„Novela zákoníku práce zavádí nejvíce legislativních změn od 90. let, které souvisejí i se směrnicemi EU. Tomu odpovídal i rozsah mezirezortního řízení, během něhož přišlo 70 zásadních připomínek, jež jsme vypořádávali v několika kolech jednání,“ popsal ministr.
Jednou z významných změn je evidence lidí pracujících na dohodu, kdy je podle Jurečky cíl, aby jim zaměstnavatel dal předvídatelné podmínky pro výkon jejich práce.
„Do dohod vstupujeme principem, aby zaměstnavatel byl schopen dopředu každému říci, kdy má danou práci vykonávat - v tyto dny v týdnu, v tomto časovém rozpětí,“ upřesnil Jurečka.
Novela řeší i otázky home office, kdy upravuje kompenzace pro zaměstnance pracující z domova a zároveň dává možnost rodičům malých dětí si o home office požádat.
„Home office zavádíme do legislativní podoby vůbec poprvé. Doba covidu přinesla jeho hojné využívání, dnes pro něj ale nemáme konkrétní právní oporu,“ vysvětluje Jurečka.
Obsahem novely má být i dobrovolný základový podklad určující, jak by měl zaměstnavatel zaměstnanci kompenzovat náklady při práci z domu. O home office budou rodiče dětí do devíti let či těhotné ženy o práci z domu požádat a pokud to charakter jejich práce umožňuje, měl by jim zaměstnavatel vyhovět.
„Zavazujeme se, že v průběhu legislativního procesu nebudeme dělat už další zásadní změny, je to vyvážený kompromis,“ dodal ministr.
Ministr také připomněl chystané navýšení limitů práce na dohodu, které připravuje pracovní skupina. Zdůraznil také potřebu zvýšení transparentnosti celého systému práce na dohodu. Pojistné státu prý chodí pouze ze dvou miliard, které jsou na dohody lidem vypláceny. Celkový objem se odhaduje někde kolem padesáti miliard.
