořil a její prosazení jako součásti zákona má tedy malou šanci na úspěch. Poslanci ve výboru však potvrdili, že se má návrh zapracovat do vyhlášky ERÚ o pravidlech trhu s elektřinou.
Nedodržení slibu solárníkům
Výhrady k pozměňovacím návrhům Lex OZE III. mají i další profesní a odborné organizace. Ty varují především před návrhem ministerstva financí na omezení státem garantované podpory obnovitelných zdrojů. Primárně se to týká fotovoltaických elektráren postavených v letech 2009 a 2010.
Stát se k podpoře už v minulosti legislativně zavázal, nedodržení tohoto slibu by tak znamenalo porušení českého i evropského práva a zásadní nalomení důvěry investorů, poukazují odborníci. Kritičtí jsou rovněž někteří ekonomové.
Odborná studie společnosti Deloitte popsala, že by případné změny mohly připravit Českou republiku až o 141 miliard korun, ohrozit konkurenceschopnost firem a přinést bezprecedentní šok pro banky.
Představený návrh je podle Jana Krčmáře, výkonného ředitele Solární asociace, pro snahy o energetickou transformaci v Česku likvidační a problematický hned na několika úrovních. Přichází totiž v době, kdy v podílu obnovitelných zdrojů energie ČR stále zaostává za zbytkem Evropy a kdy pro dodržení cílů v energetických strategiích potřebujeme nutně stavět další obnovitelné zdroje.
„Namísto podpory ale nyní hrozí krach i těch elektráren, které už v Česku fungují. Stávající investoři navíc nebudou moci budovat nové zdroje. A nové investory stát tímto podkopáním důvěry odradí,“ upozorňuje Krčmář.
