Vyplývá to ze zprávy vládní skupiny, která má na starosti ochranu veřejných institucí před kybernetickými útoky. Více než dvě třetiny útoků proti webovým stránkám několika ministerstev, parlamentu nebo úřadu vlády, mířily ve druhé polovině ledna z Polska, osm procent z České republiky a pět procent z Německa.
ČTĚTE TAKÉ: |
Hackeři prostřednictvím obrovského množství vstupů na internetové stránky, takzvaným DDoS útok, přetěžovaly servery a ty pak vypovídaly službu. Odhadem se na portály státních institucí během dvou a půl dne snažila dostat až miliarda uživatelů internetu, uvedlo rádio RMF FM.
Polsko bylo zřejmě první evropskou zemí, kde hackeři kvůli podpisu dohody ACTA začali napadat weby veřejných institucí. Tato forma protestu se pak projevila i v jiných zemích, včetně České republiky. Odpůrci dohody svůj nesouhlas s ní dávají najevo nejen ve virtuálním prostoru, ale i v ulicích celé řady měst.
Dohoda ACTAPolsko a Česko byly mezi 22 zeměmi Evropské unie, které ACTA koncem ledna v Tokiu podepsaly. Vlády v Praze i ve Varšavě, ale i jinde po Evropě, mezitím ale ratifikaci tohoto dokumentu pozastavily. Cílem dohody ACTA je posílit dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy boj proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu. Kritici ale tvrdí, že povede k omezení svobody na internetu. |
