Neděle 5. července 2020Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 26 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Média

Bič na brzdy digitalizace

Pozdní přechod na digitál se prodraží. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pozdní přechod na digitál se prodraží. | foto: Lidové noviny

PRAHA Metodou cukru a biče se stát od loňska snaží uspíšit zbrzděnou digitalizaci televizního vysílání. Loni přislíbil soukromým televizím Nova a Prima osm let platnosti licence navíc plus jeden další program, pokud budou při vypínání analogového signálu aktivní. Pro opačný případ teď chystá sankce. Kdo nepřejde na digitál dostatečně rychle, tomu se další vysílání v analogu výrazně prodraží.

Dopadne to na televize, ale v první řadě na provozovatele sítí. Kolik přesně budou provozovatelé vysílacích sítí, potažmo televize, platit státu, brzy nařídí vláda. Kromě počtu vysílačů či jejich výkonu závisí výše částky i na časovém harmonogramu vypínání analogového vysílání a výstavby digitálních sítí.

 Plán vypracovaný telekomunikačním úřadem dělí Česko do dvanácti oblastí, které nekopírují hranice krajů, ale rozmístění hlavních televizních vysílačů. Z návrhu vládního nařízení o poplatcích za kmitočty, s nímž se LN seznámily, vyplývá, že kdo v dané oblasti nevypne hlavní vysílač v termínu stanoveném úředním plánem, bude od té doby platit za šíření analogu třicetkrát tolik. V každém území jsou navíc na hlavní vysílač navázány menší, které nesou signál dál. Kdo na nich bude vysílat dál i po termínu, do kterého má být zdigitalizována celá oblast, dokonce stokrát víc.

 Povinnost platit státu za kmitočty má provozovatel vysílací sítě, v případě analogových to jsou takřka monopolní České Radiokomunikace. Těm zase podle zákona musejí za vysílání platit televize, neboť je to jejich signál, který se šíří. „Největším problémem, který vidíme v návrhu, je stanovení tvrdých termínů, od kterých se tyto poplatky zvyšují, aniž by se braly v úvahu možné komplikace při výstavbě sítí,“ říká ředitel Radiokomunikací pro transformaci Kamil Levinský. Operátor by se tak mohl dostat i do situace, kdy by na základě zákona musel platit několikanásobně víc za analog, ale mohly by za to televize, které odmítly budování digitální sítě hradit.

Aby operátor naopak nechtěl po televizích příliš, zajistí další novela zákona o elektronických komunikacích. Tu má ministerstvo průmyslu a obchodu do konce května navrhnout vládě. Pokud by se operátor odmítal dohodnout s televizí na přiměřené ceně, mohl by ho k tomu přimět telekomunikační úřad. Kdyby navíc odmítal ukázat úřadu návrh smlouvy, považovalo by se to za správní delikt a telekomunikační regulátor by to mohl pokutovat až dvaceti miliony korun.

Za kmitočty stát podle loňských údajů dostával ročně jen asi patnáct milionů korun, něco málo přes dvě procenta celkových ročních nákladů televizí. Od ČT, která má nejvíc dokrývačů, to bylo zhruba devět a půl milionu, od Novy tři miliony, od Primy dva a půl milionu. Teď mají být poplatky bičem. „Jde o významný motivační prvek pro zkrácení doby přechodu na digitální vysílání a omezení nutnosti dlouhého souběhu obou způsobů vysílání,“ uvádělo se loni v létě v důvodové zprávě k novele vysílacích zákonů. Ta už tehdy zvýšila horní hranici za jeden kmitočtový kanál stonásobně, na 18 milionů.

 Radiokomunikace odmítají, že by proces chtěly zdržovat. „Přechod z analogového na digitální vysílání pro nás představuje obrovský nárůst kapitálových investic na vybudování digitální vysílací sítě. Sami máme největší zájem na tom, aby se nám tyto investice začaly co nejdříve vracet,“ tvrdí Kamil Levinský. Jeho firma od roku 2000 na vlastní náklady zkušebně digitálně vysílala, čímž podle Levinského k procesu „obrovsky přispěla“. Radiokomunikacím vadí legislativní průtahy. Stále se totiž čeká, až se vláda začne zabývat aktuálním, už několikátým harmonogramem digitalizace, s nímž má zároveň schválit i zmíněné nařízení o poplatcích.

Lokální televize ani za pět set
To počítá také s tím, že za digitální vysílání budou operátoři v budoucnu platit státu pětkrát víc než dnes za analogové. Síťaři ale škodní nebudou: zákon zároveň říká, že místo jednoho analogového programu se má vysílat aspoň pět digitálních. Navíc digitální signál je efektivnější, digitálních vysílačů by tak mělo být méně než analogových, což by v důsledku mohlo být levnější.

 Vláda také chce zvýhodnit malé, lokální digitální televize vysílající v rámci jednoho regionu jen na jedné frekvenci. Za takové sítě se totiž má platit jen 420 korun ročně, aby pro malé stanice nebyly platby za přenos signálu likvidační. Vše by se mělo vyplatit i státu. Od více digitálních kanálů čeká víc peněz z poplatků za kmitočty, podle důvodové zprávy dohromady od 40 do 70 milionů korun ročně.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Neurolog: Alzheimera a parkinsona může ovlivnit strava. Opatrně s mléčnými výrobky

Ostravský neurolog David Školoudík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jako jeden z mála na světě dokáže vyčíst z ultrazvukových snímků riziko Parkinsonovy, Alzheimerovy a dalších chorob....

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Vlci útočí. Rodina z Beskyd se bojí o dcery i o turisty

Smečka vlčích mláďat v Javorníkách (7. 8. 2019) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klidný život rodiny žijící v beskydské obci Hrádek blízko Jablunkova, změnil útok vlků. „Sedmiletá dcera ráda chodí se...

Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?
Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?

Skladba jídelníčku batolete je důležitější, než by se nám mohlo zdát. Právě v rané fázi života vznikají stravovací návyky, které budou dítě provázet do dospělosti.