Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Chceme mít víc televizních sítí, tvrdí ředitel z Českých Radiokomunikací

Média

  12:00
Liberalizace televizního trhu po roce 2012 přinese zájem nových televizí vstoupit na trh, míní Kamil Levinský, ředitel pro transformaci Českých Radiokomunikací. Dominantní operátor vysílání plánuje brzy v pozemních sítích začít testovat vysoké rozlišení obrazu a digitální rozhlas.

Kamil Levinský, ředitel pro transformaci Českých Radiokomunikací. foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

LN: Začněme aktuálním problémem, který nastal po červnové výměně antény na libereckém vysílači Ještěd. Tam se v rámci příprav na digitální vysílání České televize snížil vysílací výkon směrem za hranice, to podle mezinárodních dohod, ale zároveň je od té doby na některých místech v severních Čechách slabší analogový signál Novy a Primy. Víte, kolika lidí se to dotklo?

Máme nějaké reakce, ale přesnou kvantifikaci nejsme schopni určit.

LN: Posíláte do terénu techniky, kteří by situaci mapovali?

Ano, posíláme měřicí vozy.

LN: Dá se to tedy říct aspoň přibližně? Podle zpráv, které jste vydali, nejde o zanedbatelný problém.

Ten problém určitě není zanedbatelný. Úplná nedostupnost signálu se dotkla nejvýše stovky domácností. Zhoršil se signál i některým, kdo jej dosud měli standardně výborný.

LN: Které obce to postihlo nejvíc?

Největší problém, který registrujeme, je v obci Chrastava.

LN: Jak to budete řešit?

Jedno z řešení je zapnout dřív, než bylo plánováno, z Ještědu digitální multiplex 2, síť, v níž vysílá Nova, Nova Cinema, Prima, Prima Cool a TV Barrandov. O tom teď diskutujeme se zmíněnými televizemi a telekomunikačním úřadem.

LN: Podaří se to ještě letos?

Jsme limitováni zákonem, ten říká, že pokud měníme smlouvu (o šíření signálu, pozn. red.) s nějakou z televizí, což by se v případě dřívějšího zapnutí digitálního vysílání udělat muselo, musíme ji publikovat na našem webu třicet dnů před podpisem nové smlouvy. A teprve po podpisu smlouvy můžeme začít objednávat technologie. Jejich dodací lhůty jsou dvanáct týdnů. Záleží přitom i na vstřícnosti telekomunikačního úřadu, od něho musíme dostat nové individuální oprávnění pro digitální vysílání z Ještědu. O takové standardně musíme žádat šest měsíců dopředu.

LN: Lhůtu by úřad mohl zkrátit, pokud by se na to díval jako na krizovou situaci?

Ano, prakticky na několik dnů.

LN: I tak by tedy dřív než v lednu by digitální Nova, Prima a Barrandov z Ještědu nevysílaly...

Ano, v současné době to vychází nejdřív na leden 2010.

LN: Na konci září má definitivně skončit analogové vysílání v Plzni. Registrujete tam problémy?

Nemáme žádné indikace, že by tam měl být problém. Podle posledního výpočtu telekomunikačního úřadu je podmínka odpovídajícího digitálního pokrytí území minimálně v úrovni dosavadního analogového v Plzni splněna, v případě sítě 2 je to 98,6 %, analogová Nova tam měla 97,7 %. Co se týče pokrytí obyvatel, Nova tam dosahovala k 99,5 %, digitální síť pak 99,1 %, tam je to o 0,4%nižší. Ale technický plán přechodu (vládní harmonogram, pozn. red.) je založen na pokrytí území – a to jsme splnili.

LN: Až v říjnu vypnete analog z Cukráku pro oblast Prahy, bude největší úkol digitalizace za vámi?

Myslím, že největší úkol bylo území hlavního města Prahy v dubnu (vysílač Žižkov, pozn. red.), to byl skutečný test přechodu na digitál. Myslím, že to dopadlo dobře.

LN: Možná i proto, že se Pražané nemuseli spoléhat jen na pozemní příjem. Už když se vypínal Žižkov, ukázaly průzkumy, že rychle stoupá podíl kabelu a satelitu. Ty společně s IPTV mají dle průzkumu Mediaresearch podíl už 52 %, na digitální vysílání přešlo jen 29%českých domácností.

S těmi průzkumy nesouhlasíme. Dotazují se totiž na hlavní příjem v domácnosti. Když máte dvě televize, u jedné máte satelitní přijímač a u druhé set-top box pro digitální pozemní vysílání, ten už se nepočítal. Relevantní výzkum v této fázi neexistuje a historicky je většina české populace, i když Praha je možná do jisté míry výjimkou, závislá na pozemním příjmu televize.

LN: Průzkum ale odhalil, že lidé nečekají, až k nim dojde pozemní digitální vysílání, a pořídí si satelit či kabel, s více programy.

Nárůst podílu satelitní platformy určitě nastane, historicky byl relativně nízký. Ale terestrické vysílání bude dominovat i po roce 2012.

LN: Vládní plán stanovil, že analogové vysílání v ČR skončí 11. 11. 2011, s výjimkou oblastí Jeseník a Zlín, kde se má vypínat 30. června 2012. Co je podle vás termín definitivního konce analogu?

To je právní oříšek. Nás to netrápí, spíš nové televize. Protože teprve s koncem analogu se trh uvolní a nové stanice budou moci vysílat už jen na základě registrace, nebudou muset získat od rady pro vysílání licenci, jako je to dnes.

LN: Právě proto se ptám.

Jedna z možných interpretací je, že liberalizace trhu přijde až po vypnutí posledního zbytkového analogového signálu, v červnu 2012. Další, kterou jsem slyšel, dokonce říká, že mimo území Jeseník a Zlín se bude moci vysílat pod registrací už od listopadu 2011. My na to právní názor zpracovaný nemáme.

LN: Digitalizace umožňuje efektivněji využít kmitočtové spektrum, laicky řečeno, vejde se do něj několikrát víc programů. Je to efektivnější i z hlediska nákladů?

Celosvětový benchmark říká, že vysílání jednoho digitálního programu stojí zhruba 70 % vysílání analogového. Tím, jak jsme konstruovali naši síť, jsme se dostali ještě pod tuto hranici. Ceny, jež máme, jsou velmi agresivní a, myslím, příznivé pro televize, jež by si analogové vysílání nemohly dovolit.

LN: To si jistě nemyslí malé televize, které chtějí vysílat digitálně, ale nemají jinou volbu než akceptovat ceny nastavené vámi. Některé dokonce Radiokomunikace nazývají absolutním monopolistou, v analogovém éteru jste totiž obhospodařovali veškerý televizní signál a podobně je tomu i v digitálním prostředí.

Nesouhlasím. Je víc platforem: kabel, satelit, IPTV a pozemní, v ní jsou čtyři vysílací sítě – tři komerční a jedna veřejnoprávní. Nikdo nikomu neříká, kdo sítě bude operovat. Je to svobodná soutěž.

LN: Promiňte, ale fakticky je to tak, že Telefónica O2 svou síť navzdory vládnímu plánu nestaví, zatímco vy jednu síť provozujete pro Českou televizi, druhou, už zmíněnou, sami a třetí, kde je stanice Z1 či Public, pro Czech Digital Group (CDG). Kabel i satelit konkuroval pozemní televizi už v analogu, IPTV má pár procent, zanedbatelný podíl. Čili označení monopol není nepřiléhavé.

Určitě to není monopol. Telefónica má alokovány kmitočty pro síť pro městské lokality, mohla ji vybudovat právě pro malé televize, které chtějí vysílat převážně pro městského diváka. Proč její multiplex nestojí, je zřejmě i proto, že jsme s cenami tak nízko, že Telefónice se nevyplatí do své sítě investovat.

LN: Malé televize ovšem prakticky nemohou než využívat, přímo či zprostředkovaně, vašich služeb.

Když jsme konstruovali síť 2, volili jsme rozumný kompromis mezi cenou a pokrytím. Nevěděli jsme, s čím přijde Telefónica, zda ceny pro pokrytí měst nenastaví agresivně, proto jsme šli s cenami na hranici návratnosti, díky tomu se nám podařilo získat ČT a kontrakt s CDG. Poté, co se Prima rozhodla jít do naší sítě, měla CDG tři možnosti: postavit si síť sama, dohodnout se s námi, nebo s Telefónikou. Že se dohodli s námi, asi svědčí o tom, že naše ceny nejsou monopolní. Že se pokrytí zdá drahé televizím, které vysílají na satelitu, je logické, zemské pokrytí bude vždy dražší.

LN: Generální ředitelka Radiokomunikací Jane Hannah předloni LN řekla, že firma do televizní digitalizace investuje stovky milionů korun. Kolik to je dosud?

Určitě už stovky milionů korun. Celková investice do digitalizace, při plném rozvoji sítí, bude atakovat hranici miliardy korun.

LN: S televizemi, jejichž signál obhospodařujete, máte smlouvy na jak dlouho?

Nabízeli jsme kontrakty na tři, pět a deset let. Neřeknu tajemství, když povím, že tříletou smlouvu nepodepsala žádná z nich.

LN: Vláda v srpnu schválila návrh mediálních zákonů, který mimo jiné ruší omezení pro operátory vlastnit či provozovat víc než dvě komunikační sítě. Využili byste možnosti spouštět další sítě?

Z principu to ustanovení bylo deformační, jeho zrušení je v souladu s plány Evropské komise naopak trh co nejvíc liberalizovat. Když bude operátor provozovat čtyři pět sítí, vydělá na tom hlavně zákazník. Do budoucna bychom samozřejmě rádi provozovali další sítě, záleží na poptávce televizí. Trh je ale teď zabetonovaný. Nové televize na něj nemohou vstoupit, čekají na konec analogu, a stávající televize zjistily, že digitalizovat je drahé, stojí to stovky milionů a bude trvat dlouho, než se to vyplatí.

LN: Chtěli byste převzít sítě svých konkurentů CDG a Telefóniky?

Předčasná otázka. Není tu poptávka po vysílání, nejsou tu televize schopné zaplnit síť 3, natož síť 4 – pro niž má alokované kmitočty Telefónica, ale nevyužívá je –, tím míň pak další novou síť. Liberalizace televizního trhu s sebou určitě přinese zájem nových televizí vstoupit na trh. A už teď také musíme uvažovat o přechodu na vysoké rozlišení obrazu (HD), nový vysílací standard. K tomu bude potřeba určitě ještě jedna kmitočtová sada.

LN: Proč?

Divák bude muset znovu přejít, jako přechází z analogu na digitál, i z digitálního standardního rozlišení na digitální vysoké rozlišení. Vedle nyní budovaných digitálních sítí bude třeba vystavět ještě přechodovou síť pro programy v HD. Bez toho to nepůjde. Až se rozšíří přijímače pro HD, bude možné přepnout na vysoké rozlišení i stávající digitální sítě. Podle nás to nastane až se systémem DVB-T2 (nynější je DVB-T, pozn. red.), který umožní do každé sítě dostat plnohodnotné čtyři kanály v HD.

LN: Už tu DVB-T2 testujete?

Technologie na vysílací straně jsou v podstatě připraveny, reálnému testování ale brání legislativa. Nemůžeme získat testovací kmitočet na dobu delší než třicet dnů, přitom digitální vysílání ve standardním rozlišení běželo jako pilot pět let. Pro vysoké rozlišení potřebujeme testovací kmitočet minimálně na rok, aby diváci inovátoři, dostanouli se příští rok na trh televize s tunerem DVB-T2, měli možnost si obraz v HD vyzkoušet.

LN: Kdy to chcete spustit?

Co nejdříve, po alokaci nějakého kmitočtu, který by se mohl uvolnit vypínáním analogové televize.

LN: Kde byste chtěli zkoušet?

Určitě v Praze, ta je pro testy technologií nejvhodnější z hlediska ekonomiky, populace, jsou tu všechny televize, většina rádií.

LN: Počítám, že se přihlásíte do tendru na provozovatele digitálního rozhlasu, který se telekomunikační úřad chystá brzy vyhlásit. A že upřednostníte vysílání v třetím televizním pásmu před pásmem L, o němž říkáte, že provoz v něm by byl pětkrát dražší.

Třetí pásmo je nejvýhodnější pro celoplošné sítě digitálního rozhlasu. Zahájit dlouhodobý test digitálního rádia v Praze bychom byli schopni ihned po uvolnění 12. kanálu v Ústí nad Labem, na němž ještě analogově vysílá Nova. Po vypnutí plánovaném na srpen 2010 technicky nic nebrání, abychom spustili digitální rádio. Podmínkou je alokování tohoto kmitočtu telekomunikačním úřadem. U digitálního rádia potřebujeme otestovat skutečně chování lidí, distributorů, výrobců aut i přijímačů. A to zase za třicet dní neotestujete. Pokud se v Praze bude vysílat rok dva, třeba smíšená síť Českého rozhlasu a komerčních stanic, distributoři sem hned přesměrují nové přijímače, prodejci aut je začnou montovat do vozů. Většina lidí poslouchá rádio v autě, ale na třicet dnů testu tam nemá cenu nový přijímač instalovat.

Autor: