Podle dosavadních zjištění nebyl výpadek důsledkem pouhé náhody. Když spadlo vedení V411, českou síť zároveň zahltily masivní přetoky energie ze solárních elektráren v Německu. Firma ČEPS nedokázala situaci zvládnout, píše server E15. Chybné odhady přetoků, nedostatečné řízení sítě a dlouhodobě zanedbané investice do přenosové infrastruktury přispěly k tomu, že blackout zasáhl nebývale rozsáhlé území.
Právě tato kombinace okolností se nyní stává předmětem ostré odborné i politické debaty. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který je za ČEPS zodpovědný, připustil, že přenosová síť je poddimenzovaná a zatížená novými nároky spojenými s obnovitelnými zdroji. ČEPS plánoval modernizaci problematického vedení V411 již od roku 2016, ale zadávací řízení se rozběhlo až letos v létě – tedy příliš pozdě.
Daniel Beneš ve svém dopise, který adresoval mimo jiné premiérovi Petru Fialovi, ministrům financí, průmyslu a obchodu a vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), formuloval jedenáct konkrétních dotazů. Ty míří na technický stav sítě, krizové řízení, odhad přetoků i chování dispečerů.
Beneš například upozorňuje, že jeden z klíčových transformátorů na česko-německé hranici nefunguje už od loňského listopadu. Zajímá se i o to, proč nebyla aktivována záložní výroba – například elektrárna Počerady nebo Orlík, které mohly alespoň částečně výpadek vykrýt.
ČEPS obdržení dopisu potvrdil, komentář ale odmítá. „Vzhledem k tomu, že ČEPS není přímým adresátem zmiňovaného dopisu, nebudeme se k němu dále vyjadřovat,“ uvedla pro E15 mluvčí společnosti Hana Klímová. Mlčí zatím i politici vládní koalice. Čekají na odpověď regulátora ERÚ, která by měla situaci alespoň částečně rozklíčovat.
Blackout jako volební téma
Masivní výpadek proudu se odehrál ve chvíli, kdy se země začíná chystat na říjnové volby. Otázka odpovědnosti za krizové selhání tak rychle nabírá politický rozměr. Opoziční lídr Andrej Babiš již využil incident k útoku na vládu – viní ji z nečinnosti a nedostatečné ochrany před přetoky z německých solárních elektráren.
Fialův kabinet nyní stojí před dilematem: buď vyčkat na výsledky šetření a zaujmout vyčkávací postoj, nebo se postavit do čela kritiky a vyvodit personální důsledky – především ve vedení ČEPS, které je podřízeno právě ministrovi Vlčkovi.
Výpadek ukázal nejen křehkost české přenosové soustavy, ale i systémové problémy, které se v ní kumulují roky. Nejde jen o jeden spadlý drát, ale o souběh technických, lidských i organizačních selhání. V době, kdy roste závislost na obnovitelných zdrojích a zároveň sílí energetická nejistota v Evropě, se ukazuje, že česká infrastruktura na nové výzvy zatím není připravená.
