V Maďarsku je v současnosti provozována jedna jaderná elektrárna, která má stejný typ reaktorů jako česká elektrárna Dukovany, tedy VVER-440. Paks I má s českou sestrou společný i věk. Jednotlivé bloky byly spouštěny v 80. letech minulého století a Maďarsko se nyní připravuje na roky 2032 až 2037, kdy bude jednotlivé bloky odstavovat.
Křetínského EPH je lídrem v energii z biomasy v Itálii. Koupil dvě elektrárny |
Na rozdíl od Česka jsou Maďaři v dost nevýhodné pozici, protože zhruba třetinu spotřeby elektřiny pokrývá Paks I, třetinu jiné zdroje a třetinu dovoz ze zahraničí. V projektu elektrárny Paks II se tedy spojuje strategická investice do budoucna s nutností zajistit dodávky elektřiny co nejdříve.
Maďarsku nová elektrárna zajistí stabilní dodávky levné elektřiny až do konce tohoto století, protože má být v provozu minimálně 60 let s možností pozdějšího prodloužení.
Smlouva bez tendru
Cesta k zahájení projektu byla relativně přímočará. V roce 2009 parlament odhlasoval výstavbu nové elektrárny a začal hledat vhodnou technologii. Po několika letech jednání s dodavateli podepsal mezivládní dohodu s Rosatomem na výstavbu dvou bloků typu VVER-1200.
„Mezivládní dohoda mezi Maďarskem a Ruskem o výstavbě nových bloků byla uzavřena v roce 2014. Ihned poté jsme začali připravovat podklady pro získání nezbytných povolení,“ uvádí státní tajemník Attila Aszódi.
Společně s dohodou o výstavbě byla podepsána také smlouva o mezivládním úvěru, který poskytne Ruská federace. Výše úvěru je 10 miliard dolarů, což představuje 80 procent nákladů na projekt.
Cesta, kterou se Maďarsko vydalo, přináší několik výhod. Za prvé se s Rosatomem dohodlo na tom, že zakázky v hodnotě 40 procent celkových nákladů připadnou maďarským firmám, takže projekt bude mít významný přínos pro rozvoj místního průmyslu.
„Protože projekt probíhá na území Evropské unie, budou výběrová řízení v hodnotě minimálně 55 procent nákladů probíhat podle evropských pravidel, což přináší velký prostor pro zapojení firem jak z Maďarska, tak z celé Evropy,“ doplňuje Aszódi.
Za druhé jde o cenu elektřiny. „Odhadovaná cena elektřiny vyrobené novými bloky činí 55 – 58 eur za MWh,“ uvádí tajemník Aszódi. Cena je výrazně nižší než v případě anglické jaderné elektrárny Hinkely Point C, jejíž výstavba se nyní rozbíhá a která má vyrábět elektřinu za 110 eur za MWh.
„Je nutné si uvědomit, že finanční schéma obou projektů je značně odlišné. Rozdíl mezi naším a britským projektem je v tom, že naše elektrárna je plně vlastněná státem. Britský projekt realizuje privátní investor a existuje kontrakt, kdy stát garantuje výkupní cenu na 35 let provozu elektrárny,“ doplňuje Aszódi.
Šetření z Evropské unie
Mezivládní dohoda byla podrobena šetření Evropské komise, která prověřovala různé oblasti od způsobu výběru dodavatele přes pravidla zadávání výběrových řízení při realizaci projektu Paks II a poskytnutou státní podporu až po soulad technických a technologických parametrů projektu s požadavky Evropské unie.
„Celkem proběhlo šest šetření, která trvala šestnáct měsíců. Všechny dotazy komise byly z naší strany zodpovězeny a náš projekt dostal zelenou. Můžeme tak pokračovat v dalších krocích,“ dodává Aszódi.
ČEZ dostane přes miliardu korun na investice od Evropské investiční banky |
V evropském významu není přímá dohoda s dodavatelem jaderných bloků nijak výjimečná.
„Když se podíváte na evropské projekty týkající se staveb jaderných elektráren, uvidíte různé přístupy. Existují projekty, v nichž byla technologie zvolena bez veřejné soutěže, v jiných projektech tendr proběhl. Z jedenácti evropských projektů v sedmi případech žádný tendr neproběhl. V našem případě jsme rozhodovali na základě technologické výjimky vzhledem k technickým a bezpečnostním požadavkům. Proto jsme jako dodavatele elektrárny zvolili přímo Rosatom. Ten totiž nabídl jediný projekt, který byl schopen splnit požadavky Maďarské vlády. Celou věc šetřila Evropská komise a bylo potvrzeno, že náš přístup byl správný,“ vysvětluje Aszódi.
Aktuální stav projektu
V současné době drží společnost Paks II, která má realizaci projektu na starosti, kladné stanovisko dopadu na životní prostředí a má od regulačního úřadu schválenou lokalitu. Probíhá příprava podkladů pro udělení stavebního povolení, které umožní začít betonování základů reaktorové budovy.
Podle plánu k tomu má dojít v roce 2020 a nyní budou probíhat přípravné práce jako výstavba zázemí pro stavební dělníky, výkopové práce, úprava silnic pro přepravu nadměrných nákladů a další. Komerční provoz má začít v letech 2026 a 2027.
Autor je redaktorem webu Atominfo.cz