130 let
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Shutterstock

Lotyšské úředníky děsí hacker, zveřejňuje jejich platy

Ekonomika
  •   18:37
RIGA/PRAHA - Lotyši mají nový idol. Hacker "Neo" zveřejňuje na sociální síti Twitter platy některých vysokých státních úředníků, politiků a šéfů firem, které dostaly státní pomoc. Chce dál pokračovat.

Ekonomickou krizí těžce postižené Lotyšsko žije skandálem, který vyvolala hackerská skupina, jež si říká "Lidová armáda čtvrtého probuzení".

Té se podařilo kvůli chybě v zabezpečení serveru daňové správy stáhnout miliony dokumentů, včetně přiznání k dani z příjmů vysokých státních úředníků či šéfů státem řízených firem.
Jeden z jejích členů, vystupující pod přezdívkou Neo, začal některé zvláště pikantní dokumenty zveřejňovat na internetu a posílat také do lotyšské televize.

Zotavování z krize

Lotyšsko se velmi pomalu zotavuje z nejhorší krize v dějinách země. Agentura Standard & Poor’s nedávno zvýšila výhled lotyšského dluhu z negativního na stabilní poté, co se vláda v Rize tvrdými opatřeními zavázala ke zkrocení rostoucího deficitu. Brutální škrty měly podle Financial Times hodnotu deseti procent lotyšského HDP.

Lotyšský parlament musel přijmout zákony snižující státní výdaje a zvyšující daně, aby vůbec stát mohl získat půjčky od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Mezinárodní instituce Lotyšsko podpořily úvěrem ve výši 7,5 miliardy eur.

I podle předběžných zpráv je na tom lotyšská ekonomika stále velmi špatně. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně padla o 17,7 procenta, především kvůli poklesu průmyslové produkce a tržeb v maloobchodu.

"Digitální Robin Hood", jak mu říkají Lotyši, například zveřejnil, že si šéf rižské teplárenské společnosti Aris Zigurs vyplatil loni tučný bonus ve výši 16 tisíc latů (asi 580 tisíc korun). Většina zaměstnanců firmy přitom o značnou část platu přišla v důsledku krize.

Lotyšská ekonomika utrpěla ekonomickou krizí nejvíce v EU. V zemi je více než dvacetiprocentní nezaměstnanost a většina státních zaměstnanců přišla o třetinu platu kvůli tomu, aby vláda dokázala vyrovnat napjatý rozpočet.

Neo podle deníku Financial Times zveřejnil tento týden i platy vysoce postavených zaměstnanců centrální banky.

Zatímco řadoví zaměstnanci spolu s ostatními státními úředníky postihlo snížení platů, bankovní manažeři si v roce 2008 každý měsíc na účty připisovali až třiadvacet tisíc lotyšských latů, tedy asi 830 tisíc korun. Na konci roku 2009 to už ale podle údajů zveřejněných "Digitálním Robinem Hoodem" bylo přibližně sedm tisíc latů.

I to je ale výrazně více, než činí loňský průměr platů v Lotyšsku. Platy klesly loni v posledním čtvrtletí meziročně o 12,1 procenta. Průměrný plat je nyní 440 latů (asi 16 tisíc korun). Ve finančních službách pak byl průměr po "úpravě" 932 latů. Ve státní sféře byl pád tvrdší, platy se snížily skoro o čtvrtinu na 463 latů.

Minulý týden zveřejnil hacker Neo platy v úřadu lotyšského dohledu nad finančním trhem, ve veřejné hromadné dopravě a v teplárnách. Státní banka už na hackerovu činnost reagovala prohlášením, že musí soupeřit o nejlepší lidi s komerčními bankami, a musí jim tedy zaplatit konkurenceschopné mzdy.

Hacker Neo doprovází zveřejněné částky provokativními komentáři. "Povstaňte a získejte zpět svou moc. Je čas, aby ti tlustí kocouři dostali infarkt, dobře víte, že jejich éra končí," napsal v úterý.
"Důvěra v politiky a úředníky je na velmi nízké úrovni. A tohle jen podporuje veřejnost v její negativní náladě," řekl k tomu agentuře Reuters sociolog Nils Mužnieks z Lotyšské univerzity.

Odkud hackeři jsou, to se neví. Neví se ani, zda je Neo muž, či žena. Podle agentur budou hackeři pravděpodobně žít v Británii, kam se hodně Lotyšů přestěhovalo za prací poté, co země v roce 2004 spolu s Českem a dalšími osmi novými členy přistoupila k Evropské unii.

Autor: Ondřej Malý
  • Vybrali jsme pro Vás