Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Za posledních pár let došlo opravdu k velkému posunu. A už příští rok bude zahájena výstavba rychlého spojení na Moravě, a to s úsekem, který zatím umožní rychlost 200 kilometrů za hodinu. Takže ano, skutečně mezi Přerovem a Brnem už se bude příští rok stavět,“ říká Martin Švehlík.
Podle něj se stát rozhodl v případě této trati pro takzvaný PPP projekt. „Soukromý investor se bude úzce podílet už na přípravě stavby. Je to nastaveno tak, že se rámcově pět let staví a 25 let se provozuje.“
„My tedy budeme řídit provoz a po skončení tohoto 25letého období převezmeme stavbu kompletně do správy státu. Jsme ve fázi, že na základě rozhodnutí vlády přistoupíme k výběru poradce, který s námi v příštím roce dospěje do finále poptávkového řízení na koncesionáře,“ vysvětluje Švehlík.
Podle něj je vysokorychlostní trať mezi Přerovem a Brnem součástí mezinárodního propojení Rakouska, Česka a Polska. „A právě proto se v tomto případě bavíme i o zapojení evropských financí do tohoto projektu. Tato trať má totiž velký význam z hlediska celé Evropy.“
Hotovo bude do deseti let
Martin Švehlík v Rozstřelu potvrdil, že právě u této trati je stát skutečně velmi blízko zahájení stavby. „Tady jsme skutečně ve fázi posouzení vlivu na životní prostředí a předpokládáme, že kladné posudky budeme mít na přelomu letošního a příštího roku. A to nám po změně legislativy umožní zahájit výkupy pozemků, což je u takovéto stavby klíčový krok.“
Propojení Ostravy a Brna prostřednictvím vysokorychlostní trati by mělo být dokončeno zhruba do deseti let, v roce 2034. Souběžně s tím zároveň běží příprava dalších úseků, zejména trati z Prahy do Drážďan.
První úsek do Drážďan přes Ústí nad Labem, tedy VRT Podřipsko, by měl být realizován od konce dvacátých let a vysokorychlostní trati do Německa bychom se tedy výhledově mohli dočkat do poloviny třicátých let.
„Tady je totiž třeba říct, že součástí tohoto projektu je i krušnohorský tunel, což je 30 kilometrů dlouhá stavba. Je to nejdelší tunel na sever od Alp. A tato stavba bude trvat jedno celé desetiletí,“ konstatuje Švehlík.
Naopak největší zpoždění má podle něj v tuto chvíli vysokorychlostní trať RS 5, která by měla propojit východní Čechy s Polskem. „Tam teprve čekáme na schválení studie proveditelnosti, což je v hierarchii přípravy stavby první krok, který nám následně umožní územní přípravu a podrobný projekt.“
Martin Švehlík v Rozstřelu detailně popsal harmonogram výstavby vysokorychlostních tratí v ČR.
Martin Švehlík poté hovořil o tom, jak těžké je v ČR získat pozemky pro podobné strategické stavby od soukromých majitelů. „Realizujeme v této souvislosti projekt Dialog, což je velmi intenzivní představení stavby veřejnosti, a hlavně tím chceme získat zpětnou vazbu. Je důležité, aby to byl opravdu dialog, aby se obě dvě strany vyslechly a my mohli na základě konstruktivních podnětů projekt upravit. A zkušenost ukazuje, že zhruba 90 procent majitelů pozemků přistoupí na dohodu.“
Jak rychle? 320 až 350 km/h
Zbytek pak musí stát podle zákona vyvlastnit, což mohou zdržovat odvolání a soudní tahanice. Na druhé straně i v tomto ohledu se situace v ČR zlepšila. „Máme legislativní nástroje k tomu, aby tyto spory nezastavily celou stavbu, ta běží paralelně dál. V rámci vysokorychlostních tratí v celém Česku momentálně probíhají nižší desítky těchto řízení.“
Martin Švehlík následně odhadl, že kompletní vysokorychlostní železniční síť by měla být hotová už do roku 2040, tedy ne do roku 2050, jak se původně předpokládalo. „Naší snahou je, aby stavební ruch začal na přelomu dvacátých a třicátých a kulminoval právě ve třicátých letech a všechny podstatné věci by měly být skutečně hotové do roku 2040.“
A už se ví, na jakou rychlost jsou plánované trati projektovány? „Dominantně to bude rychlost 320 kilometrů za hodinu. Od Roudnice po Brno, z Přerova do Ostravy, z Brna na Břeclav. A navíc na většině z těchto tratí je rezerva na zvýšení až na 350 kilometrů za hodinu.“
Kompletní síť VRT podle Martina Švehlíka propojí velké evropské metropole. Z Vídně do Berlína se poté cestující dostanou za čtyři hodiny. Z Prahy do Vídně a do Berlína se lidé dostanou v obou případech do dvou hodin. Z Prahy do Varšavy za čtyři hodiny a z Prahy do Paříže do osmi hodin. Do jedné hodiny pak bude dostupná z Prahy také většina krajských měst v ČR.
Jak se liší vysokorychlostní trať od klasické železnice? Jaké další tunely se budou v rámci VRT stavět? Na kolik miliard vyjde kompletní síť vysokorychlostních tratí v ČR? Bude možné použít na stavbu peníze z Evropské unie? A jaké stroje budou vlastně na vysokorychlostních tratích jezdit? I na to odpovídal Martin Švehlík v Rozstřelu.
