Největší příjemci konspiračních teorií: očkování odmítají hlavně lidé do 55 let bez maturity |
„Opravdu netuším, jak to udělat, protože je kolem toho mnoho otazníků. Vůbec nevím, jak by se to zvládalo, kdo by to dělal a podobně. Navíc není dořešeno, co potom budeme dělat s tím kontaminovaným materiálem,“ řekl pro Lidovky.cz jednatel společnosti Autogas Centrum ve Strakonicích Jaroslav Liška.
Neskrýval rozčarování. „Nevím, co dalšího dá stát nám podnikatelům za úkol. Děláme spoustu věcí, za které nedostaneme ani korunu. Nevím, kdy se budeme věnovat podnikání. Možná nás nakonec pošlou na brigádu na Hrad nebo do parlamentu,“ doplnil.
„Testy si nemůžeme dovolit“
Jeho společnost zaměstnává celkem 17 lidí a dle Lišky není testování v tak malých firmách nutné. Myslí si, že by měl stát zajistit testování centrálně, protože k tomu má potřebné vybavení a vyškolený personál.
„Doufám, že to nebudeme muset řešit. Koronavirus už jsme tady měli, ale nerozšířilo se to, dezinfikujeme celé pracoviště. Daří se nám tomu čelit,“ doplnil za strakonickou firmu Liška.
Samotestovací sady prozatím nenakupuje ani společnost Amon UH, která se zaměřuje na montáž, prodej a servis chladicího a obchodního zařízení. V současné době má firma nedaleko Uherského Hradiště celkem deset zaměstnanců.
„S nákupem testů zatím zkušenost nemáme a vzhledem k tomu, že všichni naši zaměstnanci prodělali teprve nedávno koronavirus, zatím nehodláme testovat. S ohledem na charakter naší práce si nemyslíme, že je to nutné. Navíc si to z důvodu ekonomické situace ani nemůžeme dovolit,“ reagoval pro Lidovky.cz jednatel společnosti Zdeněk Mléčka.
Naopak společnost Lamark, která vyrábí ploty, své zaměstnance testuje už od začátku března. Ve firmě se tehdy poprvé objevil koronavirus, proto se vedení rozhodlo preventivně testovat všechny pracovníky.
„Testy jsem teď objednala online, ale už jsem se dostala do nějakého pořadníku, takže nevím, kdy a jestli vůbec dorazí. Jinak chodím do lékárny, kde seženu vždycky a mám zásobu asi padesáti testů na týden. Na internetu jsou samozřejmě levnější, je tam rozdíl asi 70 korun na test,“ řekla LN asistentka jednatele Helena Koblmüllerová, která sama zaměstnance testuje.
Společnost se navíc pohybuje na hraně padesáti zaměstnanců a není jasné, zda musí do finálního čísla započítat také asi 15 obchodních zástupců, kteří za současné situace do firmy nejezdí.
Provozy nad 50 zaměstnanců už testovat musejí, pro společnosti do uvedeného počtu by povinnost teprve měla začít. „Je v tom zmatek, nikdo nám neřekl, jak přesně to máme počítat,“ dodala Koblmüllerová.
Hlavně menších podniků se přitom týká problém s nedostatkem testovacích sad, na nějž upozornila Hospodářská komora ČR. Podle ní se velké firmy nad 250 lidí zásobovaly předem a testovaly v době, kdy ještě nemusely, ale menší podniky okolo 50 zaměstnanců mají se sháněním potíže.
Navýšení příspěvku se nechystá
Ministr Havlíček se ale domnívá, že testů bude pro firmy na trhu dostatek.
„Testů bude dostatečné množství, konkurenční tlak distributorů by měl znamenat postupné snižování cen, navíc budou testy dostupné v určitých maloobchodních provozovnách. Navýšení kompenzací proto nechystáme, ale pečlivě sledujeme trh,“ řekl pro Lidovky.cz Havlíček.
Státní příspěvek na pořízení testů pro firmy je však tématem. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy jsou velkým problémem ceny sad, které v posledních dnech stoupají. Stát na ně nyní přispívá 60 korunami za test, což je podle Prouzy asi 40 procent současné ceny. Dodal, že pokud ceny testů dál porostou, bude chtít po vládě, aby řešila navýšení příspěvku firmám.
  |
Podle Havlíčka však budou ceny testů s jejich přibývajícím množstvím klesat. Ministr připomněl, že v příštím týdnu by do Česka mělo přijít dalších 15 milionů testů a jejich počet by měl stoupat.
Na testování zaměstnanců ve firmách se zaměřil i sociologický průzkum Život během pandemie, jehož nejnovější výsledky v pondělí zveřejnil jeden z autorů Daniel Prokop. Podle uznávaného sociologa dvě pětiny zaměstnanců popsaly zodpovědný přístup firem, více než pětina testovala své zaměstnance ještě před zavedením této povinnosti.
Na opačné straně „odpovědnostního“ spektra je zjištění, že každý sedmý zaměstnanec zažil výzvy nadřízeného, aby nehlásil kontakty hygieně nebo nechodil na testy, když cítí příznaky. Někteří šéfové vyžadovali, aby lidé přišli do práce i přes lehké příznaky nemoci. Zhruba každý sedmý zaměstnanec uvedl, že mu nebyla umožněna práce z domova, i když by to šlo – to platí hlavně pro sektor státní správy.
