Tehdy jsem se večer vracel metrem domů z univerzity. V televizi jsem pak sledoval zprávy. Günter Schabowski přečetl svůj lístek, nikdo ale nevěděl, co znamená,“ vzpomínal pro LN bývalý západoněmecký student Christoph Dorschfeldt na 9. listopad roku 1989.
Retro zprávy
|
Brzy však měl jasno. Po Schabowského neurčitých slovech se začala hroutit berlínská zeď – jeden z klíčových symbolů studené války. Přitom šlo tak trochu o omyl. Člen politbyra SED Schabowski na tiskové konferenci přenášené východoněmeckou televizí zvěstoval, že občané NDR už mohou bez zbytečných byrokratických překážek přejít přes kterýkoli hraniční přechod na Západ.
Historická slova padla krátce před 19. hodinou. Schabowski následně váhal, jak odpovědět na doplňující otázku, kdy nové nařízení začíná platit. „Pokud je mi známo... tak teď. Bezodkladně,“ řekl dost nejistým hlasem. Přitom se tak mělo stát následujícího dne.
Zpráva se ale bleskem rozletěla do světa a takový dopad měla i proto, že ji západní média interpretovala jako otevření hranic NDR. Berlínská zeď se tak zdála průchozí. Následné hodiny vstoupily do dějin. Zeď padá, lidé prožívají obrovskou euforii, kancléř Helmut Kohl přerušuje návštěvu Polska a brzy zamíří do Berlína.
Rudé právo dynamiku doby nezachytilo. Desátého listopadu psalo na straně jedna o zasedání ústředního výboru SED. Vystoupení německého funkcionáře se objevilo v pokračování na straně sedm. Pasáž popisující svobodu vycestovat převzatá z ČTK je však v textu utopená. O dramatickém dění v Berlíně list informoval obšírněji až o den později. Ale ani tehdy nezmínil, že zeď padla.