France Bellisleová pracovala v roce 2011 jako šéfka výzkumu na Národním institutu agronomického výzkumu. Tehdy ji v rámci vydání několika prací ohledně výživy a diet kontaktovali zástupci Coca-Coly. Měla redigovat článek, jehož výsledkem bylo, že mezi konzumací slazených nápojů a přibíráním na váze nemusí „nutně existovat kauzalita“ .
Žádná dieta, radši běhejte. Coca-Cola změnila strategii čínské vlády pro boj s obezitou |
Nabídku přijala, jelikož jí firma nabídla dva tisíce eur. Článek nakonec vyšel v rámci série specializovaného časopisu Cahiers de nutrition et de diététique. A autoři se v několika případech dodnes nechtějí znát k práci, kterou zaplatila francouzská sekce společnosti Coca-Cola.
Podle vyšetřování deníku Le Monde takto Coca-cola ve Francii investovala do výzkumu efektu sladkých nápojů na zdraví svých zákazníků miliony eur. Problémem je, že výsledky zkoumání vědců častokrát nebyly publikovány a pokud ano, tak naopak nelze dohledat vědce.
Coca-Cola však neinvestovala jen do vědců, ale také do sportovních odvětví, do dietologů, nutričních poradců a obecně do takzvaných názorových vůdců. K nim ostatně patřila i Bellisleová.
A rozhodně nebyla jediným člověkem, který dostal od Coca-Coly peníze za vydání série článků – několik set eur obdržel i šéf redakční rady časopisu Cahiers de nutrition et de diététique Bernard Guy-Grand, přestože se na výzkumu ani redigování textů nikterak nepodílel.
Firma mu však zaplatila skrze jiný finanční tok, který s oblibou v posledních deseti letech využívala. Guy-Grand se podle svých slov měl objevit na jedné z konferencí, kterou Coca-Cola pořádala, zapomněl však na které. „Není to zločin, ani konflikt zájmů,“ bránil se při konfrontaci.
Miliony eur na výzkum
Částka, kterou Guy-Grand obdržel je však směšná v porovnání s tím, jaké peníze firma investovala do vědeckých a zdravotnických aktivit – nedávno zveřejněná finanční zpráva ukazuje cifru 7,8 milionu eur (200 milionů korun). A podle deníku Le Monde většina putovala právě na výše zmíněné konference.
Různé lékařské a zdravotnické organizace inkasovaly částky přesahující stovky tisíc eur. Jeden příklad za všechny: na každoroční setkání lékařů Dietecom dala firma mezi lety 2010 až 2017 na 140 tisíc eur.
Coca-Cola chce vyrábět nápoje s obsahem marihuany. Jedná s kanadským pěstitelem |
Třetina těchto peněz (2,4 milionu eur) pak putovala na výzkum. Největší část (930 tisíc eur) si pak ukrojila společnost CreaBio na „projekt výzkumu v oblasti intenzivních umělých sladidel“. Přestože je dnes CreaBio v likvidaci, stihla v letech 2014 až 2015 provést výzkum na 170 lidech, jehož výsledkem bylo, že „umělá sladidla“ v porovnání s vodou „nemají efekt na chuť, přísun energie a výběr stravy“.
Další společnosti pak díky investicím Coca-Coly ověřovaly, zda mají umělá sladidla vliv na cukrovku, nebo oklamání receptorů inzulínu. Výsledky některých zkoumání údajně nebyly publikovány. Jsou prý vlastnictvím Coca-Coly. A podle zdrojů deníku Le Monde se ani někteří vědci nechtěli nechat k výzkumu napsat a spojit tak svá jména s americkou společností.
Značný podíl z milionů eur získaly také instituty šířící filosofii firmy – za obezitou nestojí sladké nápoje, ale nedostatek pohybu. Přestože tyto organizace mají často vznešené názvy jako Institut mezinárodního výzkumu prevence, je jejich cílem podle zjištění Le Monde jen finanční jistota. A například poslední výzkum ohledně umělých sladidel prý nebyl publikován, protože „nepřinesl nic nového“.
