130 let
Ivan Langer byl v minulosti místopředseda Poslanecké sněmovny, ministr vnitra...

Ivan Langer byl v minulosti místopředseda Poslanecké sněmovny, ministr vnitra či místopředseda ODS. | foto: Ondřej Němec, MAFRA

Mafra neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s exministrem Langerem

Média
  •   19:48
Brno - Nakladatelství Mafra neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) ve sporu s bývalým ministrem vnitra Ivanem Langerem kvůli článkům spojujícím Langera s kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem. Rozhodnutí ÚS z poloviny června v úterý zveřejnil Langer na sociální síti LinkedIn.

Návrat manažera Langera. Exministr vnitra míří do vedení olomoucké organizace ODS

Soudy opakovaně Mafře nařídily, aby se za články omluvila. Nakladatelství se kvůli rozsudkům obrátilo na Nejvyšší soud, který ale dovolání Mafry odmítl. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu pak Mafra podala i ústavní stížnost, podle nynějšího rozhodnutí ale nebyla ústavní práva nakladatelství porušena.

Spor Mafry s Langerem se týkal série článků z roku 2008 v deníku Mladá fronta Dnes a na serveru iDNES.cz, spadajících pod nakladatelství. V nich deník a server tvrdily, že Langer byl ve spisu k policejní akci Krakatice veden jako podezřelý z propojení na organizovaný zločin kolem Mrázka. Mafra argumentovala mimo jiné tím, že slovo „podezřelý“ použila jen v obecné rovině, a ne v trestněprávním smyslu. Podle soudů ale tvrzení z článků nepodložila důkazy, v říjnu roku 2015 Vrchní soud v Praze pravomocně nařídil nakladatelství, aby se za výrok omluvilo. Langer žádal omluvu i za další údajně lživé výroky v článcích, ale s tím u soudů uspěl jen částečně.

Kéž bych byl Šuman, posteskl si Langer. Protiřečíte si, smetl jeho žalobu na rozhlas soud

Mafra začátkem roku 2016 omluvu za výroky o spojení Langera s Mrázkem zveřejnila. Zároveň ale podala kvůli rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu. Zamítavé rozhodnutí Nejvyššího soudu následně Mafra napadla u ÚS. Podle nakladatelství postup Nejvyššího soudu porušil ústavní právo Mafry na soudní ochranu a na svobodu projevu. ÚS však ve svém rozhodnutí z letošního 16. června uvádí, že Nejvyšší soud postupoval v souladu s ústavou. Mafra se navíc podle ústavních soudců svými námitkami v podstatě domáhala revize verdiktu Nejvyššího soudu, což nespadá do pravomocí ÚS.

Langer vedl s médii několik soudních sporů. Loni neuspěl u soudu se žádostí o omluvu za článek Českého rozhlasu, který ho zmiňoval v souvislosti s anonymním twitterovým účtem Julius Šuman. Tento účet zveřejnil několik kompromitujících dokumentů a nahrávek souvisejících s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Verdikt soudu o Langerově žalobě je v tomto případě pravomocný.

Mafra se za článek Lidových novin nemusí omlouvat ani vyplácet odškodnění Langerovi

Langer loni také definitivně prohrál soud s Mafrou kvůli článku Lidových novin z roku 2015, který Langera popisoval jako významného aktéra korupční kauzy Vidkun. Policisté u Langera v roce 2015 provedli domovní prohlídky, exministr ale nebyl z ničeho obviněn. Obsah článku se podle soudu zakládal na pravdě tak, jak byla v době jeho vydání známá.

Autor: ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás