Hned první z řečníků, náměstek ministra průmyslu René Neděla, popisoval, jak složité je jednání s Evropskou komisí. Ta musí, zjednodušeně řečeno, kývnout na cestu, kterou se chce Česko v energetice vydat. Ministerstvo s ní už přes dva roky konzultuje zákon o podporovaných zdrojích. „Komise říká, že vše má fungovat podle nových pravidel veřejné podpory, ty ale zatím nejsou,“ popisoval složitost Neděla. Česko se tak má držet pravidel, která zatím nebyla schválena.
Zatím se sází na takzvané blokové výjimky. „Funguje to tak, že zašlete formulář o principech podpory, a dokud vás komise nevyzve, že je to špatně, tak můžete podporu vyplácet,“ vysvětloval Neděla. V podstatě je tak možné zkusit si věci dělat po svém a doufat, že to u Komise nenarazí.
Právě zákon o podporovaných zdrojích má být odrazovým krokem k transformaci české energetiky i k růstu podílu zelené energie nejen na výrobě elektřiny, ale i tepla.
Nevyřešený ale zůstává problém s plynem a jádrem. Právě o tyto technologie chce Česko dekarbonizaci opřít. U plynu, který má pomoci s útlumem uhlí, jde o čas. Evropa by podporu této energie nerada viděla po roce 2025. „Řekli jsme jim, že se nic nestihne a chceme rok 2025 jako nejzazší termín rozhodnutí o novém zdroji a rok 2030 pro jeho postavení,“ přibližoval Neděla.
Česko chce hlavně prosadit technologickou neutralitu, aby si jednotlivé země Unie mohly zvolit svou cestu, jak emise skleníkových plynů postupně snížit.
  |
Cílem je ale najít v Evropě – například za pomoci projaderné Francie – co nejširší shodu. Jen shoda co největšího množství zemí zaručí, že budou nová pravidla platit a jen tak je nikdo nezablokuje. Česko ale musí svou aktivitu omezit, blíží se jeho předsednictví a mělo by mít neutrální. „Musíme najít jiný členský stát, který bude tu debatu otevírat.“ řekl Neděla.
U jádra Česko bojuje i za to, aby šlo o zdroj, který by mohl naplno vyrábět a nešlo pouze o záložní zdroj, jak se občas uvažuje podobně jako u plynu. Tato omezení totiž zásadně ovlivňují ekonomiku takové investice.
Téma se stočilo i na pády dodavatelů energií a možnosti státu, jak lidem pomoci. „Nechceme, aby byla polovina domácností pod sociálními dávkami,“ konstatoval Neděla.
Situace tvrdě dopadla na čtvrt milionu českých domácností. Česko má nevýhodu, že padl velký dodavatel Bohemia Energy, zatímco v dalších zemích jde zatím spíše o menší dodavatele. Problém je i v tom, že některá opatření mohou pomoci až se zpožděním, případně pouze omezeně.
A jsou to právě chudší lidé, kdo si ani s dotacemi nemohou dovolit investovat do úsporných opatření. Nemohou si zateplit dům nebo pořídit solární panely na střechu, mnohdy nemají ani na drobné opravy.
Podle dalšího z řečníků Petra Oušky, jenž má ve společnosti ČEZ Prodej na starosti právě úsporná řešení, jako jsou fotovoltaické panely, má i ČEZ svázané ruce. Nejprve musí klienty převzít v režimu dodavatele poslední instance a teprve pak jim může dát nabídku na standardní smlouvu. Limitováni jsou například pravidly GDPR, podle kterých nemohou využívat kontakty na nová odběrná místa k podávání obchodních nabídek.
Ouška také zmínil problematiku vysokých záloh, které někteří zákazníci u dodavatelů poslední instance, tedy i u ČEZ, platí. Kdyby měli lidé chytré elektroměry bylo by mnohem jednodušší určit výši záloh. „Nechceme, aby lidé odcházeli, protože jim špatně počítáme zálohy, na správný výpočet ale tu techniku potřebujeme,“ popisoval Ouška.
Podle něj skokový růst cen elektřiny výrazně zesílil zájem o úspory. Dříve to nikoho nezajímalo a lidé ani nevěděli, kolik za kilowatthodinu elektřiny platí. Čím draží je, tím více to řeší. Je vysoký zájem o fotovoltaické panely, ČEZ je prakticky nestíhá instalovat.
Návratnost takových investic se nyní kvůli vysokým cenám energií zkrátila. Například fotovoltaika se může – v extrémním případě – zaplatit už po čtyřech letech. Jde o domy s velmi nadstandardním užíváním technologií, jako jsou například vyhřívané bazény a klimatizace.
Neděla také čelil otázkám, zda Česko v transformaci energetiky nezaspalo. Vysvětloval, že v podobné situaci je celá Evropa. I Německo, kde jsou lidé ochotni náklady na zelenou energetiku platit.
Za růst cen energií může hlavně cena plynu, která je dána rychlejším oživením ekonomiky, než se čekalo. „Nikdo nečekal, že tak rychle po covidu poroste spotřeba,“ řekl Neděla. Reagoval i na dotaz, proč Česko elektřinu vyváží. „Doba, kdy jsme byli přebytková končí. Odstavují se elektrárny, provoz je o to menší. Už nevyvážíme tolik. Dokud se nepostaví jaderka nebo nebude více obnovitelných zdrojů, tak tu bude problém s dostatkem energie,“ varoval.
Další z řečníků, jaderný vědec Radek Škoda, nastínil možnosti malých jaderných zdrojů. Zaměřil se přitom na jejich možné nasazení v teplárenství. Podle něj by malé reaktory mohly vytápět česká města a využívat k tomu jen nevyužité palivo z jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech.
„Tato krize je dobrý čas na to přijít s nějakou inovací. A ta může být česká, nemusíme stále něco kopírovat,“ popisoval, jak by mohly stávající ceny energií posunout vývoj v před. Podle něj má Česko možnost, jak mít levné, bezpečné a soběstačné teplo. Chybí ale politická podpora takových projektů.
